When the Lights Went Out (2012)

Britská tuc­to­vá ducha­ři­na, údaj­ně „pod­le sku­teč­né udá­los­ti“. Pokolikáté už…?

Roku 1974 se Len se svou man­žel­kou Jenny a tři­nác­ti­le­tou dce­rou Sally nastě­hu­jí do nové­ho domu v hrab­ství Yorkshire. Ta z nové­ho domo­va není vůbec nad­še­ná a zane­dlou­ho začne tvr­dit, že zde stra­ší duch mla­dé dív­ky. Rodiče jí zpo­čát­ku nevě­ří, ale když se i oni sta­nou svěd­ky nad­při­ro­ze­ných jevů, sna­ží se najít pomoc. Duch mla­dé dív­ky je však jejich nejmen­ší pro­blém, pro­to­že teror se začne stup­ňo­vat a je jas­né, že v poza­dí se skrý­vá něco nebo někdo mno­hem nebez­peč­něj­ší…

Režie: Pat Holden

Rok výro­by: 2012

Délka: 86 min

Země: Velká Británie

 

Hrají:

Tasha Connor...(Sally)

Steven Waddington...(Len Maynard)

Kate Ashfield...(Jenny Maynard)

Hannah Clifford...(Lucy)

Gary Lewis...(Otec Clifton)

Andrea Lowe...(Rita)

Craig Parkinson...(Brian)

...a dal­ší

Filmy u kte­rých se obje­ví ozna­če­ní „pod­le sku­teč­né udá­los­ti“, mě dost čas­to nechá­va­jí zce­la chlad­ným. Většina z nich jsou jen céč­ko­vé bra­ky, para­zi­tu­jí­cí na his­to­ric­kých fak­tech – udá­los­tech a tenhle není žád­nou výjim­kou. Pat Holden se nechal inspi­ro­vat rodi­nou Joea a Jean Pritchardových a údaj­ném stra­še­ní „The Black Monk of Pontefract“ v hrab­ství Yorkshire. Jak však sám při­znal, pří­běh si dost při­krášlil, aby jej mohl pou­žít pro svůj „horor“.

 

Což se mu evi­dent­ně moc nepo­ved­lo, pro­to­že ten­to film divá­kům pří­liš zají­ma­vé podí­va­né nena­bíd­ne. Pár leka­cích scén se tu obje­ví, ale jinak to bylo dost dlou­ho spí­še jakési nud­né rodin­né dra­ma s nepří­liš sym­pa­tic­ký­mi posta­va­mi. Hádky ústřed­ní tro­ji­ce i jejich vzá­jem­né sou­ži­tí moc atrak­tiv­ní neby­lo, stej­ně jako dvo­ji­ce mla­dých dívek, ba ani kva­li­ta kame­ry či stři­hu. Otec pořád chlastal, mat­ka nadá­va­la své dce­ři, ta se zase sna­ži­la kama­rá­dit s odstr­če­nou dív­kou odve­d­le a do toho vše­ho se pořád pohu­po­val lustr, bli­ka­la svět­la, pouš­tě­la se voda z kohout­ků, bou­cha­li dve­ře – no pros­tě kupa kla­sic­kých klišé, jenž jsou k vidě­ní snad v kaž­dé ducha­ři­ně.

 

Teprve s blí­ží­cím se kon­cem, se mír­ně zlep­ši­la i samot­ná atmo­sfé­ra. Lehce se při­tvr­di­lo, dojde i na něja­ké to řádě­ní nad­při­ro­ze­ných sil, poslech­ne­me si pří­běh z his­to­rie o vraž­dí­cím mni­cho­vi a mla­dých dív­kách a pak při­jde úsměv­ně barev­ný finál­ní sou­boj dvou entit. Tedy nic co bys­te si nemě­li nechat ujít. Vyložená kata­stro­fa to není, ale ten­to film roz­hod­ně niko­mu dopo­ru­čo­vat nebu­du.

Hodnocení: 30 %

---

---