Kritiky.cz > Filmy > Retro filmové recenze > Vratné lahve - Snadné je žít...

Vratné lahve - Snadné je žít...

Vratne
Vratne
Načítám počet zobrazení...
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Josef Tkaloun není běž­ným pět­a­še­de­sát­ní­kem. Živí se jako uči­tel, nezvlá­dá kri­zo­vé situ­a­ce se vzpur­ný­mi žáky a počí­ta­čům rozu­mí jako koza petr­že­li. Jeho dny se pozvol­na sčí­ta­jí a víc než kdy­ko­liv před­tím poci­ťu­je, že pokud neza­táh­ne za výhyb­ku a nenar­ve do chřtá­nu své­ho živo­ta nový zásob­ník, pozvol­na zese­nil­ní, bude nadosmr­ti vykru­co­vat hou­by a snít o prázd­ném kupé s vře­lý­mi prsat­ka­mi. A tak když Josef počtvr­té „uje­de“ a ředi­tel­ka jej mar­ně zatla­čí do kou­ta (aby sepsal potup­ný omluv­ný dopis), neza­cou­vá a radě­ji vypo­ví služ­bu. Jak sám říká: „Protože už to tam nemá rád.“

Jeho man­žel­ka, cito­vě strá­da­jí­cí a (ne)právem para­no­id­ní, je z toho vyslo­ve­ně „na vět­vi“. Činu své­ho man­že­la nero­zu­mí a už vůbec jej nepod­po­ru­je v jeho dal­ší sebe­re­a­li­za­ci. Což lze cel­kem chá­pat, když se z Josefa stá­vá nakrát­ko cyk­lis­tic­ký posel, klič­ku­jí­cí mezi auty zacpa­né­ho měs­ta praž­ské­ho. Průser totiž vyhlí­ží neje­nom ona, ale i divá­ci. A oprav­du. Josef se sotva sta­čí dopra­vit k jed­né atrak­tiv­ní zákaz­ni­ci a užuž násle­du­je ukáz­ko­vý drž­ko­pád, za kte­rý by se nesty­dě­li ani chlap­ci z ame­ric­ké­ho Jackass. Zlomená noha, dal­ší výpo­věď a man­žel­čin tref­ný doda­tek: „Ty jseš ale Eso.“

Josef ovšem neka­pi­tu­lu­je. Moc dob­ře ví, že se musí dát kva­pem dohro­ma­dy a chyt­nout za ocas dal­ší pří­le­ži­tost. Jakoukoli. Hlavně rych­le. Tak aby zůstal v kon­tak­tu s okol­ním svě­tem, s lid­mi a hlav­ně – v dohle­du krát­kých mini­suk­ní a v dosa­hu odha­le­ných pupí­ků. I pro­to se býva­lý uči­tel roz­hod­ne pro dal­ší zdán­li­vě šíle­nou prá­ci (vzhle­dem k jeho vzdě­lá­ní zce­la urči­tě). Pro výkup­čí­ho láhví.

Byť se Josef nese­tká­vá s pocho­pe­ním a ve ško­le jej ver­bu­jí nazpět, již záhy se uká­že, že neby­lo lep­ší vol­by…

Nebýt Svěráků, zla­tých to dětí čes­ké kine­ma­to­gra­fie, sko­ro bych zapo­mněl, jak vypa­dá upřím­ný čes­ký film. Snímek nato­če­ný pro radost jeho tvůr­ců, pro radost mili­o­nů divá­ků. Počin, kte­rý zby­teč­ně neklič­ku­je a čer­pá vše pod­stat­né z jed­no­du­še roz­vr­že­né par­tie. Zkrátka titul, kte­rý tady dlou­ho nebyl a nej­spíš ani dlou­ho nebu­de. Jak se zdá, mno­hem prav­dě­po­dob­ně­ji nás příš­tě navští­ví dal­ší kome­die sápa­jí­cí se po vti­pu pro­střed­nic­tvím p*čujícího hrdi­ny, popř. dva nazdár­ci, jimž není přá­no „úspěš­ně si vrz­nout“. A tak dbejme výstraž­ných sirén! Bylo by smol­né tuto šan­ci pro­pás­nout.

