Tátovo indiánské léto

Knihu „Tátovo indi­án­ské léto“ od spi­so­va­tel­ky Virginie Grimaldiové, jež vyda­la GRADA Publishing, a.s. si doslo­va zami­lu­je­te. Jedná se o dojem­ný pří­běh plný rodin­né poho­dy, lehce úsměv­né­ho humo­ru a melan­cho­lie, kte­rá se vám vry­je hlu­bo­ko pod kůži. 

Hlavní hrdin­ce Juliane, milu­jí­cí man­žel­ce a mat­ce sed­mi­le­té­ho syna s dys­fá­zií, změ­ní její dosa­vad­ní život jeden jedi­ný tele­fon, kdy se doví­dá, že vyho­řel dům její­ho otce.

Otec, s kte­rým posled­ní roky moc dob­ře nevy­chá­ze­la a nero­zu­mě­la si, musí najed­nou při­jmout dočas­ný azyl v jejím domě, a to v poko­ji pro hos­ty. Největší radost z poby­tu dědeč­ka má její syn Charlie, kte­rý v něm nalé­zá své­ho taj­né­ho spik­len­ce a dědeč­ka pro kaž­dou špat­nost.

Zdá se, že je nača­se usmí­řit se s otcem a najít ces­tu k sobě, ale osud má už jiné plá­ny... Juliane si zpr­vu mys­lí, že se rysy otco­vy nespou­ta­né nátu­ry jen pro­hlu­bu­jí věkem, brzy si ale musí při­znat, že s ním zkrát­ka něco není v pořád­ku. Díky tomu si ale také uvě­do­mu­je, že někdy je tře­ba hodit minu­lost i budouc­nost za hla­vu, žít pří­tom­ným oka­mži­kem a uží­vat si kaž­dý dra­ho­cen­ný den. Dokud totiž žije­me, stá­le je čas úpl­ně na všech­no....

Občas své­ho otce pode­zí­ra­la, že se tak cho­val naschvál, aby se poba­vil reak­ce­mi své­ho oko­lí, ale postu­pem času zjiš­ťu­je, že na tom není nic zábav­né­ho a úsměv­né­ho, a že za tím vším je něco úpl­ně jiné­ho, dale­ko váž­něj­ší­ho.

Vzpomíná si na spous­tu situ­a­cí, kte­rým před­tím nepři­klá­da­la žád­ný význam. Otec všech­no hroz­ně dlou­ho hle­dá. Stává se, že vejde do míst­nos­ti a vypa­dá nepří­tomně, jako by po ces­tě zapo­mněl, proč tam vůbec cho­dil. Je ješ­tě zma­te­něj­ší, než u něj býva­lo zvy­kem. Prostě se pokradmu změ­nil.

Je hroz­né dívat se na to, jak se mění. Nelze určit, co ješ­tě pat­ří k jeho pova­ze a co už je pří­zrak. Ale nej­tragič­těj­ší ze vše­ho je pro mě vědo­mí, že si jeho dob­rých vlast­nos­tí cením až teď, když o ně začí­ná při­chá­zet.

Osud nám čas­to zane­chá­vá zna­me­ní pří­mo pod nosem. Občas kolem nich pro­jde­me bez povšim­nu­tí, u jiných se díky intu­i­ci nebo náho­dě zasta­vu­je­me. 

Procházíme jed­ním z nej­těž­ších život­ních obdo­bí. Jsme nuce­ny se účast­nit smut­né­ho před­sta­ve­ní, nad nímž nemá­me žád­nou kon­t­ro­lu. První muž naše­ho živo­ta krů­ček po krůč­ku mizí. Nechceme vědět, kolik hodin s ním nám ješ­tě zbý­vá....

A i když vše jed­nou chtě nechtě musí skon­čit, je na čase uží­vat si kaž­dé spo­leč­né chví­le a času, co vám ješ­tě zbý­vá.... pro­to­že to, co se nedá změ­nit, stej­ně nezmě­ní­te.... může­te si jen dopřát vytvo­řit posled­ní šťast­né vzpo­mín­ky a spl­nit si posled­ní taj­ná přá­ní a sny.... a to také Juliane se svou sestrou udě­la­jí....I v momen­tech, kte­ré se nám zda­jí nej­po­chmur­něj­ší, může­me obje­vit stříp­ky štěs­tí. Jen se o to poku­sit a tro­šič­ku jen chtít!

Příběh o jed­nom tro­chu stře­le­ném, ori­gi­nál­ním otci, kte­rý byl vždyc­ky tro­chu mimo, a pak začal být mimo o něco víc. Příběh o jed­nom úžas­ném táto­vi. Příběh o sta­rou­šo­vi, kte­rý si na sta­rá kole­na plní svůj vel­ký sen....

Příběh o dce­ři, kte­rá na posled­ní chví­li našla ces­tu k srd­ci své­mu milo­va­né­mu otci. Příběh o Padavce, kte­rá se o něj v těž­kých chví­lích i s vypě­tím svých sil a emo­cí sta­ra­la do posled­ní­ho dne, i když ne vždyc­ky to bylo pro ni jed­no­du­ché.

Příběh o smí­ře­ní se s nezvrat­ným osu­dem a tou­ze vypl­nit otci jeho posled­ní sen a vel­ké přá­ní.... Příběh plný lás­ky, prcha­vé­ho štěs­tí, bez­na­dě­je a smí­ře­ní se s nezvrat­ným osu­dem.... tako­vá je kni­ha „Tátovo indi­án­ské léto“.

Tátovo indi­án­ské léto (Nejvyšší čas na všech­no mož­né i nemož­né)

Napsala: Virginie Grimaldiová

Přeložila: Sarah Baroni

Vydala GRADA Publishing, a.s. pod znač­kou METAFORA

První vydá­ní, Praha 2022

Počet stran: 301

ISBN: 987-80-7625-215-8

---