White Noise (2005)

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

Architekt Jonathan žije se svou ženou úspěš­nou spi­so­va­tel­kou Annou a jejich malým synem poklid­ný rodin­ný život. Ten však skon­čí ve chví­li, kdy se man­žel­ka nevrá­tí domů z prá­ce a poli­cie nalez­ne její opuš­tě­né auto na okra­ji úte­su opuš­tě­né. Rivers taj­ně dou­fá, že jí snad jen někdo une­sl, ale o něko­lik dní jeho nadě­je jed­nou pro­vždy uhas­nou. Tělo mrt­vé ženy je nale­ze­no v řece. Od té chví­le se celý jeho život zhrou­tí a on zane­dbá­vá jak prá­ci, tak i syna. Jednoho dne jej však kon­tak­tu­je jis­tý Raymond Price, kte­rý tvr­dí, že doká­že komu­ni­ko­vat s mrt­vý­mi za pomo­ci pří­stro­je EVP a zachy­til Annino volá­ní ze záhro­bí. Jonathan od té chví­le zce­la pro­pad­ne mož­nos­ti komu­ni­ko­vat s mrt­vý­mi, aniž by si však uvě­do­mo­val všech­na rizi­ka. Na „dru­hé stra­ně“ totiž nejsou pou­ze dob­ré duše, ale i děsi­vé pří­zra­ky tou­ží­cí ovlád­nout svět živých…

Český název: Hlas smr­ti

Režie: Geoffrey Sax

Rok výro­by: 2005

Délka: 101 min

Země: Kanada / USA / Velká Británie

Hrají:

Michael Keaton...(Jonathan Rivers)

Deborah Kara Unger...(Sarah Tate)

Ian McNeice...(Raymond Price)

Chandra West...(Anna Rivers)

Mike Dopud...(detektiv Smits)

...a dal­ší

Tento sní­mek mě zau­jal pře­de­vším svou myš­len­kou, než­li samot­ným obsa­hem. Nelze mu upřít fakt, že jde o doce­la pove­de­ný mys­te­ri­oz­ní thriller s horo­ro­vou atmo­sfé­rou, ale najde se zde něko­lik oprav­du nud­ných pasá­ží, kte­ré mi kazi­li cel­ko­vý pro­ži­tek. Zvláště začá­tek má doce­la vlaž­né tem­po a zále­ží na kaž­dém z vás, jak dlou­ho mu bude trvat (a zda­li vůbec) při­stou­pí na hru, kte­rou si pro nás tvůr­ci při­pra­vi­li. Posmrtný život je vděč­ným téma­tem pro kaž­dé­ho scé­náris­tu či reži­sé­ra, kte­rý se roz­hod­ne s ním pra­co­vat ve svém díle. Je to neo­me­ze­ný zdroj k „vypuš­tě­ní“ fan­tasie, kte­rá ovšem mnoh­dy vyvo­lá spí­še spous­ty otá­zek, než aby jste našli odpo­věď na otaz­ní­ky, kte­ré se vám rodí v hla­vě.

Tady se navíc tvůr­ci nebá­li do toho vše­ho zapo­jit i lehce detek­tiv­ní nádech, kdy si divák není jis­tý, zda půjde sku­teč­ně o jis­tý druh „ducha­ři­ny“, nebo se to celé nako­nec zvrt­ne v něco zce­la jiné­ho. Bohužel úpl­ný závěr mě dost zkla­mal a cel­ko­vě v mých očích dost zne­hod­no­til dosa­vad­ní pro­ži­tek z fil­mu. Atmosféru to má však mís­ty sku­teč­ně dobrou a nechy­bí ani pořád­ná dáv­ka napě­tí. Šumící obra­zov­ky tele­vi­zo­rů a násled­né obraz­ce k tomu dopo­moh­li znač­nou mírou. Zvláště pro­stře­dek fil­mu se vyda­řil na výbor­nou a houst­nou­cí atmo­sfé­ra by se dala v urči­tých pasá­žích doslo­va krá­jet.

Hlavním tahou­nem fil­mu byl beze­spo­ru Michael Keaton, kte­ré­ho já ovšem moc rád jako her­ce nemám. Tady se mi však doce­la líbil. Měl bych k němu však i přes­to jed­nu výtku: v urči­tých chví­lích se mohl ješ­tě více odvá­zat, pro­to­že mi při­šlo, že ho ta role zrov­na dva­krát neba­vi­la. Že si teď pro­ti­ře­čím? On to neza­hrál vůbec špat­ně, ovšem chy­bě­ly mi u něho vět­ší emo­ce. Hlas smr­ti urči­tě řadím mezi nad­prů­měr­né kous­ky, ale doce­la chá­pu roz­po­ru­pl­né ohla­sy někte­rých divá­ků. Není to pros­tě pro kaž­dé­ho.

Hodnocení:

70%

Podívejte se na hod­no­ce­ní White Noise na Kinoboxu.