Opravdu… Nebýt táty a syna, krá­če­li bychom vese­le vzad. Hřebejk se již dáv­no nepo­tý­ká s tako­vou for­mou jako v časech, kdy točil Pelíšky a Musíme si pomá­hat, Janák se sou­stře­dí výhrad­ně na tee­nage­ry (a záblesk nad obzo­rem nebys­třím) a někte­ří dal­ší čeští reži­sé­ři si ne a ne uvě­do­mit, že když adap­tu­jí kni­hy Michala Viewegha, netkví pří­pad­ný úspěch jen v dob­ře nača­so­va­ných hláš­kách a vtip­ných herec­kých pózách. Právě na poji­vu sou­čas­ná kine­ma­to­gra­fie strá­dá. Humor nám i nadá­le jakž­takž fun­gu­je, kdež­to homo­ge­ni­ta si vza­la dlou­ho­do­bou nemo­cen­skou. V pří­pa­dě Svěráků by se sice moh­lo zdát, že se již homo-holka uzdra­vi­la, ale v tomhle smě­ru bych opti­mis­mem pro­zí­ra­vě šet­řil. Věštit budouc­nost pod­le jed­no­ho sním­ku – to ani náho­dou. Ať už slun­no, nebo zata­že­no, Svěrákovic kotou­če vyka­zo­va­ly vždy nad­stan­dard­ně vyso­ké otáč­ky a sou­do­bá kon­ku­ren­ce jim jen málo­kdy sta­či­la s dechem. Byl to pří­pad Obecné ško­ly, osca­ro­vé­ho Kolji i ori­gi­nál­ní­ho Akumulátora. Filmů vyzrá­lých, mini­mál­ně roz­mách­lých, decent­ně vtip­ných a maxi­mál­ně účin­ných ve smys­lu sdě­le­ní. Samozřejmě, pokud se v nich zrov­na nesestře­lo­va­ly němec­ké letou­ny. Kdykoliv jin­dy pla­ti­lo otře­pa­né rče­ní: „Za mini­mum peněz maxi­mum muzi­ky.“

Prostřednictvím Vratných lah­ví se neko­ná žád­ná audi­o­vi­zu­ál­ní refor­ma tolik vábi­vé­ho ruko­pi­su. A buď­me rádi. Opět nás tak čeka­jí tytéž ingre­di­en­ce, opět Jarda Uhlíř v poza­dí a opět čes­ký Sean Connery v popře­dí. Jan Svěrák se sice posled­ních šest let pofla­ko­val (což ber­te s rezer­vou), nicmé­ně se nám „kluk šikov­ná“ nezka­zil. Stále je to pan reži­sér, na kte­ré­ho může být jeho taťka-scénárista maxi­mál­ně pyš­ný. Obávám se totiž, že se v čes­kých luzích nena­jde žád­ný jiný tvůr­ce (Alice, do hla­vy ne), jenž by doká­zal nabíd­nu­tý­mi pro­střed­ky tak neo­myl­ně vystih­nout pro­měn­li­vé život­ní nála­dy. Smutek, váhá­ní, chvil­ko­vé rados­ti… to vše má Honza v malíč­ku. Mezi tím vším úspěš­ně klič­ku­je, aniž by se divák sví­jel v kou­tě a pro­tes­to­val hla­si­tým „Stop!“. Což je dva­krát tak potě­ši­tel­né, zohledníme-li zejmé­na námět, jakým jsou Vratné lah­ve vyspá­ro­vá­ny. Stařecká melan­cho­lie, váha­jí­cí obdo­bí na sklon­ku živo­ta, tou­ha nalézt nový živo­ta­bu­dič a maxi­mál­ní sna­ha neza­bed­nit okna a nepod­dat se roze­ží­ra­jí­cím depre­siv­ním myš­len­kám v klaus­tro­fo­bic­ké domác­nos­ti. Svěrák je jako Robin Hood a jeho tak­tov­ka jako šípy. Málokdy minou čer­ný pun­tík.

