Ano, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla).
- Nosorožec!
- To se Vám něco zdá… Ach, no tohle!
V menším francouzském městě se znenadání objeví nosorožec. Pobíhá ulicemi a hrozí, že někoho zašlápne. Brzy je nosorožců více. Jsou to totiž lidé, kteří se v ně mění (metamorfují). Nosorožců je stále více a lidí stále méně… Být nosorožcem znamená být v určitém stádu, podlehnout většině a nechat se unášet na jejích vlnách. Pod „nosorožectvím“ si můžete představit takřka cokoliv, nacismem počínaje a současných konzumerismem konče. Tato padelní hra se mi líbila, byť v začátku je tam možná několik až příliš rozvleklých a zvláště „ukecaných“ scén, nicméně v druhé části je o mnoho zajímavější. Svůj podíl na tom mají i skvělí herci (Prachař, Bareš, Pavelka, Žáčková, Postránecký, či třeba i Jan Bidas) a režie Gábora Tompa. Zvláště zajímavě je vyřešena proměna Igora Bareše, jeho herecký výkon se mi koneckonců líbil asi nejvíce.
Nejnovější komentáře