Duna - Kniha Franka Herberta je „prý“ nezfilmovatelná. David Lynch natočil „kultovní“ Sci-fi.

Rok 10 191. Vesmíru vlád­ne pádi­šáh impe­rá­tor Shaddam IV (José Ferrer). Nejcennější sub­stan­cí je koře­ní melanž. Koření pro­dlu­žu­je život. Koření pro­hlu­bu­je vědo­mí. Koření je nezbyt­né pro ces­to­vá­ní vesmí­rem. Toto koře­ní exis­tu­je pou­ze na jed­né jedi­né pla­ne­tě v celém vesmí­ru. Je jím pla­ne­ta Arrakis – zná­má také jako Duna, poušt­ní pla­ne­ta...

Duna Franka Herberta je jed­nou z nej­slav­něj­ších sérii sci-fi romá­nů všech dob, kte­rá se dočka­la cel­kem 6 knih a vel­mi bru­tál­ně se dle vše­ho ní inspi­ro­va­li tře­ba Star Wars George Lucase (Herbert chtěl údaj­ně původ­ně Lucase žalo­vat, pro­to­že žil v domně­ní, že ho Lucas doslo­va vykra­dl a to navíc bez jeho svo­le­ní). Jak to tak poté bývá, vět­ši­nou se počí­tá s tím, že se úspěš­ná kni­ha dočká i poku­su o fil­mo­vé zpra­co­vá­ní. A kolem hra­né Duny se mota­lo hned něko­lik zají­ma­vých jmen- Realizovat jí postup­ně moh­li tvůr­ci jako David Lean (Most přes řeku Kwai, Lawrence z Arábie) Alejandro Jodorowsky (Krtek) nebo Ridley Scott (Vetřelec, Blade Runner). Šanci nako­nec dostal David Lynch (Sloní muž), kte­rý kvů­li režii hra­né Duny odmí­tl režii Star Wars: Návratu Jediho a to i přes fakt, že ho George Lucas varo­val, že Dunu nejde zfil­mo­vat. Tehdejší plá­ny už dopře­du počí­ta­li s tím, že se Lynchova Duna dočká roz­pra­co­vá­ní do fil­mo­vé tri­lo­gie, kte­rá bude fun­go­vat jako Star Wars pro dospě­lej­ší pub­li­kum a půjde o parád­ní zpra­co­vá­ní Herbertovy legen­dár­ní před­lo­hy.

Jenomže se aktu­ál­ně píše rok 2020 a je vel­mi snad­né dohle­dat si, že David Lynch svou Dunu bere jako své jedi­né selhá­ní, film finanč­ně zce­la pro­pa­dl a navíc neskli­dil vylo­že­ně nad­še­né reak­ce. Aktuálně se tak čeká na odlo­že­nou Dunu v režii Denise Villeneuva a dou­fá se, že prá­vě Villeneuveův nový pokus bude stát za to a že se George Lucas ple­tl v tom ohle­du, že Dunu zfil­mo­vat nelze. Co je vlast­ně s Dunou Davida Lynche tak špat­ně a je to vylo­že­ně špat­ný film? To je tak tro­chu slo­ži­těj­ší otáz­ka, kte­rá si zaslou­ží tro­chu detail­něj­ší roz­bor.

Knižní před­lo­hu Franka Herberta (zatím pou­ze prv­ní díl kniž­ní série) jsem četl a pocho­pil jsem jak moc důle­ži­tá samot­ná Duna je. Knižní Duna je pří­běh, kte­rý má pře­sah a Herbert se do své legen­dár­ní kniž­ní série nebál zapo­jit fak­to­ry jako je poli­ti­ka nebo nábo­žen­ství. Duna při­tom není vylo­že­ným vděč­ným mate­ri­á­lem a sku­teč­ně je tako­vou nároč­něj­ší podí­va­nou, kte­rá sice obsa­hu­je atrak­ce, kte­ré by na vel­kém plát­ně moh­li půso­bit vel­ko­le­pě (to doká­že zce­la urči­tě prá­vě i Villeneuveovo zpra­co­vá­ní), záro­veň ale obsa­hu­je pasá­že, kte­ré oce­ní jenom tak tro­chu vstříc­něj­ší divá­ci. I díky něko­li­ka těm­to fak­to­rům je ovšem vel­mi těž­ké samot­nou Dunu zpra­co­vat a je to prá­vě ten pro­blém, kte­rý měl samot­ný Lynch a jeho adap­ta­ce má tudíž i díky tomu hod­ně dale­ko k doko­na­los­ti.

