Vykladač II: Střípky sváru

stripkysvaru

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Skvěle roze­hra­ná tri­lo­gie Vykladače, se svým dru­hým dílem s názvem „Střípky svá­ru“, pokra­ču­je ve vyso­ce nasta­ve­ném tem­pu a čte­ná­ře ihned vtáh­ne do děje, kte­rý se pro­ten­to­krát ode­hrá­vá na úpl­ně jiném mís­tě, než v díle prv­ním. 

Každopádně je oprav­du na co těšit! Protože jak je zná­mo, ve všech kni­hách autor­ky Miroslavy Dvořákové, není nic, co by se dalo pře­dem před­ví­dat, ale prá­vě nao­pak, díky vel­ké­mu množ­ství intrik, před­lo­že­ných kon­spi­ra­cí, ale i důmy­sl­ně pro­pra­co­va­né mani­pu­la­ce, není nic, jak by se moh­lo zdát, z čehož nako­nec vyplý­va­jí ona vel­mi pře­kva­pi­vá rozuz­le­ní jed­not­li­vých situ­a­cí.

Druhý díl „Střípky svá­ru“ začí­na­jí v oka­mži­ku, kdy se teh­dej­ší vyk­la­dač ake­zon­ské­ho krá­le po ritu­ál­ní popra­vě ohněm oci­tá za opo­nou, tedy ve svě­tě, ve kte­rém žije jeho mat­ka, a kte­rý dopo­sud nikdy nepo­znal, pou­ze o něm četl v nábo­žen­ských kni­hách. Díky tomu se Janisovi naský­tá obrov­ská pří­le­ži­tost poznat nejen ten­to nový svět, ale i jeho oby­va­te­lé včet­ně samot­ných bohů.

Janis vět­ši­nu své­ho živo­ta strá­vil jako smr­tel­ník, potom se stal na půl roku kre­ne­vem, a nako­nec skon­čil jako jeden z nich. Tři růz­né iden­ti­ty a tři napros­to odliš­né zku­še­nos­ti. 

„Jako člo­věk jsem dělal tak dlou­ho šaš­ka moc­ným, až jsem pocho­pil, jak ti, kte­ří se jako eli­ty pre­zen­tu­jí, uva­žu­jí. Abych mezi nimi obstál, nau­čil jsem se šikov­ně zaml­čo­vat prav­du. Když jsem se stal kre­ne­vem, nau­čil jsem se vytě­žit maxi­mum i z těch nej­pří­zni­věj­ších pomě­rů. A koneč­ně teď jako sahí­ji­no­vi mi nezby­lo, než smí­řit se s tím, že i kom­pro­mis je za jis­tých okol­nos­tí lep­ší, než nic. “

V dílu Střípky svá­ru se děj roz­jíž­dí vel­mi pozvol­na, vzhle­dem k tomu, že se Janis vzpa­ma­to­vá­vá z vlast­ní popra­vy, a s pomo­cí své mat­ky se sna­ží při­způ­so­bit nejen nové­mu pro­stře­dí, ale i mož­nos­ti doko­na­le ovlád­nout své schop­nos­ti a doved­nos­ti.

Janis si sku­teč­ně činí, skvě­le vše plá­nu­je, kon­spi­ru­je, vymýš­lí bás­nič­ky pro vyši­nu­tou věšt­ky­ni, aby zno­vu nevy­řkla novou věšt­bu, jež by se náho­dou moh­la usku­teč­nit, a prá­vě toto jeho vyční­va­jí­cí cho­vá­ní zaujme Alianci, jež ho donu­tí uzavřít s nimi doho­du, z kte­ré se jen tak nelze vyma­nit.

Agenti Aliance jsou jako vel­ká pes­t­rá rodi­na, a pokud pra­cu­jí pro pro­stor, pra­cu­jí tím i pro svou vlast. Všichni jsou něčím jedi­neč­ní. Úplně všich­ni se nějak zapsa­li do his­to­rie svých svě­tů. Přitom jak­si pře­kro­či­li svůj vlast­ní stín. Učinili to tak výraz­ně a nato­lik pře­vý­ši­li vrs­tev­ní­ky, že kdy­by zůsta­li doma, neče­ka­lo by je nic jiné­ho, než pád. Aliance jim pro­ti tomu dává pří­le­ži­tost se dále roz­ví­jet. 

