Kritiky.cz > Filmy > Filmové recenze > Sucho

Sucho

Photo © Bontonfilm
Photo © Bontonfilm
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (1 hlasů, průměr: 4,00 z 5)
Loading...

Dva sou­sed­ské kla­ny a dva růz­né pří­stu­py k živo­tu. Co se sta­ne, když do napja­tých vzta­hů dvou domi­nant­ních otců zasáh­ne lás­ka vlast­ních dětí? Zatímco Josef (Martin Pechlát) nutí svou rodi­nu ke své­ráz­né­mu způ­so­bu živo­ta na ost­rův­ku vege­ta­ce mezi mono­kul­tur­ní­mi Viktorovými (Marek Danel) lány, Míra (Tomáš Sean Pšenička) je zami­lo­va­ný do Josefovy dce­ry Žofky (Dorota Šlajerová). Aby zís­kal její sym­pa­tie, musí s otcem bojo­vat. Synova revol­ta sta­ví Viktora do nové situ­a­ce. I Josef zkla­ma­ný důsled­ky vlast­ních život­ních posto­jů má mož­nost lec­cos pře­hod­no­tit. Naději na uzdra­ve­ní na poli mezi­lid­ských vzta­hů i vyprah­lé kra­ji­ny při­ne­se do živo­ta něko­li­ka hrdi­nů až mez­ní udá­lost....

Když už je ten suchý únor, proč do kina nevy­ra­zit na Sucho. Novinka reži­sé­ra a sce­náris­ty Bohdana Slámy si díky své­mu názvu zdán­li­vě nemoh­la vybrat lep­ší měsíc uve­de­ní, novin­ka reno­mo­va­né­ho čes­ké­ho reži­sé­ra má nej­blí­že k Štěstí a Venkovskému uči­te­li,  tedy dvou fil­mům, kte­ré dle mno­hých „udě­la­li“  Bohdana Slámu. Zápletka fil­mu poté bude v mno­hých nej­spí­še evo­ko­vat ale­go­rii na Romea a Julii v moder­ním pro­stře­dí čes­ké­ho ven­ko­va. Zápletka se pře­ci jen mimo jiné točí také kolem kon­flik­tu otců dvou rodin, kdy jejich sou­pe­ře­ní nara­zí také na fakt, že se mla­dý chla­pec z rodi­ny čís­lo jed­na zami­lu­je do dív­ky z rodi­ny čís­lo dvě. Není to ovšem to jedi­né, o co v Suchu jde. Hlavní posta­vou je totiž pořád i suchá kra­ji­na, ve stře­du děje je poté do vel­ké míry i vztah lidí s pří­ro­dou.

Sucho
Zdroj: Bontonfilm

V popře­dí Slámovy novin­ky je opět výraz­ný počet ústřed­ních postav, kdy dochá­zí ke kon­flik­tům, neleh­kým situ­a­cím, inter­ak­cí postav, kdy málo­kte­rou z nich jde ozna­čit za čer­no­bí­lou, pře­ci jen poté i k něja­ké­mu vývo­ji udá­los­tí. Je to pořád ten Bohdan Sláma, tvůr­ce mimo jiné také fil­mů Čtyři slun­ce nebo Bába z ledu. Film obsa­hu­je mimo jiné střet kla­sic­ké­ho ven­kov­ské­ho živo­ta s moder­ní­mi tech­no­lo­gi­e­mi, eko­lo­gic­ký akti­vi­zmus, do vel­ké míry má poté děj nádech tragé­die. Takové tragé­die, kte­ré nechy­bí humor­né momen­ty a záchvěvy nadě­je, v souč­tu Sucho fun­gu­je jako rodin­né dra­ma, kte­ré doka­zu­je, že ani kon­flik­ty v rodi­ně neza­pí­ra­jí rodin­ná pou­ta.

Bolek Polívka jako ochr­nu­lý býva­lý před­se­da JZD před­sta­vu­je minu­lost a bez­o­hled­nost, poten­ci­o­nál­ní dědic v podo­bě vnu­ka Míry v podá­ní Tomáše Seana Pšeničky poté skrý­vá poten­ci­ál, pro­to­že skr­ze lás­ku k Žofce v podá­ní Doroty Šlajerové zvlá­dá navá­zat blíz­ký vztah nejen s rodi­nou, jejíž hla­va Josef v podá­ní Martina Pechláta má kon­flik­ty s Mírovým otcem Viktorem v podá­ní Marka Daniela. Mírovi totiž nechy­bí ani smy­sl pro eko­lo­gii a oči­vid­né vaz­by k pří­ro­dě, kdy se něco tako­vé­ho jemu dědo­vi a otci chy­bí. Zamrzí, že zrov­na Míra má nej­vět­ší poten­ci­ál k něja­ké­mu klí­čo­vé­mu vyvr­cho­le­ní své pod­zá­plet­ky o tom, že mu zdán­li­vě chy­bí odva­ha, zrov­na on si dva­krát zásad­ní cha­rak­ter­ní obmě­nou nepro­chá­zí, stej­ně jako Žofka. Charakterní vývoj spí­še při­chá­zí v podo­bě dvou otců, kte­ří si oba pro­chá­ze­jí něja­kým nos­ným cha­rak­ter­ním oblou­kem, do vel­ké míry i pro­to, že Pechlát i Daniel zvlá­da­jí zdán­li­vý vývoj svých cha­rak­te­rů ade­kvát­ně uhrát.