Stáří, zdán­li­vě nera­dost­ná eta­pa živo­ta, a do toho jeden chřad­nou­cí blá­zen, kte­rý se v pět­a­še­de­sá­ti cho­vá jako tři­ce­ti­le­tý. Netřeba coko­liv namí­tat. I ten­to­krát se tady Tátínek hodí. Jeho výra­zi­vo, schop­nost pro­ce­dit v pra­vý čas vtip­nou poznám­ku a vůbec ten jeho polo­še­di­vý plno­vous a náznak pře­ha­zo­vač­ky tam naho­ře. A nejen on. Honzovo spře­že­ní pra­cu­je jako tým. Nikdo necuká a kaž­dý odvá­dí tako­vý výkon, kte­rý maxi­mál­ně kore­spon­du­je s křeh­kou lát­kou – s lát­kou zdán­li­vě jed­no­du­chou, avšak nesmír­ně sil­nou. A to pla­tí i v pří­pa­dě Jirky Macháčka, kte­rý se již pozvol­na stá­val kari­ka­tu­rou sebe sama. Role v Lahvích mu jde hod­ně k duhu. Neexhibuje a jeho „ty vole“ zde per­fekt­ně zapa­dá, aniž by se po x-té při­po­mí­nal zhu­le­nec ze Samotářů. Příjemná změ­na.

Najdou se samo­zřej­mě i drob­né úle­ty. Přestože jsou tak­to kla­si­fi­ko­vá­ny jen dva kra­tič­ké obra­zy, u reži­sé­ra, jakým Svěrák bez­po­chy­by je, poměr­ně zasko­čí. Čímž mám na mys­li zejmé­na vizu­ál­ně nezvlád­nu­té „vykrou­ce­ní hou­by“ a násled­nou Pepíkovu erup­ci, stej­ně tak nepo­cho­pi­tel­ně poja­tý pád z kola, kte­rý by se ujal v jakém­ko­li ani­mo­va­ném sním­ku s Tomem a Jerrym. Toť však zřej­mě vše (řek­ně­te to 5x za sebou), co lze shle­dat podiv­ným a ne až tak šty­mu­jí­cím. Zbytek je již tím, co popi­su­ji výše. Vyzrálá fil­ma­ři­na, sym­pa­tic­ky plou­ži­vá, nikterak spě­cha­jí­cí, vtí­ra­vě pří­jem­ná a decent­ně odvy­prá­vě­ná (byť na můj vkus nejis­tě zaš­ně­ro­va­ná vcel­ku zby­teč­ným dovět­kem během závě­reč­ných titul­ků).

Honza Svěrák se záro­veň může utě­šo­vat tím, že nezhmot­nil žád­ný pří­běh, jenž by pri­már­ně mířil na urči­tou věko­vou sku­pi­nu. Tahle směs­ka život­ních zku­še­nos­tí, oko­ře­ně­ná las­ka­vým humo­rem, neo­slo­ví jen „váha­jí­cí“, „po očku poku­ku­jí­cí“ a zaměst­nan­ce z výku­pu lah­ví. Spektrum je šir­ší, než by se na prv­ní pohled moh­lo zdát. Jinými slo­vy: zbožňujete-li pocti­vou čes­kou fil­ma­ři­nu, nepře­mýš­lej­te nad tím, máte-li vůbec nutká­ní kou­kat na pro­blémy důchod­cov­ské­ho věku, a mazej­te do kina. Pokud mož­no ve dvou. Snímek totiž nabí­zí i uni­kát­ní pří­le­ži­tost, jak své dra­hé polo­vič­ce zakou­pit kvě­ti­nu (popř. léta­jí­cí balón) a dosáh­nout jin­dy nedo­sa­ži­tel­né­ho. Vratné lah­ve spo­leh­li­vě zame­tou před vaši­mi dveř­mi.

