Kritiky.cz > Recenze knih > Vojtěch Kubašta: Mistře trojrozměrných knih a tvůrce betlémů

Vojtěch Kubašta: Mistře trojrozměrných knih a tvůrce betlémů

Foto:Albatros Media a.s.
Foto:Albatros Media a.s.
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 5,00 z 5)
Loading...

Od roku 1919 žil v Praze. V roce 1938 dostu­do­val archi­tek­tu­ru na ČVUT v Praze, jeho peda­go­gy byli např. Oldřich Blažíček, Zdeněk Wirth, V.V.Štech a Antonín Engel. Od roku 1937 se věno­val kniž­ní gra­fic­ké úpra­vě. S kama­rá­dy Ungerem, Hirdem Pokorným a Ječným (říka­li si Čtyřlístek a Pokorný se poz­dě­ji stal pro­fe­so­rem Columbijské uni­ver­zi­ty v New Yorku) pus­til se za stu­dií do tvor­by mode­lů, při­čemž ti tři rýso­va­li a shá­ně­li zakáz­ky. Občas pod­po­ro­vá­ni Pokorného otcem, zástup­ce ředi­te­le Škody Praha, zachy­ti­li vel­ké scho­diš­tě Clam-Gallasova palá­ce a obdr­že­li i cenu za ztvár­ně­ní sta­ni­ce met­ra Anděl, byť nere­a­li­zo­va­né. Uspěli taky v sou­tě­ži o blok domů na Karlově náměs­tí. Kubašta navr­hl inte­ri­é­ry hote­lu Sykovec na Vysočině a zabý­val se kres­le­ním vinět. S Pokorným před vál­kou navští­vil Alpy a taky tady pil­ně kres­lil. Roku 1938 pobyl v Istanbulu. Už roku 1937 se podí­lel se na kni­hách Staropražské sen­za­ce a Mozart a Don Giovanni, při­čemž k Mozartovi, své­mu oblí­ben­ci, se měl vrá­tit moc­krát.

V roce 1941 před­ná­šel reklam­ní gra­fi­ku na Rotterově ško­le v Praze. Když ško­lu zavře­li, stal se pomoc­ným děl­ní­kem a desig­né­rem plas­tu v Baklaxu na Balabence. V prv­ních letech vál­ky také spo­lu­pra­co­val jako scé­no­graf a kosty­mér se zmi­ňo­va­ným lout­ká­řem Sovákem a při prá­ci na Pohádkách tisí­ce a jed­né noci potkal maji­te­le teh­dy nefun­gu­jí­cí­ho nakla­da­tel­ství Aventinum Otakara Štorcha-Mariena (1942). Právě pro něj začal od roku 1943 tvo­řit lito­gra­fie praž­ských pamá­tek vní­ma­ných z pta­čí per­spek­ti­vy. Stavby zachy­co­val i pro pří­pad, že dojde k jejich zni­če­ní, a zvlá­dl to jako i vždyc­ky poz­dě­ji zce­la bez letec­kých foto­gra­fií. Došlo tak na čty­ři port­fo­lia: Valdštejnský palác s pro­lo­gem V. V. Štecha, Klementinum s tex­tem Zdeňka Kalisty a na Melancholii Strahova a Loretánskou medi­ta­ci s úvo­dy Karáska ze Lvovic. Kubašta zapra­co­val i na pub­li­ka­ci k 600. výro­čí Chrámu Sv. Víta, ale kaž­dé let­ní prázd­ni­ny dal ten­to­krát met­ro­po­li vale a zachy­co­val i ven­kov­skou lido­vou archi­tek­tu­ru.

V obdo­bí 1945–1949 byl gra­fi­kem nakla­da­tel­ství Aventinum. Ilustroval Eisnerovu apo­teó­zu češ­ti­ny Bohyně čeká a gra­fic­ky vypra­vil Pařízkovu repor­táž A lid povstal. Navštívil Slovensko. Oblíbil si nejen Tatry. Roku 1946 začal s pub­li­ka­ce­mi o tam­ní pří­ro­dě i památ­kách a poz­dě­ji při­pra­vo­val kolek­ce pro­pa­gač­ních mate­ri­á­lů pro lyžař­ské cen­t­rum v Jasné pod Chopkom. Ale ješ­tě k úno­ro­vé­mu pře­vra­tu, kdy stou­pě neu­tek­la ani Kubaštova a Hádkova kníž­ka Staropražská Thálie (1949).

