Ze Dnů evropského filmu se hlásí náš zvláštní zpravodaj, který se pro vás snaží vybrat ty nejlepší filmy. Nyní zde naleznete minirecenze na filmy Schultzeho chytlo blues, Revizoři a Dám ti své oči.
Schultzeho chytlo blues
Schultze bydlí odjakživa v malé vesničce u řeky Sály v Sasku-Anhaltsku. Když ho spolu s jeho kamarády Manfredem a Juergenem propustí do předčasného důchodu, zůstane jim už jen hospoda, zahrádka a lidové písně. Dříve než nad Schultzem zvítězí rutina a sebelítost, jako se to stalo jeho kamarádům, objeví při poslechu rádia nový život: vzdálené tóny jižních států a černošská hudba pronikají z přijímače přímo do Schultzeho unavené hlavy a nechtějí ji opustit. Učiní tedy rozhodnutí, které ho zavede až do bažin a kanálů americké Louisiany… Film je láskyplnou tragikomedií, kterou Michael Schorr točil pouze na autentických místech a především s neherci ze Saska-Anhaltska.
Jestli můžete, nasměrujte svoje kroky do kina Světozor v úterý 1.2. v 16:30 anebo do sálu B. Bakaly 11. února v 15:30. Tenhle film stojí za shlédnutí a ceny na různých festivalech nedostal náhodou. Je pravda, že neosloví úplně každého; plyne si svým pomalým tempem, jen o něco rychlejším než Povídky z kuchyně, anebo asi tak stejně jako třeba Kukuška. Vypovídá ale především obrazovými prostředky (dlouhé, statické záběry kamery na jednu scénu, která se minimálně mění), a to je to, co u filmu se simultánním překladem oceníte. Ve druhé polovině filmu je to ovšem celkem jedno. Schulze v Americe mluví velmi jednoduchou angličtinou, takže překlad není nutný.
Většinu času je Schultze úsměvný, ale některým vtipům se směje celý sál. Například když se objeví Czech band 🙂 A není to jediný příklad. Schultze je zkrátka příjemný oddechový film.
Revizoři
Ve filmu, který je poutavou směsicí reálného a nerereálného, se mísí život nad zemí a v útrobách budapešťského metra, jímž projíždí jeden vlak za druhým. V centru podivného světa revizorů a pasažérů, kteří prvně zmíněné považují za své úhlavní nepřátele, stojí začínající revizor Bulcsú, který ve svém povolání nalézá únik z reality a naplňuje si svůj sen o tom, že zmizí ze zemského povrchu. On a jeho kolegové rozehrávají humorný příběh o dopravních kontrolách, o tom, jak si ředitelství podzemní dopravy váží svých zákazníků, o Unii na ochranu pasažérů, ale i o životě a lásce.
Revizoři jsou vskutku diváckým zážitkem pro odolného diváka. Ponurá atmosféra metra, jednotlivé figurky, poměrně dost brutality stříkající krve, použitá symbolika a svérázný humor dělají film neobyčejným. To je ostatně znát již od prvních momentů filmů, kdy k divákům promluví zástupce dopravních podniků. Plnohodnotnou recenzi na Revizory přináší Kinomol.cz již tuto středu (2.února 2005).
Dám ti své oči
Jednoho zimního večera Pilar uteče z domova. Vezme si s sebou jen pár nejnutnějších věcí a syna Juana. Antonio se okamžitě vydá v jejích stopách. Řekne Pilar, že je jeho sluncem a - což je mnohem podstatnější - že mu dala své oči. V průběhu filmu se Pilar a Antonio s obtížemi pokoušejí sestavit seznam rodinných pravidel, která by jasně určovala, kdo je kdo, co je co a kdo má co na starosti. Významy zapsaných slov jsou však opačné - „domov“ znamená „peklo“, „láska“ je „bolest“, „ochranu rodinného krbu“ je třeba číst jako „teror“.
Kvalitní příspěvek na téma domácí násilí. Pilar utíká i s dítětem ke své sestře, ale Antonio dostane ještě jednu šanci. Je pozorný a chodí k psychologovi. Otázkou ale je, jestli to bude stačit. Výborné herecké výkony ústředních dvou hrdinů.
Nejnovější komentáře