P.S.: Soukupova hud­ba je jed­ním slo­vem nád­her­ná.


Photo © Falcon


Podívejte se na hodnocení Vratné lahve na Kinoboxu.

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Po strništi bos
6. září 2022Po strništi bosPředpokládám, že znáte film stejné autorské i rodinné dvojice s názvem Obecná škola. Pokud ano, máte jako diváci na jednu stranu vyhráno, protože už předem tušíte, jakou poetiku autoři v novém filmu zvolili, a navíc děj…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Příběh seriálu: My všichni školou povinní
1. září 2025Příběh seriálu: My všichni školou povinníPo dvouměsíčních prázdninách se děti právě dnes opět vracejí do školních lavic. Už proto je jasné, že pátý díl občasníku Příběh seriálu se nemůže zaměřit na jiný seriál než třináctidílnou sondu do života učitelů, žáků a…Vydáno v rubrice: Seriály
Příběh seriálu: Nemocnice na kraji města
1. července 2025Příběh seriálu: Nemocnice na kraji městaČtvrtý díl seriálového občasníku jsem na 29.6. (kdy tento článek vyšel na mém blogu) nesituoval náhodou. Přesně před čtyřiceti lety nás totiž navždy opustil král českého seriálu Jaroslav Dietl. A jelikož jej před deseti lety na…Vydáno v rubrice: Seriály
Kawasakiho růže – nejsložitější japonská skládanka z papíru – 85%
18. dubna 2025Kawasakiho růže – nejsložitější japonská skládanka z papíru – 85%Film Kawasakiho růže (2009) od uměleckého dua Jan Hřebejk a Petr Jarchovský (U mě dobrý, Učitelka, Kráska v nesnázích nebo Musíme si pomáhat), je opět potvrzením úspěšnosti jejich plodné dosavadní spolupráce. Jedná se již o starší film,…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Příběh seriálu: Bylo nás pět
13. února 2025Příběh seriálu: Bylo nás pětV lednu odstartoval na blogu zbrusu nový občasník Příběh seriálu, jehož první díl byl věnován legendární české minisérii Byl jednou jeden dům, která oslavila půlstoletí od své televizní premiéry. O dvacet let později na obrazovkách České…Vydáno v rubrice: Seriály
Tři veteráni – Retro pohádková recenze – 90%
13. prosince 2024Tři veteráni – Retro pohádková recenze – 90%Velice zábavná a diváky opěvovaná komediální pohádka dua tvůrců Zdeněk Svěrák a Oldřich Lipský, která byla zfilmována v roce 1983 podle scénáře Jiřího Brdečka a Zdeňka Svěráka na motivy autorské pohádky Jana Wericha z knihy Fimfárum,…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Doblba! – retro vzpomínka – 65%
14. listopadu 2024Doblba! – retro vzpomínka – 65%Chtěla jsem se naladit a trochu si zavzpomínat, proto jsem si pustila v dnešní době již trochu retro černou komedii Petra Vachlera s názvem Doblba! Ráda jsem si zavzpomínala na svá mladá léta a české filmové perly, které…Vydáno v rubrice: Filmové recenze
Zemřel herec a režisér Jan Kačer
24. května 2024Zemřel herec a režisér Jan KačerVe věku 87 let zemřel český herec a režisér Jan Kačer. O jeho úmrtí informovala rodina. Kačer se narodil 3. října 1936 v Holicích. Vystudoval divadelní režii na pražské DAMU a svou hereckou kariéru zahájil v…Vydáno v rubrice: Profily osob
Nestyda: Znovu a znovu ve stejném stylu, jen pro peníze?
