300: Bitva u Thermopyl

Recenze na film 300: Bitva u Thermopyl: Jeden z několika desítek (ne-li stovek) mých oblíbených filmů, ke kterým se i rád vracím a baví mě sledovat opakovaně. Obrovská nadílka zpomalovaček, epičnosti a cool akčních sekvencí, tedy má to všechny atributy typické pro Zacka Snydera, který odvedl prvotřídní práci a na poli válečných filmů založených na skutečné události ho už pro mě asi nikdo nepřekoná. Koneckonců nepřekonal ani sám sebe v o poznání méně osudovém a uceleném pokračování. Abych ale nebyl zavádějící – režisér není to jediné, díky čemuž je tento film tak geniální, realistický a podle mě už úplně za hranicí běžné filmařiny. Celé by to samozřejmě nešlo bez Leonida, kterého Gerard Butler ztvárnil fantasticky a propůjčil mu obří charisma a ještě větší koule. Dále osudová hudba. Hmatatelné odhodlání Sparťanů a bezpáteřnost Peršanů – kostýmy. Nakonec pro tento film tak typické osobité nasvícení, které má výrazný vliv na výsledném dojmu. Nejsem si jistý, jak to můžu nazvat – práce se světlem? Nesmím vynechat ani choreografii boje, tím myslím zvlášť Sparťanské formace a jejich provedení, které bralo dech. Snad lehce komicky byl ztvárněn Xerxes, působil lehce uměle až pohádkově, ale kromě toho jsem s "fantaskními" prvky problém neměl, kolem a kolem to byl jen příběh, který nám vyprávěl maník s páskou přes oko – třeba si někde uprostřed bitevní vřavy nebyl sám jistý tím, co vidí. Slabší v porovnání s bojovým šílenstvím u Teplých bran se mohou zdát pasáže ze Sparty. Jednak s místními šamany a druhak pak s královnou. Buď, anebo je to jen můj dojem po x-tém zhlédnutí. Nicméně i ty zde mají své odůvodnění, královna přece nebude jen sedět na zadku, akorát by šly natočit záživněji, kupř. do scén s královnou by se dala lehce přidat sem tam nějaká ukázka toho, jak místní obyčejní lidé žijí, co si o udatných tří stovkách myslí atp. – nicméně pak už by to nebylo tak kurevsky epické, že?