Za nové­ho reži­mu si začal rekla­mou - na Teslu, Koh-i-noor i Prazdroj, ale hlav­ně „se vrá­til“ k dětem. Ilustroval i Medvídka Pú (1949) i Enšpíglovy pří­ho­dy (1951), rus­ké i valaš­ské pohád­ky a jeho pro­sto­ro­vá lepo­re­la jsou dnes pře­lo­že­na takřka do sko­ro čty­ři­ce­ti jazy­ků. Začal s nimi se zalo­že­ním nakla­da­tel­ství Artia (1953) a jen do roku 1965 vypro­du­ko­val na sto titu­lů. Nejsou nijak obsáh­lý­mi. Třeba mají i jen sedm stran. Ale diva­del­nos­tí a pohyb­li­vos­tí na svě­tě nena­chá­ze­jí sobě rov­ných. Pronikli do toho svě­ta původ­ně díky židov­ské­mu ban­ké­ři z Londýna Leopoldu Schliesserovi, ale výteč­ně se pro­dá­va­ly či dosud pro­dá­va­jí i v arab­ských zemích. Třeba o Mekce nakres­lil Kubašta kníž­ku rov­nou na objed­náv­ku. Tyto kni­hy vyšly v pře­kla­dech do 22 jazy­ků.

V šede­sá­tých letech pak začal, byť pod­le smlou­vy ano­nym­ně, vytvá­řet obdob­né kni­hy i pro Disneyho. Tak se dotk­ly jeho ruce i Bambiho, Mickeyho, 101 dal­ma­ti­nů, Knihy džun­glí… Kubaštův titul Jak Kolumbus obje­vil Ameriku stal se pomůc­kou na japon­ských ško­lách. Ale u nás byl od jis­té chví­le per­so­na non gra­ta a v repre­zen­ta­tiv­ní pub­li­ka­ci k 20. výro­čí vzni­ku Artie o něm nena­jde­te slo­vo. Rok nato (1974) měl sice výsta­vu na Pražském hra­dě, ale zůsta­la jed­nou z mála.
Zemřel na Dobříši, pocho­ván je na hřbi­to­vě Na Malvazinkách.

První Kubaštovy vystři­ho­va­cí bet­lémy vyšly časo­pi­sec­ky, např. v roce 1947 v maga­zí­nu MONO (Betlém L. P. 1847) nebo o dva roky poz­dě­ji v Křesťanské ženě (k Jezulátku tu jede i mimin­ko v prou­tě­ném kočár­ku, jak vystři­že­ném z fil­mu OBECNÁ ŠKOLA, a jeden z krá­lů nese kufr pole­pe­ný ces­to­va­tel­ský­mi nálep­ka­mi). Později vytvo­řil řadu pro­sto­ro­vých roz­klá­da­cích bet­lé­mů, z nichž kro­mě už výše uve­de­ných Pražského a Lidových jes­li­ček jsou nej­znám­něj­ší Loretánský nebo Karlův most a Tichá noc. Vyvážely se do celé­ho svě­ta, jemuž tak­to při­bli­žo­va­ly poezii čes­kých Vánoc. Vojtěch Kubašta navr­hl rov­něž něko­lik oba­lů vánoč­ních kolek­cí pro čoko­lá­dov­ny Orion (s moti­vy bie­der­me­i­rov­ské zasně­že­né Prahy) a pro­sto­ro­vých advent­ních kalen­dá­řů se Santa Clausem urče­ných na vývoz. A je také auto­rem série půvab­ných vánoč­ních pohled­nic. Ve čty­ři­cá­tých letech ilu­stro­val dět­ské kni­hy (Kouzelné obál­ky, 1943, Doležalovo nakla­da­tel­ství v Červeném Kostelci; Příběhy z medo­vé strá­ně, 1943, Vyšehrad v Praze).
V pová­leč­ném obdo­bí se jeho tvor­ba pře­su­nu­la z gra­fic­ké úpra­vy knih pro dospě­lé ke kolo­ro­va­né gra­fi­ce s praž­ský­mi moti­vy, troj­roz­měr­ným papí­ro­vým bet­lé­mům a pře­de­vším pokra­čo­val v prá­ci na kni­hách pro děti. Ty nejen ilu­stro­val, ale také vytvá­řel pod­le vlast­ních návrhů troj­roz­měr­né roz­klá­da­cí kni­hy, ve své době na svě­to­vé úrov­ni. Díky jejich export­ním vydá­ním z Artie je dodnes ve svě­tě uzná­ván jako jeden z prů­kop­ní­ků pro­sto­ro­vé dět­ské kni­hy. Jen část z nich vyšla i čes­ky (např. O čer­ve­né Karkulce, 1957), jiné byly vydá­ny čes­ky až po roce 1989.
Z poz­děj­ších knih ilu­stro­va­ných Kubaštou jsou zná­mé zejmé­na nauč­né kni­hy H. a E. Škodových Už