Sucho
Zdroj: Bontonfilm

Jak může zdán­li­vě Echo evo­ko­vat tako­vý eko­lo­gic­ký Dallas, dale­ko blí­že má ovšem k soci­ál­ní­mu dra­ma­tu, kte­ré Sláma v lep­ší či slab­ší for­mě nedo­dal popr­vé. Slámův ruko­pis je vidět. Už jenom pano­ra­ma jiho­mo­rav­ské kra­ji­ny ozna­čo­va­ná za morav­ské Toskánsko jsou v spo­lu­prá­ci Slámy a jeho dvor­ní­ho kame­ra­ma­na Diviše Marka důka­zem, že fil­my málo­kte­ré­ho lokál­ní­ho tvůr­ce vypa­da­jí tak dob­ře jako prá­vě fil­my Bohdana Slámy. Výtečné zvo­le­né obsa­ze­ní, kdy potě­ší i fakt, že měl Sláma zřej­mě čuch na stě­žej­ní zástup­ce nejmlad­ších gene­ra­cí obou rodin v popře­dí pří­bě­hu. A sle­do­vá­ní pří­bě­hů postav, kte­ré si pro­chá­zí růz­ný­mi situ­a­ce­mi (rako­vi­na, styd­li­vá lás­ka, útlak....) a mají něja­kou smys­lu­pl­nou dohru.  Jestli něja­ká posta­va táh­ne děj oprav­du kupře­du, je to posta­va Evy v podá­ní Magdalény Borové. Borová si díky minu­lé­mu fil­my Slámy s názvem Krajina v stí­nu odnes­la Českého lva za nej­lep­ší žen­ský herec­ký výkon, po letech opět u Slámy před­vá­dí dal­ší sil­ný herec­ký výkon, kte­rý si říká o to, aby bylo o této pro­za­tím pořád spí­še nezná­mé hereč­ce v budouc­nu více sly­šet.

I když je film do jis­té míry pořád tažen domé­nou Slámy z posled­ních let a to tím, že je pří­běh do jis­té míry budo­ván skr­ze epi­zod­ky, pře­ci jen je ale­spoň spo­ju­je něja­ký spo­leč­ný motor, kte­rý sku­teč­ně posou­vá vyprá­vě­ní něja­kým smys­lu­pl­ným způ­so­bem kupře­du. Nějaké posta­vy jsou do jis­té míry svým způ­so­bem nevy­u­ži­té (pře­de­vším v netra­dič­ní polo­ze roz­to­mi­lá Judit Pecháček), něja­ké moti­vy a cho­vá­ní postav někdy snad­no půso­bí podiv­ně (nikdy není vylo­že­ně vysvět­le­né, jak se z Pechlátova býva­lé­ho ajťá­ka stal muž tíh­nou­cí ke stře­do­vě­ké­mu způ­so­bu žití, roman­ce ústřed­ní hlav­ní dvo­ji­ce začne být v polo­vi­ně kře­čo­vi­tá až pří­liš),

Sucho
Zdroj: Bontonfilm

Slámovy Čtyři slun­ce si pohrá­va­ly s duchov­nem a eso­te­ris­mem,  i díky své­mu pro­stře­dí a názvu Sucho snad­no táh­ne smě­rem pří­ro­dy a eko­lo­gie. Josef boju­je pro­ti hno­ji­vům, kte­ré ohro­žu­jí fau­nu a flóru, do boje pro­ti škod­li­vým hno­ji­vům, kte­ré neo­hro­žu­jí pou­ze jeho vče­ly, jdou s ním i jeho děti (jde do jis­té míry o to, co spo­jí ústřed­ní mla­dou dvo­ji­ci a i to má něja­kou dohru v rám­ci pří­bě­hu). Sucho se v prů­bě­hu jeví sym­pa­tic­ky v tom, jak toho spous­ty nad­ho­dí, spous­ty z toho poté nejde do ztra­ce­na (sym­pa­tic­ká obmě­na při pomyš­le­ní nad tím, že tohle bohu­žel roz­hod­ně není v rám­ci čes­ké fil­mo­vé pro­duk­ce záru­kou). Spousty nastře­le­ných moti­vů díky tomu postu­pem času půso­bí mno­hem kom­plex­ně­ji, jak je mož­ná chví­le­mi mož­né krou­tit hla­vou při cho­vá­ní jed­not­li­vých postav a něja­kých těch nepa­t­řič­ných dia­lo­gů (chtě nechtě to pros­tě dopa­dá tak, jak může dopad­nout pří­pad, kdy se 56 let sta­rý sce­náris­ta sna­ží napsat posta­vy v tee­nager­ském obdo­bí živo­ta - ať už má svých dětí a s tím spo­je­ných zku­še­nos­ti sebe­víc).

