Assassin’s Creed - NATÁČENÍ SKOKU VÍRY...VE SKUTEČNOSTI

Režisér Kurzel a jeho tým vědě­li, že zavá­zat se k oprav­do­vým akcím zna­me­na­lo při­jmout mož­ná nej­vět­ší výzvu, s jakou se může­te v kaska­dér­ství setkat: vol­ný pád. Nekonečné kal­ku­la­ce, odha­dy bez­peč­nos­ti a sni­žo­vá­ní rizi­ka se děla­jí v cho­re­o­gra­fii kaž­dé­ho fil­mu, ale zkou­šet vol­ný pád pat­ří mezi nej­ne­bez­peč­něj­ší kaska­dér­ské kous­ky, pro­to­že to v s sebou nese prvek nepřed­ví­da­tel­nos­ti. Obzvláště v době počí­ta­čo­vé vytvo­ře­né rea­li­ty je vel­mi oje­di­ně­lé, aby se vol­né pády natá­če­ly reál­ně, a i když jsou natá­če­né v rea­li­tě, čas­to to nejsou oprav­do­vé vol­né pády, ale spíš kon­t­ro­lo­va­ný sestup na drá­tech.

Ale přes­to je vol­ný pád stě­žej­ní pro skok víry, cha­rak­te­ris­tic­ký prvek v Assassin’s Creed. Producenti chá­pa­li, že pokud by ten­to kaska­dér­ský kou­sek ve fil­mu vyne­cha­li – nebo ho imi­to­va­li počí­ta­čo­vě –  akce by vypa­da­la všed­ně. Takže, mís­to aby vyu­ži­li digi­tál­ní­ho dvoj­ní­ka, pro­du­cen­ti při­ja­li slav­né­ho free­run­ne­ra, kaska­dé­ra a gym­nastu Damiena Walterse, kte­rý při­jal výzvu zin­sce­no­vat vol­ný pád ze 38 met­rů.

Bylo štěs­tí, že Walters už před­tím byl fanouš­kem her Assassin’s Creed, a než se stal sou­čás­tí pro­jek­tu, začal ten­to Brit, kte­rý pro­vá­děl kaska­dér­ské kous­ky ve fil­mech včet­ně Kingsman: Tajná služ­ba and Skyfall, pře­mýš­let o pro­ve­de­ní sko­ku víry pro svůj oblí­be­ný kanál na you­tu­be. Fassbender pozna­me­ná­vá s údi­vem: „Damien oprav­du sko­čil 38metrový skok víry z jeřá­bu bez jakých­ko­li drá­tů, jaké­ho­ko­li bun­jee lana, pros­tě vol­ný pád.”

Skok se natá­čel v pouš­ti v Almeríi, ve Španělsku. Kurzel říká: „Světlo z toho udě­la­lo vel­mi duchov­ní mís­to. Sergio Leone natá­čel v této oblas­ti své wes­ter­ny a zdá­lo se to správ­né mís­to pro skok víry. Ve sku­teč­nos­ti sko­čil Walters skok víry osm­krát – začal ve výš­ce 12 met­rů a zvy­šo­val až do 38 met­rů, což nikdo před ním nikdy neu­dě­lal. „Na kame­ře vypa­dá 24 met­rů doce­la podob­ně jako 38 met­rů, ale měl v sobě něco vel­mi důle­ži­té­ho, co chtě­lo, aby doká­zal nej­vět­ší pád, jaký kdy zvlá­dl,” říká Kurzel. „Byl to vel­mi vzru­šu­jí­cí den a také poměr­ně vysi­lu­jí­cí. Ale mys­lím, že to cítí­te ze zábě­ru – cítí­te, že někdo to ve sku­teč­nos­ti udě­lal. Moc se mi líbí, že to ve sku­teč­nos­ti můžu říct a že jsme to zachy­ti­li na kam­ru. Nebylo to jen mač­ká­ní tla­čí­tek kvů­li něčí bez­peč­nos­ti.”

Dokonce pro zku­še­né­ho kaska­dé­ra jako Walterse je vol­ný pád hro­zi­vá myš­len­ka, a přes­to­že v pro­duk­ci měla kaska­dér­skou scé­nu zachy­tit dru­há smě­na, hlav­ní sku­pi­na dál zůstá­va­la, aby se moh­la dívat na Walterse, jak sko­čí. Walters se smě­je: „Skutečný půdo­rys základ­ny je jen 10 x 10 met­rů, tak­že když jste naho­ře na tera­se ve 38 met­rech, základ­na vypa­dá jako bílý papír ve for­má­tu A4. Nejlepší část je, když potom odchá­zí­te a říká­te si: ´Jo, jsem v poho­dě.´”

---