Kubaštův bet­lém Kominíček

Geniální ilu­strá­tor a tvůr­ce knih pro děti Vojtěch Kubašta vytvo­řil za svůj život více než dvě stov­ky titu­lů. Vedle toho vytvo­řil i desít­ky pro­sto­ro­vých pohled­nic a vánoč­ních bet­lé­mů, kte­ré v mno­ha pří­pa­dech puto­va­ly na pul­ty zahra­nič­ních obcho­dů. Nakladatelství Albatros při­pra­vi­lo jejich ree­di­ci, do kte­ré pat­ří bet­lém, kte­rý Kubašta vytvo­řil v roce 1968.

Ilustrátor Vojtěch Kubašta je pova­žo­ván za mis­tra troj­roz­měr­ných kní­žek. Ty nejen ilu­stro­val, ale také vytvá­řel vlast­ní návrhy. V obdo­bí po 2. sv. vál­ce se jeho tvor­ba pře­su­nu­la od gra­fi­ky knih pro dospě­lé čte­ná­ře ke kolo­ro­va­né gra­fi­ce s praž­ský­mi moti­vy, pokra­čo­val v prá­ci na kni­hách pro děti a vytvá­řel troj­roz­měr­né papí­ro­vé bet­lémy. Těch za svůj život vytvo­řil takřka dva­cet. Nejvzácnějším je vystři­ho­va­cí bet­lém, kte­rý v roce 1926 vytvo­řil jako dva­nác­ti­le­tý a kte­rý je ucho­ván v rodin­né pozůsta­los­ti. S nápa­dem vystři­ho­va­cí bet­lém vydat, aby se s ním moh­li v čase adven­tu potě­šit jiní, se u Kubašty setká­vá­me v roce 1939, kdy byl v časo­pi­se Ozvěny otiš­těn jed­no­du­chý bet­lém ze dvou dílů. K obál­ko­vým vystři­ho­ván­kám bet­lé­mů se Kubašta vrá­til v prv­ní polo­vi­ně 50. let v časo­pi­se Křesťanská žena. Skládané Kubaštovy bet­lémy vychá­ze­jí z pro­stře­dí, kte­rým se autor nechal inspi­ro­vat. V roce 1954 vytvo­řil Moravské jes­lič­ky, v roce 1969 Třebechovický bet­lém, v roce 1972 Loretánský bet­lém a o tři roky poz­dě­ji Velký ori­en­tál­ní bet­lém. Z roku 1968 pochá­zí Pražský bet­lém, zná­mý díky jed­né z postav jako „Kominíček“.  V mno­hých domác­nos­tech je jeho prv­ní vydá­ní nedíl­nou sou­čás­tí Vánoc. Kdo hle­dá bet­lém „po Česku“, se sto­věža­tou Prahou v zádech, musí „Kominíčka“ mít.

Ta sce­né­rie je sice těž­ko uvě­ři­tel­ná, ale půvab­ná. Jezulátku v domě nume­ro 192 se při­chá­ze­jí poklo­nit jak pražští měš­ťa­né, tak pros­tí lidé s dary, nechy­bíb tři krá­lo­vé s čer­ným vza­du a samo­zřej­mě komi­ní­ček. Děj se ode­hrá­vá na dohled Prašné brá­ny, kos­te­la sv. Mikuláše a Svatovítské katedrá­ly. Zasněženou Prahu halí noc a do tmy sví­tí okna. Kubaštův bet­lém je před­zvěs­tí blí­ží­cích se Vánoc.


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Více info o autorce: http://janaspackovaknihy.webnode.cz/

Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,91859 s | počet dotazů: 255 | paměť: 62663 KB. | 03.12.2024 - 00:31:55