Zaklínač: Pokrevní pouto

3/10 – Já jsem člověk (kecám, jsem robot), který o opěvovaném lóru polského velmistra Sapkowskiho ví jen velmi málo, přesněji vůbec nic. Hodlám to samozřejmě jednou napravit, ale je dost možné, že do té doby dříve skončí netflixovský Zaklínač. Abych však nepůsobil jako recenzent, který si fabuluje výroky z análu, tzv. analfabet, přiznám, že jsem alespoň hrál první hru od CD Projekt RED a hrál bych i další, kdybych na ně měl dostatečně výkonné zařízení. U první hry jsem se přirozeně velmi bavil, zejména mě pak oslovil legendární český dabing, který v té době skutečně exceloval a vyhoupl hráčský zážitek na úplně jinou úroveň. Hlášky, které zdomácněly, můžete najít třeba ZDE anebo ZDE. Teď ale k tomu, proč vám to tu všechno vykládám. Snažím se vám tu zdlouhavou cestou naznačit, že po Sapkowskiho předloze je mi putna a z her je mému notebooku šoufl, ale i bez toho mohu snadno identifikovat seriál, který absolutně nemá co nabídnout (nebo to alespoň nenabízí) a bez větších rozpaků ho označit slovem NUDA. Naprosto jsem se nebavil. Dokonce jsem se u sledování pěkně vyvztekal, protože když jsem nějaká úsek z čiré divácké beznaděje přeskočil, musel jsem se k němu ještě rozezleně vracet, protože Zaklínač: Pokrevní pouto je přeborníkem v tom, jak zašít jednu klíčovou informaci do pěti minut bezcílného plkání. Jednoduše hrůza. A opakuji: strašná nuda. Tak hustá, že by se už ani krájet nedala. Je to celkem škoda, protože téma samo o sobě je docela zásadní pro celý Zaklínačův svět. Nicméně vůbec se ho nepodařilo prodat. Už jen proto, že během první epizody se seriál snaží akorát prodat sám sebe scénou ze současnosti, kde vidíme Marigolda, kterého přepadne nějaká mystická pipka a nařídí mu, aby o tématu našeho příběhu stvořil báseň. Příšerný pokus, jak obhájit existenci seriálu. Ta píseň nakonec samozřejmě zazní během závěrečných titulek poslední epizody a je zdaleka tím nejlepším, co celý tento paskvil může nabídnout. Navíc i pěkně shrne děj, takže všem, kteří chtějí vědět o co go, ale nechtějí proplýtvat 3 a půl hodiny svého života, doporučuju najít si na Spotify píseň Song of the Seven a na tento seriál se zvysoka vysrat. Slibuji, že nebudete litovat. Ve zkratce: „Strašné postavy, špatná charakteristika, špatná motivace, ošuntělé kostýmy, moje nenáviděná herečka Michelle Yeoh – samozřejmě strašná, vyplňování nudnou vatou, která nikoho nezajímá a divák nedostane důvod, proč by ho měla zajímat ani ocenění, že ji nepřeskočil (já ji přeskočil), zdaleka ne tak dobrá hudba jako je pro Zaklínače standardem. Slabá akce. Slabé monstra. Nulová atmosféra. Příšerné dialogy. Tečka.“