Trajanis dostá­vá pou­hých 21 dnů, aby vyří­dil své zále­ži­tos­ti, a všech­ny své res­ty a návrhy dove­dl do samé­ho kon­ce. Bude mít dosta­tek času, aby zajis­til nejen reha­bi­li­ta­ci Krenevovů, ale i ochra­nu pro bohy­ni Trepenu? Podaří se mu sahí­ji­ny pře­svěd­čit, že dvě stě let poro­by kre­ne­vů už sta­či­lo, nebo bude muset vymys­let a usku­teč­nit jiný plán? A co jeho sna­hy vypá­t­rat pří­či­ny zká­zy Grenendonu? Postoupí v této věci o krů­ček dál, ane­bo bude muset toto pát­rá­ní na něja­ký čas odlo­žit?

Janisovi sice už nyní nehro­zí žád­né nebez­pe­čí, jež by ho ohro­žo­va­lo na živo­tě jako v díle prv­ním, ale nyní mu pro změ­nu hro­zí ztrá­ta svo­bo­dy, což je u toho­to větro­pla­cha mno­hem hor­ší, než se může zdát, neboť je donu­cen stát se agen­tem Aliance.... Dokáže se z toho­to závaz­ku včas vyvlék­nout, ane­bo bude muset dostát uza­vře­né doho­dy?

A jaké zázra­ky před­ve­dou tak vel­mi prac­ně sesbí­ra­né stříp­ky Sváru? Sehrají snad něja­kou zásad­ní roli ve tře­tím díle pokra­čo­vá­ní? Nuž, to se nechám pře­kva­pit.... kaž­do­pád­ně něja­kou roli, když už je o nich zde něko­li­krát zmín­ka, urči­tě něja­kou zásad­ní roli hrát budou....

Popravdě tepr­ve teď s nástu­pem dru­hé­ho dílu se vše krás­ně roz­jíž­dí. Nechybí tu, jak jsem již psa­la výše,  nej­růz­něj­ší intri­ky a kon­spi­ra­ce ve vel­mi živel­ném „Metaprostoru“, záro­veň tu není nou­ze aní o tref­né hláš­ky či spros­tá slo­víč­ka, jež samot­né­mu tex­tu při­dá­va­jí na věro­hod­nos­ti jed­not­li­vých roz­ho­vo­rů.

Kniha je opět napsá­na krás­nou češ­ti­nou, kde autor­ka vel­mi věro­hod­ně a živě doká­že vylí­čit nejen jed­not­li­vé svě­ty a jejich atmo­sfé­ru, ale i vel­mi věro­hod­ně a pou­ta­vě popsat jed­not­li­vé posta­vy, jejich cha­rak­te­ry a pohnut­ky cho­vá­ní, čímž si čte­nář doká­že udě­lat doko­na­lou před­sta­vu o celém svě­tě včet­ně jed­not­li­vých posta­vi­ček.

Ve „Střípkách svá­ru“ se mi nej­ví­ce asi líbil pře­rod jed­né z hlav­ních postav, a to posta­va Cineta. V prv­ním díle vystu­po­val coby  tro­chu nevý­razná posta­vič­ka osob­ní stráž­ce, tak tro­chu sucha­ra, co se neu­mí zasmát dob­ré­mu vti­pu, strikt­ně dodr­žu­jí­cí pra­vi­dla. Ovšem zde ve dru­hém díle se uka­zu­je ve sku­teč­ném svět­le tak, jaký oprav­du je, a to coby muž pev­ných zásad, spra­ved­li­vý, ochot­ný kdy­ko­liv nabíd­nou nezišt­nou pomoc, věr­ně milu­jí­cí jedi­nou ženu.

Další díl Vykladače je jed­ním z mála čte­ní, u kte­ré­ho se roz­hod­ně nebu­de­te nudit, a mož­ná občas bude­te muset nalis­to­vat konec kni­hy, abys­te si někte­ré sku­teč­nos­ti a pojmy upřes­ni­li v „Jmenném rejstří­ku a vysvět­liv­kách“, ale to nijak neztrá­cí na kva­li­tě této tri­lo­gie, prá­vě nao­pak.

Trilogie je pro­pra­co­va­ná do nejmen­ší­ho detai­lu, a vše krás­ně do sebe zapa­dá. Osobně se mi líbí, že nikdy nevím, čím novým mě autor­ka mile pře­kva­pí. Knihy psa­né v tom­to duchu milu­ji, neboť nikdy nejsem schop­na před­ví­dat děj, a to jak jed­not­li­ví hrdi­no­vé budou jed­nat, za což moc děku­ji.

Vykladač II. - Střípky svá­ru

Literatura, čes­ká fan­ta­sy

Vydáno: 2016, Nová vlna

Formáty: ePUB, MOBI

Počet stran 208

Jazyk: čes­ký

Forma: ekni­ha

ISBN: 9788085845792