Tento film má dohro­ma­dy asi 4 sestři­hy a osob­ně jsem viděl tu, kte­rá trvá 137 minut. Jestli se něco Lynchovi nedá upřít tak je to zce­la urči­tě jedi­neč­nost jeho Duny, pro­to­že něco tako­vé­ho se už v té době jen tak nevi­dě­lo. Lynch si vždy uměl ohlí­dat svůj spe­ci­fic­ký vizu­ál­ní styl a Duna tak nevy­pa­dá vylo­že­ně oby­čej­ně. Problém je ovšem v tom, že ofi­ci­ál­ní roz­po­čet fil­mu byl zhru­ba 40 mili­o­nů dola­rů a pro­jekt dostal na sta­rost člo­věk, kte­rý do té doby točil pou­ze níz­ko­roz­počto­vé sním­ky Mazací hla­va a Sloní muž. Tehdy 38-letý Lynch byl tak hozen do pro­vo­zu tech­nic­ky nároč­né sci-fi podí­va­né, kte­rá má násled­ně pro­blém s tím, že jsou její efek­ty straš­né, kos­týmy nea­trak­tiv­ní, výpra­va cel­kem neza­jí­ma­vá a ve finá­le to ani audi­o­vi­zu­ál­ně kdo­ví­ja­ká slá­va není. Lynch při­tom nemá pro­blém ve své Duně vysta­vět chví­le­mi vel­mi pove­de­nou až osu­do­vou atmo­sfé­ru, ve finá­le se mu ale postup­ně spí­še roz­pa­dá pod ruka­ma. A vzni­ká dost mož­ná jeden z nej­zvlášt­něj­ších fil­mo­vých pro­jek­tů všech dob.

Lynch měl štěs­tí ale­spoň ve vel­mi fajn obsazení- Kyle MacLachlan jako Paul Atreides není vylo­že­ně špat­ný, Patrick Stewart jako Gurney Halleck je cel­kem tre­fa do čer­né­ho, Sting jako Fey-Rautha je WTF cas­tingo­vá vol­ba, kte­rá ale záro­veň není úpl­ně bíd­ná, Richard Jordan jako Duncan Idaho je super, stej­ně tak také Brad Tourif jako Piter De Vries. Minimálně ohled­ně cas­tingu má tahle sci-fi adap­ta­ce vyhrá­no, pro­to­že se na ten cas­ting vylo­že­ně těž­ko nadá­vá a ty her­ci se sku­teč­ně sna­ží.

Problém je pořád v tom, že jak se mož­ná moh­lo zdát, že tahle sci-fi s hlub­ším pře­sa­hem bude pro Lynche ide­ál­ní vol­bou, uká­za­lo, že se vel­ký roz­po­čet a sna­ha o to rea­li­zo­vat pro­jekt, kte­rý by měl pře­de­vším sku­teč­ně nastar­to­vat novou fil­mo­vou sérii sku­teč­ně není pro něj. George Lucas by si ho mož­ná u (teh­dy) tře­tích Star Wars pohlí­dal, zde se to ale tak úpl­ně nepo­ved­lo a Lynchova Duna tak zůstá­vá bohu­žel zůstá­vá ide­ál­ní ukáz­kou toho, že by někte­ří autorští reži­sé­ři sku­teč­ně nemě­li dostá­vat zakáz­ky, kte­ré nejsou vylo­že­ně pro ně.

Na Lynche je to ve finá­le dokon­ce až pří­liš oby­čej­né. Chybí tam víc šíle­ných vizu­ál­ních nápa­dů (šíle­né to je, ovšem ne zrov­na osvě­žu­jí­cím sty­lem), výraz­ných momen­tů a dechbe­rou­cích pasá­ží. Pasáž s čer­vy se pře­kva­pi­vě poved­lo nato­čit tak, aby neby­la vylo­že­ně bíd­ná a je sku­teč­ně dost pove­de­ná. Lynch zde navíc čas­to sází i na vnitř­ní mono­lo­gy postav a vět­ši­nu času tak vlast­ně kálí na kla­sic­kou zla­tou tech­ni­ku „Show, don’t tell“, pro­to­že Lynch záro­veň pro tuto adap­ta­ci Herbertovy kni­hy napsal scé­nář a dra­ma­tur­gic­ky se mu ta Duna cel­ko­vě tak tro­chu roz­padla pod ruka­ma.