9. července 2023Nestyda: Znovu a znovu ve stejném stylu, jen pro peníze?Hlodá ve mně takový pocit, že Hřebejkovi jde o diváky stále méně. Pokud vidí, že je jeho model úspěšný, nesnaží se časem přijít s něčím novým, posunout se do jiných rovin, ale naopak dělá jeden film…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Karlovarský filmový festival zahájí oscarový herec Russell Crowe
22. června 2023Karlovarský filmový festival zahájí oscarový herec Russell CrowePrvní prázdninový týden bude tradičně patřit všem milovníkům kvalitních filmů a dobré zábavy. Klidné lázeňské město se na devět dní, tedy od 30.Června do 8.Července promění v rejiště filmových profesionálů, filmových nadšenců a lovců celebrit. Po…Vydáno v rubrice: MFF Karlovy Vary
„Marečku, podejte mi pero!“ - filmový debut Tomáše Holého
8. června 2023„Marečku, podejte mi pero!“ - filmový debut Tomáše Holého„Marečku, podejte mi pero!“ je jedna z nejslavnějších a nejvtipnějších českých filmových komedií. Natočil ji v roce 1976 režisér Oldřich Lipský podle scénáře Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. Film vypráví o skupině dospělých dělníků, kteří se…Vydáno v rubrice: Speciály
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary odhaluje oficiální podobu 57. ročníku
26. dubna 2023Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary odhaluje oficiální podobu 57. ročníkuMezinárodní filmový festival Karlovy Vary představil oficiální podobu letošního 57. ročníku, který se bude konat od 30. června do 8. července 2023 v historickém českém lázeňském městě. Po rušném vzhledu loňského ročníku je letošní podoba rozhodně…Vydáno v rubrice: Filmové a televizní aktuality
Se začátkem srpna odstartovalo i natáčení druhé řady oblíbeného seriálu Co ste hasiči. Diváci se mohou těšit na nové příběhy hasičů a obyvatel fiktivní české vesnice Horní.
8. srpna 2022Se začátkem srpna odstartovalo i natáčení druhé řady oblíbeného seriálu Co ste hasiči. Diváci se mohou těšit na nové příběhy hasičů a obyvatel fiktivní české vesnice Horní.Sdružení dobrovolných hasičů z malé obce Horní, v jehož čele stojí svérázný velitel Petr (Petr Rychlý), se vrátí na obrazovky v plné sestavě, včetně Mirka (Marek Holý), Edy (Radim Kalvoda), Láďy (Jaromír Nosek) i pohledné veterinářky…Vydáno v rubrice: Tiskové zprávy (Newslettery)
Noc na Karlštejně
23. června 2022Noc na KarlštejněDlouho už jsem se takhle nenatrápil. Na Noc na Karlštejně jsme se dívali v rámci povinné výuky v hodinách dějepisu, jakožto "příjemné" zakončení školního roku. Samozřejmě se to neobešlo bez historické analýzy a uvádění mylných bludů…Vydáno v rubrice: Retro filmové recenze
Adelheid
27. května 2022AdelheidJsou filmy, které se člověku vyhýbají, a v mém případě neznám lepší příklad než Adelheid, další mistrovské dílo režiséra Františka Vláčila. Zatímco Markétu Lazarovou nebo Údolí včel jsem viděl opravdu často a znal jsem i další…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Odcházení
19. května 2022OdcházeníKdyž je to jen trošku možné, rád vidím film v prostředí pro něj určeném, tj. v kině. Jednak proto, že je primárně stavěný pro velké plátno a nikoli pro malou obrazovku, jednak proto, abych byl při…Vydáno v rubrice: Filmová klasika
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 1,75327 s | počet dotazů: 329 | paměť: 24618 KB. | 05.09.2025 - 22:16:08