47 Meters Down (2016)

Sestry Kate a Lisa si uží­va­jí spo­leč­nou dovo­le­nou v Mexiku. Na dis­ko­té­ce se sezná­mí s dvě­ma pohled­ný­mi mla­dí­ky, kte­ří je pře­mlu­ví k potá­pě­ní na širém moři. Adrenalínové potá­pě­ní v kle­ci v pří­tom­nos­ti vel­kých žra­lo­ků je obrov­ským láka­dlem a tak sest­ry na jejich návrh při­stou­pí. To co však zpo­čát­ku vypa­dá na per­fekt­ní pod­moř­skou zába­vu, se záhy pro­mě­ní v ten nejdě­si­věj­ší scé­nář, kte­rý by je ani ve snu nena­pa­dl. Během vyno­ře­ní dojde k poško­ze­ní navi­já­ku a bez­moc­ná děv­ča­ta se zří­tí do hloub­ky 47 met­rů. Uvězněné v kle­ci s mini­mem kys­lí­ku a agre­siv­ní­mi žra­lo­ky kolem sebe, musí jen bez­moc­ně čekat na záchra­nu, kte­rá však stá­le nepři­chá­zí…

Režie: Johannes Roberts

Rok výro­by: 2016

Délka: 87 min

Země: Velká Británie

Alternativní název: In the Deep

Hrají:

Mandy Moore...(Lisa)

Claire Holt...(Kate)

Matthew Modine...(Taylor)

Chris J. Johnson...(Javier)

Santiago Segura...(Benjamin)

...a dal­ší

Letošní rok sebou zatím při­ne­sl něko­lik veli­ce milých pře­kva­pe­ní napříč vše­mi fil­mo­vý­mi žán­ry. Já se samo­zřej­mě nej­ví­ce sou­stře­dím hlav­ně na ten horo­ro­vý a tak jsem si nemohl nechat uté­ci medi­ál­ně pro­sa­zo­va­né Mělčiny (The Shallows). Po kul­tov­ních Čelistech však pořád mar­ně čekám na stej­ně kva­lit­ní podí­va­nou a ani film Jaume Collet-Serry mě napl­no neu­spo­ko­jil. Ano byla tam nád­her­ná pří­ro­da, krás­ná Blake Lively a sluš­ná atmo­sfé­ra, ale tvůr­ci se necha­li v někte­rých pasá­žích dost unést, což mi dost kazi­lo cel­ko­vý pro­ži­tek z fil­mu (dal jsem mu ve své recen­zi 65%). No a potom úpl­ně v tichos­ti při­šel na scé­nu pod­moř­ský thriller 47 Meters Down, na kte­rý jsem natre­fil úpl­nou náho­dou při čte­ní jed­no­ho zahra­nič­ní­ho blo­gu. V tu chví­li mi bylo jas­né, že si ho nesmím nechat ujít. Zvláště když je kro­mě thrille­ru zařa­zen i do horo­ro­vé­ho žán­ru.

V žád­ném pří­pa­dě se však nejed­ná o dal­ší čis­to­krev­ný „žra­lo­čí“ kou­sek. No ani náho­dou. Žraloci tu sice také dosta­nou dost pro­sto­ru a dočká­me se i něko­li­ka úto­ků v jejich podá­ní, ale hlav­ní nápl­ní fil­mu je něco zce­la jiné­ho. Britové všech­no vsa­di­li hlav­ně na psy­cho­lo­gic­kou strán­ku, cel­ko­vou bez­na­děj obou dívek a pomy­sl­nou nai­vi­tu divá­ků. Vše nám však bylo naser­ví­ro­vá­no v rov­no­měr­ných dáv­kách tak, aby si z toho divák odne­sl neza­po­me­nu­tel­ný záži­tek a hlav­ně, aby se u sle­do­vá­ní fil­mu nenu­dil. Rozporuplné poci­ty však nej­ví­ce pocí­tí milov­ní­ci potá­pě­ní (mezi kte­ré se taky počí­tám, mám už za sebou pár pono­rů – v kle­ci ovšem ani jeden), pro­to­že někte­ré situ­a­ce jsou hod­ně na hra­ně rea­li­ty a jde spí­še o zbož­né přá­ní (před­sta­vy) samot­ných tvůr­ců udě­lat z fil­mu co „nejakč­něj­ší“ podí­va­nou. Za vše mlu­ví ona halu­ci­nač­ní scé­na a samot­né úto­ky žra­lo­ků na obě dív­ky. Sice mě žra­lok nikdy nekou­sl, ale pochy­bu­ji, že by noha zůsta­la celá jen s men­ším kous­nu­tím. Zvláště když jeden ze žra­lo­ků před­tím málem pro­kou­sl celou kon­struk­ci kle­ce. Podobných ruši­vých ele­men­tů je tu víc, ale pokud jste ochot­ni nad tím máv­nout rukou, věřím že si sle­do­vá­ní toho fil­mu uži­je­te.

Nejsilnější strán­kou je však jeho klaus­tro­fo­bic­ké poje­tí a to zde fun­go­va­lo téměř bez­chyb­ně. Při před­sta­vě, že zůsta­nu uvěz­ně­ný v hlu­bi­ně s mini­mem kys­lí­ku a bez­moc­ně musím jen čekat na pomoc, kte­rá pros­tě nepři­chá­zí – začí­nám mít kře­če v bři­še. Zvláště když je kolem vás jen tem­no­ta a něko­lik hla­do­vých žra­lo­ků, kte­ří neu­stá­le stup­ňu­jí svou agre­si­vi­tu. Právě v těch­to pasá­žích měla atmo­sfé­ra ty správ­né grá­dy a napě­tí by se dalo doslo­va krá­jet. Hodně tomu dopo­mohl i veli­ce dob­rý hudeb­ní dopro­vod od toman­dan­dy. Byla pros­tě jen obrov­ská ško­da, že to naru­šo­va­li ty nelo­gic­ké kiksy, kte­rých si oby­čej­ný laik mož­ná ani nevšim­ne. V nepo­sled­ní řadě bych chtěl pochvá­lit i herec­ký pro­jev obou sle­čen, kte­ré si neved­ly vůbec špat­ně. Ačkoliv jsem je do této doby neznal, udě­la­ly mi obě vel­kou radost. Jenom bych chtěl ješ­tě upo­zor­nit, že původ­ní název fil­mu je sku­teč­ně 47 Meters Down, ale poz­dě­ji jej tvůr­ci změ­ni­li na In the Deep. V posled­ních dnech se však na zahra­nič­ních ser­ve­rech uvá­dí, že se opět vrá­ti­li ke staré­mu názvu.

Pokud bych měl tak srov­nat 47 Meters Down a The Shallows, vyhrál by o malý kou­sek ten­to film. Oba kous­ky sice sebou při­nes­li něko­lik kik­sů, kte­ré nejsem schop­ný úpl­ně pře­kous­nout, ale atmo­sfé­ru mají oprav­du hod­ně sluš­nou. Tady se mi ovšem více líbi­lo digi­tál­ní zpra­co­vá­ní žra­lo­ků a pro­to musím dát o troš­ku vět­ší hod­no­ce­ní.

Hodnocení:

70%