Do našich kin se dostává zajímavý film, který si určitě najde své příznivce. Unikátní zpracování hraného filmu s využitím technologie rotoskopie dodává dílu jednotné výtvarné ladění, které dokáže zaujmout diváka především svou vizuální stránkou a uceleným dojmem.
Film nechává velký prostor pro divákovu fantazii a to může vyhovovat těm divákům, kteří očekávají od filmu prožitek a dokážou ocenit originalitu zpracování i zajímavé náměty k přemýšlení. Pro diváky milující přímočaré příběhy s akčním potenciálem, bude film obtížně stravitelným soustem. Ale je docela možné, že si je film získá svou stylovou ponurostí.
Základní dějová linie se týká Aloise Nebela (Miroslav Krobot) a druhá dějová linka je zaměřena na postavu Němého (Karel Roden). Obě dějové linky se protínají, postavy se setkávají, ale v podstatě jde každá svou cestou. Nebel i Němý v sobě mají uložené tajemství a svým způsobem si rozumí.
Výpravčí Alois Nebel je podivínský samotář, který žije a pracuje na Malém nádraží Bílý Potok. Jeho život určují každodenní vlakové spoje: Alois Nebel má hlavu plnou zamlžených vzpomínek na události kolem odsunu Němců a osud Dorotky (Tereza Voříšková) v roce 1945. Zločiny se špatně zapomínají a Aloise dovede trápení s „mlhou“ až do blázince. Tady se setkává s Němým, který prodělává tvrdou terapii. Po propuštění z blázince si Alois musí nalézt novou práci a bydlení, a proto se vydává do Prahy. Na Hlavním nádraží se setkává s rázovitými figurkami a Květou (Marie Ludvíková), která je stejně osamocená a dokáže pochopit Nebelovu uzavřenou povahu. Oba se opět setkají v malém nádražním domku jesenické dráhy.
Příběh Aloise Nebela není nijak komplikovaný a na první pohled se zdá, že jeho životní příběh je fádní. Postava Aloise Nebela však v sobě má zvláštní tajemství, které se postupně před divákem odkrývá, propojují se souvislosti současného děje s minulostí.
Autoři scénáře vycházeli z komiksové trilogie Bílý Potok, Hlavní nádraží a Zlaté Hory. Ve filmu se ostatně velice málo mluví a dialogy jsou napsány velice úsporně. Možná až moc! Hodně to připomíná komiksovou předlohu. Krátké a strohé dialogy tak výrazně omezují možnosti herců, což je s ohledem na kvalitní obsazení škoda. Úspornost ve slovním projevu je však pro celý film charakteristická a divák je nucený se víc soustředit na pochopení příběhu jen pochopení jednotlivých obrazů. To ale může být výhodou při zahraniční projekci s titulky.
Výrazněji se ve filmu pracuje s hudebním doprovodem, který scény působivě dotváří. Ta tady je jako autor písní podepsán Jaromír 99 z kapely Prissnitz.
Obrazová stránka je ve filmu dominantní a působivá. Až magicky vyznívají příjezdy parních vláčků s měnícím se prosvětlením obrazu. Dobře vyznívají i akční scény v lese při honičce Němého nebo při putování Květy za deště. Rotoskopie tomuto filmu v černobílé verzi přesně vyhovuje.
Při zpracování hrané verze filmu rotoskopií nebylo možné převádět veškerou mimiku herců, a to ovlivnilo černobílý plošný výraz obličeje hlavních hrdinů i při detailních záběrech. Přesto divák vnímá herecké výkony jako věrohodné a silné.
Působivé jsou tak záběry z psychiatrické léčebny, kdy prostředí blázince potlačilo v pacientech chuť do života a shrbené postavy pohybující se bez zájmu vytváří černobílý depresivní obraz.
Doporučuji divákům se na film podívat. Unikátní technologie totiž tomuto příběhu svědčí.
Tvořilo se v reálu a herci natočili základní situace v normálních podmínkách natáčení v interiéru nebo v exteriérech. Až při animaci se dotvářelo nebo zvýraznilo pozadí. Natáčelo se 35 dnů a animace trvala 22 měsíců.
Alois Nebel je film zajímavý nejen pro svou technologii zpracování, ale také na neotřelý pohled na příběh jednoho obyčejného železničáře Aloise Nebela.
Film měl rozpočet 80 milionů korun. Natáčelo se 35 dnů a animace trvala 22 měsíců.
Premiéra bude 27.9.2011 a 29.9.2011 bude uveden film do kin.
Režie – Tomáš Luňák
Scénář - Jaroslav Rudiš, Jaromír 99( vlastním jménem Jaromír Švejdík)
Výtvarník – Jaromír 99
Producent – Negativ: Pavel Strnad
Supervozor animace a vizualizace – Noro Držiak
Nejnovější komentáře