Utajený pasažér

Utajený pasa­žér Michael (Shamier Anderson) omy­lem poško­dí základ­ní sys­témy pod­po­ry živo­ta vesmír­né lodi, kte­rá letí k Marsu. Zásoby dochá­ze­jí, důsled­ky pro misi můžou být fatál­ní a posád­ku čeká neleh­ká vol­ba...

S ambi­ci­óz­ní­mi sci-fi se v posled­ních letech roz­tr­hl pytel. Pořádnou díru v něm v roce 2013 udě­la­la Gravitace, v jejich sto­pách se poté v násle­du­jí­cích letech vyda­li Interstellar, Příchozí, High Life nebo Ad Astra. A také spous­ta fil­mů, kte­ré by se kva­li­tám těch­to výji­meč­ných sci-fi chtě­lo při­blí­žit, ale tak úpl­ně jim to nevy­šlo. Jak už to tak bývá, spous­ty fil­mů se sna­ží dosáh­nout kva­lit vyhlá­še­ných sním­ků, tak úpl­ně vyda­řit se jim to ovšem nemu­sí. Což je do jis­té míry pří­klad i prá­vě Utajeného pasa­žé­ra AKA Stowawaye.

Trailer Stowawaye tak tro­chu lže. Film je totiž spí­še než napí­na­vým thrille­rem z vel­ké čás­ti kon­ver­zač­kou, kte­rá se do vel­ké míry sna­ží opí­rat o filo­zo­fic­ké úva­hy a ráda by se vyda­la ve sto­pách Gravitace nebo Interstellaru. Být vel­ko­le­pou a záro­veň uvě­do­mě­lou sci-fi podí­va­nou. Režie a scé­ná­ře se při­tom cho­pil Joe Penna, kte­rý scé­nář sepsal spo­leč­ně s Ryanem Morrisonem. Společně již napsa­li scé­nář k fil­mu Artic, kte­rý pojed­ná­val o pře­ži­tí v ledo­vé pus­ti­ně. Nyní Penna a Morrison sepsa­li pří­běh o pře­ži­tí ve vesmí­ru. Najmuli si k tomu kon­zul­tan­ty a sna­ži­li se o co nej­re­a­lis­tič­těj­ší zpra­co­vá­ní. Celý film v pod­sta­tě sází na uza­vře­ný pro­stor a čtve­ři­ci her­ců. A ve finá­le je to dohro­ma­dy tak tro­chu nefunkč­ní.

V momen­tě, kdy má vznik­nout chyt­rá sci-fi musí pře­de­vším exis­to­vat chyt­rý scénář/příběh. Ještě před sepsá­ním příběhu/scénáře poté musí exis­to­vat uvě­do­mě­ní toho, o čem chce vlast­ně film pojed­ná­vat. Právě v tom­to ohle­du se Stowaway dostá­vá do zmí­ně­né sle­pé ulič­ky. I když divák u fil­mu náho­dou vypne mozek, vel­mi prav­dě­po­dob­né mu u sle­do­vá­ní Stowawaye lehce nasko­čí hned něko­lik otá­zek, kte­ré ovšem dost mož­ná nejde vlast­ně něja­kým raci­o­nál­ním způ­so­bem vysvět­lit. Film jde navíc vel­mi snad­no roz­dě­lit do dvou sepa­rát­ních polo­vin, kdy se v prv­ní polo­vi­ně vět­ši­nu času film sna­ží o budo­vá­ní atmo­sfé­ry, cha­rak­te­ri­za­ci postav atd. I když je ta sna­ha cítit, úpl­ně to nefun­gu­je.

