ARGO - Ben Affleck za to dostal Oscara za nejlepší film

Zachránit život šes­ti pra­cov­ní­ků vel­vy­sla­nec­tví USA z pro­stře­dí bouř­li­vé­ho Teheránu je úkol jen pro nej­lep­ší pro­fe­si­o­ná­ly a tím je Tony Mendeze. Je agent CIA s odbor­ným zamě­ře­ním na exfil­tra­ci, Je to on, kdo musí vymys­let způ­sob, jak dostat lidi do bez­pe­čí. V roce 1979 se vzta­hy mezi USA a Iránem zhor­ši­ly. Jednoho dne bylo ame­ric­ké vel­vy­sla­nec­tví v Teheránu obsa­ze­no sku­pi­nou radi­ká­lů, kte­ří zaja­li 52 zaměst­nan­ců amba­sády a zadr­že­lo je jako rukojmí. Je otáz­kou času, kdy se roz­hod­nou zajat­ce zlik­vi­do­vat. Ještě před obsa­ze­ním amba­sády se však poda­ří šes­ti lidem unik­nout z budo­vy a azyl nachá­zí na kanad­ském vel­vy­sla­nec­tví. Není to bez­peč­ný úkryt. Každým dnem se zvy­šu­je rizi­ko, že povstal­ci uprch­lí­ky najdou a zlik­vi­du­jí je i ty, kdo jim pomá­hal. Jedinou záchra­nou pro uprch­lí­ky je rych­lý únik za hra­ni­ce země. Právě tady začí­ná prá­ce agen­ta Tonyho Mendeze. Jeho nápad zachrá­nit uprch­lí­ky tak, že se budou vydá­vat za fil­ma­ře nové­ho fil­mu ARGO, je šíle­ný. Mendez však doká­že zís­kat pod­po­ru pro ten­to pro­jekt nejen u pra­cov­ní­ků CIA, ale nadchne pro něj i spo­lu­pra­cov­ní­ky z Hollywoodu. Proběhnou pří­prav­né prá­ce pro natá­če­ní fil­mu, a pak násle­du­je záchran­ná akce v Teheránu. Americká totož­nost je jako vstu­pen­ka na popra­viš­tě. Proto se fil­mo­vý štáb musí vydá­vat za Kanaďany. Bouřlivá situ­a­ce v uli­cích měs­ta se nezklid­ni­la a natá­čet film v tako­vém pro­stře­dí se jeví jako napros­to nere­ál­né. V úspěš­nost celé akce pře­stá­vá věřit CIA i samot­ní uprchlí­ci. I přes vel­ké rizi­ko se akce ARGO rea­li­zu­je.

Dramatický thriller Argo vychá­zí ze sku­teč­né­ho pří­bě­hu. Popisuje taj­nou ope­ra­ci na záchra­nu šes­ti Američanů, kte­rá se ode­hrá­la na poza­dí kri­ze s rukojmí­mi v Íránu v roce 1979. Samotný pří­běh je nato­lik neu­vě­ři­tel­ný, že může vzbu­dit u divá­ků váž­né pochyb­nos­ti a pode­zí­rat fil­ma­ře z buj­né fan­ta­zie.  Ben Affleck reží­ro­val film ARGO pod­le scé­ná­ře Chrise Terria, kte­rý se inspi­ro­val kni­hou sku­teč­né­ho agen­ta CIA Antonia Mendeze. Svolení k odtaj­ně­ní mate­ri­á­lů týka­jí­cí se akce v Teheránu dala CIA před něko­li­ka lety.  Mendezova kni­ha byla před vydá­ním pro­vě­ře­na CIA, aby se pře­de­šlo úni­ku uta­jo­va­ných sku­teč­nos­tí. Je pro­to jas­né, že ani fil­mo­vý scé­nář  nemohl obsa­ho­vat  hlub­ší pohled do řidí­cí­ho sys­té­mu CIA. Soustředil se hlav­ně na zachy­ce­ní nepře­hled­né a dra­ma­tic­ké atmo­sfé­ry v Teheránu, situ­a­ci při obsa­ze­ní ame­ric­ké amba­sády a na prů­běh celé ope­ra­ce ARGO. V úvod­ní sek­ven­ci fil­mu se divá­ci také dozví základ­ní infor­ma­ce o poli­tic­ké situ­a­ci v Iránu, i proč se poli­tic­ká situ­a­ce mezi USA a Iránem zhor­ši­la. Následná scé­na už zachy­cu­je napja­té oka­mži­ky při obsa­ze­ní ame­ric­ké amba­sády roz­váš­ně­ným davem. Napětí a strach z davo­vých scén jsou sou­čás­tí vět­ši­ny scén, kte­ré zob­ra­zu­jí situ­a­ci v uli­cích Teheránu. Nevypočítatelnost cho­vá­ní lidí na uli­ci i při jed­ná­ní úřed­ní­ků jsou nej­vět­ším rizi­kovým fak­to­rem celé ope­ra­ce, a to se sna­ži­li auto­ři fil­mu divá­ko­vi v maxi­mál­ní míře zpro­střed­ko­vat.  Zcela jiná atmo­sfé­ra vlád­ne při pří­pra­vě záchran­né akce a pře­de­vším při fik­tiv­ní pří­pra­vě fil­mu Argo. Možná až pří­liš lehce a s humo­rem půso­bí scé­ny, kde se Mendéz setká­vá s holly­wo­od­ským mas­ké­rem Johnem Chambersem a reži­sé­rem Lesterem Siegelem. Přehnaně efekt­ně půso­bí čte­ní scé­ná­ře před novi­ná­ři, ale kdo ví, tře­ba to nijak nevy­bo­ču­je z běž­né holly­wo­od­ské fil­mo­vé pra­xe. Scény z Hollywodu dají fil­mu jiné tem­po i nála­du. Naopak nejis­to­ta a ner­vo­zi­ta vlád­ne mezi uprch­lí­ky na kanad­ské amba­sádě. Tady je tře­ba oce­nit i prá­ci kame­ra­ma­na, kte­rý kom­bi­nu­je zábě­ry sta­tic­ké kame­ry s doku­men­tár­ní­mi záběr.

