(zatím nehodnoceno)
Loading...Kdo by před čtyřiceti lety řekl, že se ten drsňák z Leoneho westernů stane úspěšným a uznávaným režisérem? Asi málokdo, ale je tomu tak. Clint Eastwood přičichl k režisérskému řemeslu a brzy si vydobyl čelní místo v pomyslném žebříčku režírujících herců. Jeho jméno se stalo zárukou kvality, o čemž se mnohým „režisérům z povolání“ stále jenom zdá. Nejnovější film Changeling (Výměna) se u mě hned po shlédnutí zařadil na přední místo mezi takovými kvalitními Eastwoodovými počiny jako Nesmiřitelní, Madisonské mosty, Tajemná řeka či Million Dollar Baby. Snad svým tématem, silným příběhem nebo dobovou atmosférou si mě osobně Výměna hodně získala a pokud jste od Eastwooda ještě nic neviděli, doporučuji tímhle začít.
Příběh Výměny začíná v roce 1928, seznamujeme se s osamělou matkou Christine Collinsovou, která vše ve svém životě dělá pro syna Waltera. Jednoho dne musí Christine nechat syna samotného kvůli práci a když se vrátí zjišťuje, že Walter zmizel. Rozběhne se celostátní pátrání a po půl roce přichází k nešťastné matce policie s dobrou zprávou. Jakmile se však Christine setká s nalezeným chlapcem, prohlašuje, že toto není její syn. Divné na tom všem je nejen to, že klučina oslovující o omylu skálopevně přesvědčenou Christine „maminko“ je menší a obřezaný (což Walter rozhodně nebyl), ale také to, že policie vehementně odmítá jakoukoli chybu a svou pověst si nenechá jen tak pošpinit.
Film odehrávající se ve dvacátých a třicátých letech je skvěle dobově stylizován a už tím jako by trochu odkazoval na staré filmy, pro něž byl ze všeho nejdůležitější příběh. Ačkoli byla Výměně i po formální stránce věnována náležitá pozornost je zde přece jenom tím zásadním a primárně vnímaným scénář. A děj filmu je vyprávěn opravdu skvěle, příběh okamžitě zaujme, nejdřív záhadou vyměněného dítěte a poté téměř klasickým ikonickým bojem jednotlivce proti institucionální mašinerii, kdy plně pocítíte bezmoc prosté oběti a nepřejete si nic jiného než potrestání zlovolných mocných a happyend.
Příběh je velice dobře rozehraný, postupně se obratně zaplétá a nakonec graduje, dalo by se říci v několika završeních. Není zde jeden vrchol, Výměna má takových momentů víc, což s sebou ovšem přináší někdy až zbytečnou doslovnost. Naproti tomu jsou tu stále postavy, které by možná v této rozsáhlé kompozici zasloužili trochu více prostoru a vysvětlení svých pohnutek, především nový (Ne)Walter. Působivosti filmu však každopádně také hodně pomáhá nálepka příběhu podle skutečných událostí.
Režijnímu vedení Clinta Eastwooda není co vytknout, záběry jsou koncepčně promyšlené, tempo pozvolnější, ale ani na okamžik nudné, hudba skvěle vybraná. Velmi zjevná je tu také touha po sošce zlatého plešouna, v mnoha chvílích si určitě řeknete, že je to natočené přesně tak, aby se to líbilo Akademii – dojemný příběh osamělé matky bojující proti všemocnému policejnímu aparátu, pečlivě dávkované emoce, pro dané potřeby ideálně působící vyústění, sem tam nějaké to snesitelné klišé, jež divák prostě potřebuje, a v neposlední řadě také výkon Angeliny Jolie, která ukazuje uměřené, ale emocionální herectví a vzhled dvacátých let jí nemálo sluší. Ano, to je všechno pravda, je to očividná hra o Oscara, ale pokud film funguje a má co říct, není na tom přece nic špatného.
Clint Eastwood evidentně bojuje o Oscara všemi obvyklými prostředky, ale protože to skvěle funguje, nemusí se za to vůbec stydět. Vynikající strhující příběh, který je stále zajímavější tím, jak se postupně vrství, a nakonec graduje v několika vrcholech. K tomu ve správných dávkách emoce, zadostiučinění a herecký výkon hlavní představitelky a na úspěch je zaděláno.
Photo © Universal Pictures
Nejnovější komentáře