IWO - JIMA

Načítám počet zob­ra­ze­ní...

IWO - JIMA

Mám rád počí­ta­čo­vé hry, ty z obdo­bí dru­hé svě­to­vé vál­ky mi jsou také doce­la blíz­ké. Paráda. Má duše zaple­sa­la, když oko (tuším, že to bylo oko levé) spat­ři­lo obal od hry IWO - JIMA. Není to snad ta slav­ná bitva s Japonci na sklon­ku vál­ky? Ano, tak jest!! To musí být skvě­lé! Obal mlu­ví o „incre­di­ble 3D tech­no­lo­gy“. Paráda! Začnu tedy poma­lu insta­lo­vat, zazní fam­fá­ry, vše v úvod­ním setu­pu vypa­dá vel­mi hez­ky. Paráda. Ale… ouha, insta­la­ce náh­le spad­ne!!! Černá obra­zov­ka, jen kur­zor myši zou­fa­lé zírá do tem­no­ty. Něco není v pořád­ku, sli­bo­va­né gra­fic­ké orgie se jak­si nedo­sta­vu­jí, rese­tu­ji tedy počí­tač a zatí­nám zuby. Něco tady nebu­de v pořád­ku.. Hurá! Hra se koneč­ně nain­sta­lo­va­la. Úvodní menu je ješ­tě při­ja­tel­né, ale to, co násle­du­je poté je ztě­les­ně­ním noč­ních můr toho nej­hor­ší­ho úchy­la. Hra vás vyho­dí na pláž, kde čelí­te úto­ku pří­šer­ných poly­go­nů. Japonští vojá­ci se při úto­če­ní evi­dent­ně šet­ří, dokon­ce ani necho­dí, jejich posta­vič­ky lehce levi­tu­jí ve vzdu­chu. Grafika, kte­rý posta­vič­ky roz­po­hy­bo­vá­val bych pro výstra­hu zastře­lil, byla by to jen služ­ba lid­stvu, tako­vé­to kre­a­ce totiž na pódiu nepřed­vá­děl ani Michael Jackson. Jediné, co by na hře ješ­tě ušlo jsou zvu­ky, ale to je bohu­žel málo.

Pro lep­ší před­sta­vu o „kva­li­tách“ hry může­me užít meto­du kom­pa­ra­ce. Vezměme si např. hru Operace Flashpoint, kte­rá vyšla při­bliž­ně ve stej­né době a o níž jsem tady také něco psal. Tématikou vál­ky by moh­la spa­dat pod stej­ný žánr jako Iwo - Jima (i když ve Flashpointu jde o kon­flikt fik­tiv­ní). Flashpoint má SKVĚLOU umě­lou inte­li­gen­ci nepřá­tel i spo­lu­bo­jov­ní­ků, Iwo - Jima (dále již jen IJ, i když pro tako­vou hrů­zu by se měla vymys­let něja­ká více odstra­šu­jí­cí zkrat­ka) má skvě­lou umě­lou debi­li­tu vojá­ků. Flashpoint má zají­ma­vý pří­běh, hra není ste­re­o­typ­ní. IJ pří­běh ani nemá, mno­ho misí si je podob­no jako vej­ce vej­ci. Takto bych mohl pokra­čo­vat do neko­neč­na.. Jaké dát hod­no­ce­ní? Co tře­ba zápor­né? Ne, za vším musí­me vidět lid­skou náma­hu a oce­nit i nepa­tr­né kla­dy. Tak tedy…

Hodnocení: 8%.