Lynchova Duna se celou dobu bere straš­ně váž­ně, je ovšem straš­ně těž­ké brát váž­ně film, kte­rý celou dobu půso­bí více­mé­ně směš­ně. Lynch mož­ná umí v Duně pra­co­vat s deko­ra­ce­mi, někte­rý­mi cool pasá­že­mi a více­mé­ně vede­ním her­ců, nedo­ká­zal ale zce­la před­vést hlav­ní kouz­lo Duny. Nedokázal před­vést spe­ci­fič­nost Duny, kte­rá tkví v tom, že jde sku­teč­ně o vyspě­lej­ší sci-fi podí­va­nou s uni­ver­zál­ním pře­sa­hem. Duna tak i díky tomu do jis­té míry půso­bí chví­le­mi jako béč­ko­vý sní­mek (což je vzhle­dem k vyso­ké­mu roz­počtu vel­mi smut­ný fakt), kte­rý se ale sna­ží být dílem áčko­vým. Skutečně je tak Duna vel­mi zvlášt­ně seši­té dílo, kte­ré má pořád své spe­ci­fic­ké kouz­lo a díky něko­li­ka fak­to­rům je vel­mi snad­no zapo­me­nu­tel­ná.... záro­veň ale pros­tě a jed­no­du­še zao­stá­vá za oče­ká­vá­ní­mi a prá­vem je tak více­mé­ně vel­mi počet­nou sku­pi­nou nená­vi­dě­ná (a pak se zase najde vel­mi počet­ná sku­pi­na, kte­rá má film z něja­ké­ho důvo­du vel­mi ráda).

Lynchovi se ale­spoň daří něja­kou dobu budo­vat sluš­ná atmo­sfé­ra, hud­ba od sku­pi­ny Toto sto­jí za to a někte­ré vizu­ál­ní nápa­dy či sek­ven­ce se Lynchovi oprav­du poda­ři­lo ucho­pit s grá­cií. Zároveň ale sku­teč­ně nato­čil dílo, kte­ré Duně nesklá­dá tu nej­vět­ší a neji­de­ál­něj­ší poctu. Natočil vel­mi zvlášt­ní kom­bi­na­ci sna­hy o rea­li­za­ci vel­ké­ho bloc­kbus­te­ru, kte­rá je kří­že­na s fil­mař­ským ucho­pe­ním nezá­vis­lé­ho reži­sé­ra s vel­mi spe­ci­fic­kým sty­lem a pře­de­vším jde o kom­bi­na­ci, kte­rá se spo­ji­la u vel­mi těž­ko zpra­co­va­tel­né adap­ta­ce.

V někte­rých pasá­žích by si Duna roz­hod­ně zaslou­ži­la zkrá­tit, někte­ré pasá­že či moti­vy zase více pro­kres­lit a pro­dlou­žit. Jedno je jisté- Duna Davida Lynche není ide­ál­ní adap­ta­ce. Ale je to vlast­ně špat­ný film? Vyloženě ne. Je to sku­teč­ně pou­ze jen špat­ná adap­ta­ce, kte­rá je navíc obě­tí vel­mi pochyb­né­ho zvo­le­ní tvůr­ce, kte­ré­mu tahle lát­ka sku­teč­ně sou­ze­na neby­la. Lynch se za svo­jí Dunu nemu­sí vylo­že­ně sty­dět, záro­veň ale sku­teč­ně musí uznat, že se jeho Duna dva­krát vylo­že­ně nepo­ved­la. Lynchova Duna má něko­lik vel­mi fajn aspek­tů, záro­veň ale též něko­lik vel­mi bíd­ných. Jedno je zce­la jis­té určitě- Villeneuve nám (snad koneč­ně) příští rok dodá roz­hod­ně lep­ší film. Těžko říct jak o moc, něco mi ale říká, že se mu Dunu poda­ří vystih­nout lépe. A i kdy­by ne..... mini­mál­ně vizu­ál­ně si už u nové Duny sku­teč­ně nebu­de na co stě­žo­vat a mys­lím, že vzpo­mín­ky na ní budou násled­ně o mno­ho pří­vě­ti­věj­ší než prá­vě ty na Lynchovu Dunu....

PS: Nebýt COVIDU-19 bychom se nové Duny dočka­li prá­vě dnes. Sad!

Trailer:

Verdikt: 3 z 5

Foto: Photo © Universal Pictures