Samotný námět fil­mu je zají­ma­vý a při­taž­li­vý. Scénárista Chris Terria doká­zal při­pra­vit napí­na­vé scé­ny i reál­né dia­lo­gy. Postavy nejsou zby­teč­ně upo­ví­da­né ani sen­ti­men­tál­ní a neu­sly­ší­me ame­ric­ké slo­ga­ny typu “ty to doká­žeš“ nebo „milu­ji tě“.  Na půso­bi­vos­ti scén se podí­lí doku­men­tár­ní zábě­ry kame­ry, kte­rá zachy­cu­je pro­sto­ry kanad­ské amba­sády i napí­na­vé oka­mži­ky na tržiš­ti. Za kame­rou byl Rodrigo Prieto, kte­rý natá­čel, mimo jiné, kri­ti­ky i divá­ky uzná­va­ný film Zkrocená hora.

Z her­ců mě zau­jal John Goodman  v roli mas­ké­ra Johna  Chambersa a Alan Arkin v roli reži­sé­ra Lestera Siegela. Oba her­ci doda­li pří­bě­hu pat­řič­nou holly­wo­od­skou šťá­vu a v jejich pří­tom­nos­ti půso­bil Ben Affleck v roli Antonia Mendeze jako pra­co­vi­tá šedá myš­ka. Ben Affleck se totiž před natá­če­ním osob­ně setkal se sku­teč­ným Mendezem. Do fil­mo­vé­ho Mendeze pak se násled­ně sna­žil zob­ra­zit Mendezův pro­fe­si­o­nál­ní pří­stup k prá­ci a lid­skou skrom­nost.

Filmovým divá­kům, kte­ří se na film ARGO půjdou podí­vat a i dal­ším zájem­cům o prá­ci agen­ta CIA, dopo­ru­ču­ji kni­hu ARGO (Master in Disguise) nakla­da­tel­ství Mladá fron­ta. Je napsá­na čti­vě a obsa­hu­je postře­hy Mendeze ze své prá­ce, kte­rá sou­vi­se­la s uve­de­nou akcí. Čtenář se také dozví, že spo­lu­prá­ce s pra­cov­ní­ky Hollywoodu neby­la v tom­to pří­pa­dě ničím neob­vyk­lým.

Film je pro­fe­si­o­nál­ně zpra­co­ván a půso­bí pře­de­vším tím, že zob­ra­zu­je sku­teč­nou udá­lost a zpro­střed­ko­vá­vá poměr­ně civil­ní pohled na prá­ci agen­ta CIA a cho­vá­ní lidí v ohro­že­ní živo­ta.

Hodnocení: 80 %

Recenze napsá­na: 27. 11. 2012

---

---