Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...
Gantz 22 (ガンツ)
Knihu zakoupíte v knihkupectví Minotaur.
Co mě docela mrzí, to je skutečnost, že už není Hiroja Oku tak úchylný. Kde jsou obálky, kde se prsily krasavice, které skoro neměly nic společného s dějem? Kde jsou erotické scény, kde jsou hloupé narážky? Tohle všechno zmizelo, sad jen jedna obálka se v každé knize objeví, ale jako kdyby si s ní Hiroja Oku ani nedal práci, nakreslil něco, co by mohlo být sexy, a pak si prostě jel jen další stránky. Jako kdyby autor v něčem dospěl, což je docela škoda, protože já bych tu pubertálnost celkem ocenil, oživila by dění, které už je trochu unylé, zapadlé ve vyjetých kolejích a není schopno z nich vyskočit. Prostě jen další a další akce, trochu někam posunout dění, aby to úplně neustrnulo, a pak jen další a další masakry s postavami, které už vám po nějaké době začnou být volné. A to je sakra škoda.
Kniha „Gantz 22“ se zaměřuje na to, že naši hrdinové, nebo prostě ta skupina, kterou jsme docela dlouho sledovali, ať už se měnila, jak chtěla, se dostala do kontaktu s jinou skupinou. Podle všeho jsou zde skupiny dle místního určení, ale ta naše, kterou jsme sledovali, najednou zavítala jinam. Že by jich tam bylo potřeba proto, že zde bude mnohem větší nebezpečí ze strany mimozemšťanů, nebo prostě těch, po kterých mají jít? Skoro to tak vypadá, protože k tomu vlastně dvacátá druhá kniha směřuje. A jo, místy je ta akce vlastně docela fajn, hlavně ve smyslu brutality, s kterou je vykreslena, ale místy jsou zde scény, které jsou zbytečné anebo se zdají, že sem nějak nesednou. Jako když se autor najednou snaží být emotivní, což je sice hezké, ale jako kdyby se dostal do fáze, kdy už vám tohle bude celkem jedno. Skoro mě to až mrzí, protože sérii jsem fandil a doufal jsem, že bude mít trochu jiný vývoj.
Pokud pokračujete ve čtení série „Gantz“, je to už nejspíš jen proto, že máte sérii opravdu rádi anebo máte problém jakoukoli sérii odložit před tím, dokud ji nedočtete celou. Já se bohužel v případě série „Gantz začínám řadit ke druhé skupině. Hiroja Oku mě knihou „Gantz 22“ nepřesvědčil, že se série ještě někam vyhoupne, nepřesvědčil mě o tom, že tohle velikášství, jaké se v knize objevuje, je nějakým výrazným kvalitativním posunem. Spíše je to už něco, co neví, kam jinam by zavedl, jak jinak by to pozvedl. A tak udělal jednu celkem dobrou scénu, která vám vyrazí dech, a pak to začal trochu natahovat, aby se to hlavní událo v následující knize nebo v následujících knihách, což je u autora také možné, protože se celkem proslavil tím, že je schopen akci rozkreslovat na velké množství panelů. No uvidíme, jsem sám zvědavý, jestli v nějaké knize bude ještě zlom k lepšímu, docela bych si to přál.
(4,91 z 5)