Navzdory oče­ká­vá­ním poté Sucho nějak netla­čí na něja­kou eko­lo­gic­kou revol­tu, výsle­dek nepů­so­bí dojmem, že se jeho tvůr­ce nějak sna­ží tla­čit divá­ky ke své­mu pohled na pří­ro­du a svět kolem něj. Roli v tom má jis­tě i fakt, že Slámův scé­nář v pod­sta­tě uká­že i stin­né strán­ky život­ní­ho sty­lu, kte­rý udr­žu­je rodi­na pod vede­ním Josefa. Díky této opti­ce je Josef náh­le v pod­sta­tě stej­ný anti­hr­di­na jako Viktor, kdy se rázem do jis­té míry uka­zu­je, že i když jsou obě hla­vy rodi­ny z úpl­ně jiné­ho těs­ta, vlast­ně nema­jí dva­krát prá­vo si coko­liv vyčí­tat, ať už jsou úmys­ly jed­no­ho či dru­hé­ho více či méně dob­ré. Filmu díky tomu do jis­té míry i chy­bí něja­ké uspo­ko­ji­vé vyvr­cho­le­ní v tom pra­vém slo­va smys­lu, pro­to­že jeho vyvr­cho­le­ní má pořád dost dale­ko k něče­mu, co by se dalo ozna­čit za vylo­že­ný „hap­py end.´´ Na to se pří­běh pořád točí kolem postav, kte­ré jsou tako­vým či oním způ­so­bem ve špat­né situ­a­ci, i přes názna­ky poté konec jas­ně nevy­bí­zí k tomu, že by se měla psát něja­ká nová šťast­ná kapi­to­la osu­dů jed­not­li­vých postav.

Sucho

Zdroj: Bontonfilm

Síla Sucha pořád tkví nej­ví­ce v tom, že Sláma napsal posta­vy, kte­ré mají něja­ký roz­měr, pro­fil, hloub­ku, o to zají­ma­věj­ší s nimi je trá­vit čas. Zdánlivá komor­nost nebrá­ní v tom, aby se tady vyprá­věl výraz­ný pří­běh, kte­rý sice má men­ší či vět­ší smít­ka na krá­se, pořád to ovšem nejen dob­ře vypa­dá (jen už kame­ra Marka někdy pře­hna­ně vylo­že­ně koke­tu­je se slo­vem voye­ris­mus), ale sku­teč­ně vzni­kl film, kte­rý není prázd­ný, jeho posta­vy nejsou kari­ka­tur­ní a navíc vybí­zí v něja­ké for­mě k úva­hám, ať už mají mít dané úva­hy jakou­ko­liv podo­bu. Někdy sta­čí ke spo­ko­je­nos­ti málo, v pomě­ru podob­ně ladě­ných čes­kých rodin­ných dra­mat pak Sucho vylo­že­ně mile potě­ší. Především pro­to, že chví­le­mi sku­teč­ně doká­že při­po­me­nout to nej­lep­ší z tvor­by Bohdana Slámy.

Slámův návrat na vrchol se úpl­ně neko­ná, přes­to je jeho prv­ní film této deká­dy mno­hem sym­pa­tič­těj­ší podí­va­nou, než tomu bylo u jeho fil­mů za uply­nou deká­du. Filmy málo­kte­ré­ho lokál­ní­ho tvůr­ce vypa­da­jí tak dob­ře, jak se tomu dá říct u Bohdana Slámy, potě­ší také zají­ma­vé pro­stře­dí, kte­ré netě­ží pou­ze z morav­ské vari­a­ce na ital­ské Toskánsko a navzdo­ry oče­ká­vá­ním nesá­zí pou­ze na prvo­plá­no­vou morav­skou vari­a­ci na Romea a Julii. Sláma nena­to­čil dal­ší Štěstí nebo Venkovského uči­te­le, pře­ci jen ovšem ve for­mě Sucha doka­zu­je, že jde pořád o tvůr­ce, kte­rý by mohl v budou­cích letech nadá­le mini­mál­ně pří­jem­ně pře­kva­po­vat....

Verdikt: 70%


Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,62345 s | počet dotazů: 266 | paměť: 72228 KB. | 19.04.2024 - 13:25:12