Přesto má ovšem Penna ale­spoň dobré/snaživé her­ce. Toni Colette je jako koman­dér Barnettová solid­ní a dle oče­ká­vá­ní je nej­vý­raz­něj­ším čle­nem obsa­ze­ní. Po dlou­hé době dostá­vá výraz­něj­ší roli Daniel Dae Kim, kte­rý nadá­le doká­že před­vést, že je tak tro­chu nedo­ce­ně­ným korejsko-americkým her­cem, kte­rý by si urči­tě zaslou­žil vět­ší pozor­nost i kvů­li jeho při­ro­ze­né­mu a přes­to pro­cí­tě­né­mu herec­ké­mu výko­nu. Dosud spí­še nezná­mý Shamier Anderson má zají­ma­vou roli, při­čemž mini­mál­ně sna­ha s ní sluš­ně pra­co­vat jde v samot­ném fil­mu vidět. A i Anna Kendrick roz­hod­ně nepřed­vá­dí špat­ný výkon, jen je tak tro­chu men­ší pro­blém v tom, že jakož­to hlav­ní hrdin­ka není zrov­na nej­za­jí­ma­věj­ší posta­vou a v jis­tých momen­tech se dá pole­mi­zo­vat nad tím, zda Kendrick tato role sku­teč­ně sed­ne. Přesto se i na její výkon ovšem nedá vylo­že­ně nadá­vat.

Stowaway doká­že před­sta­vit solid­ně půso­bí­cí scé­ny s půso­bi­vým vizu­á­lem. Přitom všem nehro­zí, že by ty scé­ny ve vesmí­ru byli tak inten­ziv­ní a napí­na­vé jako u zmí­ně­né Gravitace. Nedá se ani říct, že by Pennova prá­ce s těmi­to scé­na­mi půso­bi­la vylo­že­ně dojmem, že tvůr­ce dosá­hl vrcho­lu svých sil. Především tomu fil­mu člo­věk totiž nevě­ří rea­lis­tič­nost, kte­ré se tvůr­ci dle vše­ho poku­si­li dosáh­nout. Ty tri­ky nejsou doko­na­lé a vůbec při nich nemá­te pocit, že vidí­te záznam z něja­ké vesmír­né mise. Což se u tako­vé Gravitace pře­ci jen uvě­řit chví­le­mi dalo.

Přitom všem ale i spous­ty aspek­tů fun­gu­je. Hudba Volkera Bertelmanna napří­klad v někte­rých momen­tech vel­mi sluš­ně gra­du­je napě­tí. Neznámý kame­ra­man Klemens Becker před­vá­dí sluš­nou prá­ci. Se zvu­kem je poté v rám­ci Stowawayem odve­de­ná solid­ní prá­ce, přes­to se i v tomhle ohle­du nedo­sta­ví úpl­ný pocit auten­tič­nos­ti a poci­tu, že někdo odve­dl tu nej­lep­ší mož­nou prá­ci.

Stowaway se pře­de­vším sku­teč­ně sna­ží být záro­veň dra­ma­tem a záro­veň thrille­rem. Přitom všem se sna­ží o filo­zo­fic­ké otáz­ky o živo­tě a smr­tí, nebez­pe­čí vesmí­ru a toho, co je vlast­ně člo­věk ocho­ten pod­stou­pit. Existuje při­tom mno­ho pří­kla­dů, kdy jde krom napí­na­vé podí­va­né dodat sou­běž­ně i vní­ma­vou a pře­sa­ho­vou podí­va­nou, v pří­pa­dě Stowawaye to ten pří­pad ale není.

Penna se v pod­sta­tě sna­ží divá­ka napnout, pou­čit a dost mož­ná i šoko­vat. Přitom se ale nedá říct, že by mu vyšlo ale­spoň jed­no z toho. Stowaway je sluš­ná sci-fi, kte­ré člo­věk nemů­že upřít ambi­ce, pěk­ný vizu­ál, solid­ní zvuk a dob­ře zvo­le­né obsa­ze­ní. Nástupce Gravitace nebo Interstellaru z něj ovšem urči­tě nebu­de a při­tom se nedá říct, že by na samot­ném počát­ku tako­vé ambi­ce nee­xis­to­va­li. Moment selhá­ní už ovšem nastá­vá v momen­tě, kdy tvůr­ci evi­du­jí sna­hu o nato­če­ní rea­lis­tic­ké podí­va­né, při­čemž se to nepo­ve­de a ve finá­le mají navíc scé­nář plný děr. Obtížná mise se Pennovi a Morrisonovi v tomhle pří­pa­dě dost mož­ná roz­padla pod ruka­ma už na samot­ném počát­ku. Minimálně solid­ní základ to ale má.......

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

---

Photo © Netflix

---