Divadlo Rokoko jsem navštívil co si pamatuji poprvé. Překvapilo mě, kolik menších divadelních scén Praha ukrývá, ale podzemní hlediště s cca dvěma sty místy přístupnými z pouze jedné chodby je spolu s Kalichem pro mé zkušenosti zatím rekordmanem. Příjemné je, že i přes menší prostory se v divadle pěkně sedělo a měl jsem i přes svou výšku dostatek místa pro nohy, což je slabým místem většiny pražských divadel. Rokoko si zde tedy připsalo pohodlnostní body navíc. A že je bude potřebovat, to vám prozradím hned z úvodu.
Hra Kancl je napsána na motivy britského sitcomu a v Rokoku se chlubí tím, že jde o vůbec první premiéru tohoto díla na jevišti. Děj se odehrává v menší britské pobočce firmy, která vyrábí papír, a nad kterou se vznáší hrozba propouštění. Vše se snaží udržet v chodu ředitel pobočky David (Vasil Fridrich), za vydatného vlezdoprdelkování svého personálního manažera Garetha (Jiří Hána) a poctivé práce zaměstnanců, z nichž už nikdo další příliš nestojí za zmínku snad jen s vyjímkou recepční Dawn (Henrieta Hornáčková), která v průběhu jinak docela nudné hry děj ozvláštňuje alespoň svým osobitým šarmem.
Hra měla být komedií spojující typický britský humor a české podání nenáročné komedie. Faktem je, že pod pokličkou si pozorný divák všimne až příliš velké sázky na sexuálně orientované dvojsmysly a přehrané afekty, ale jinak dílo zase tolik komediální není. Snad až na Garetha. Jiří Hána byl jediný, komu jsem na konci hry upřímně zatleskal, protože nejen, že jeho role asi jako jediná v této hře umožňuje trochu zazářit, ale také proto, že k ní přistoupil s notnou dávkou sebeironie a skutečného hereckého umu. Ono také jak mají herci zazářit v nudných rolích s nudnými dialogy, které vedou odnikud nikam, a ve hře, jejíž hlavní příběh nenabízí ani špetku touhy zjistit, jak to celé vlastně dopadne, protože ať už se jedná o roli účetního nebo ředitele, všechny jsou stejně přehrané a sází na laciné vtipy.
Britské sitcomy znám. Ne sice tenhle konkrétní, ale umím si dost dobře představit, že by Britové z téhle verze nebyli dvakrát nadšení. Já sice nejsem vůbec náročný divák, ale taktéž jsem nadšen nebyl. Ba co víc, byl jsem poměrně slušně znuděn a nebýt příjemné návštěvy kultury v divadle, které jsem dosud neznal, a které se přes svou komornost ukázalo jako velmi pohodlné, možná bych byl i naštván za ztrátu času. Když si totiž i jinak nepříliš kreativní divák uvědomí, že drtivou většinu scén by i on, coby totální amatér, byl schopen přepsat do mnohem zábavnější podoby, pak je na scéně něco špatně.
24. května 2025Princess of the mlejn – pohádka, jakou svět neviděl – 65 %Právě dnes večer jsem byla poslána do Peškovky v Praze na premiéru divadelní hry Princess of the mlejn, což je parodie na pohádku Princezna ze mlejna (1994) Zdeňka Trošky. Nové zpracování původně naivní pohádky pro malé…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
7. ledna 2025Jess a Joe navždy - odvaha dívat se na svět dětskýma očimaComing of age patří mezi jeden z mých nejoblíbenějších literárních žánrů. Nejslavnějším dílem tohoto typu je bezpochyby román Kdo chytá v žitě od Jeroma D. Salingera. Od víc současných autorů je populární například kniha Ten, kdo stojí v koutě od…Vydáno v rubrice: Divadelní aktuality
31. května 2024Politika správcovny v Klubovně KašparuVětšině průměrných diváků nejspíš nic neřekne, když pod divadelním textem uvidí zkratku S. d. Ch. Těm vzdělanějším ale jistě dojde, že se jedná o pseudonym českého spisovatele a dramatika Miloslava Vojtíška, který patří v současnosti mezi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. května 2024Legendární muzikál Tomáše Vorla na prknech Divadla Na FidlovačceKaždý, kdo se jen trochu zajímá o českou kinematografii, jistě někdy slyšel o filmovém muzikálu, nebo lépe řečeno rytmikálu režiséra Tomáše Vorla Kouř. Tento dnes již kultovní snímek vznikl na základě několika jeho předchozích prací. Příběhově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. května 2024Vanya - Čechov pro 21. stoletíAnton Pavlovič Čechov je pravděpodobně jeden z nejznámějších ruských dramatiků. Je představitelem tzv. lyrického dramatu, kde se důležité pasáže děje odehrávají nikoliv v reálném životě ale v citovém nitru postav. Zejména pro své nejvýznamnější dílo -…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. května 2023Chladné dítě - Marius von MayenburgMayenburg je současný německý dramatik, jehož vztahové drama si připravili jako absolventskou inscenaci studenti 3. ročníku KČD v režii Tomáše Ráliše v divadlu Disk. Jedná se o hru hranou takříkajíc na "jeden zátah", tedy bez přestávky,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Verrücktes Blut (Šílená krev)Nová scéna Národního padla nabízí velmi často zajímavá představení, v poslední době jsem tam krom obligátního Čekání na Godota shlédl i velmi pozoruhodnou německou hru Šílená krev, kterou v Praze exkluzivně představil - ve spolupráci s…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
30. března 2020Taking Off company - OblíbenciHru Oblíbenci od švýcarské autorky Laury de Weck (ročník narození 1981) jsem shlédl v neděli v Paláci Akropolis, takže dojmy jsou ještě docela čerstvé a zároveň už mám trochu toho potřebného kontemplačního odstupu. Podtitulek "nebezpečné známosti…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
27. března 2020Othello, benátský mouřenínOthello patří mezi nejslavnější Shakespearovy hry, bohužel jsem jej však až do včerejšího dne neměl tu možnost spatřit na své vlastní zornice. Konkrétně se jednalo o druhou premiéru ve Stavovském padle v režii Daniela Špinara, velmi…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
26. března 2020J. P. Sartre - Špinavé ruceV padle Kolowrat jsem se poprvé ocitl až toto úterý, kdy jsem shlédl slavnou hru slavného autora s názvem "Špinavé ruce". Pamatuji si, že v době (a není to zase tak dávno), kdy jsem byl věkově…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
23. března 2020Ionesco - NosorožecAno, na Nové scéně Národního padla hrají nosorožce. Pozoruhodnou hru slavného dramatika antidramatu (či absurdního padla).- Nosorožec!- To se Vám něco zdá… Ach, no tohle!V menším francouzském městě se znenadání objeví nosorožec. Pobíhá ulicemi a hrozí,…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Man & Mahler - padlo Ponec (Malá inventura)Tanec zrovna není z pů Thálie vystoupením, které bych navštěvoval nějak často. Z části proto také bylo pro mě představení Man Mahler dost výjimečnou záležitostí, o které se však nepíše zrovna snadno.V rámci festivalu Malá Inventura…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
22. března 2020Antikódy v Národním padleAntikódy od V. Havla jsem kdysi četl, svého času jsem o tom zanechal ve virtuálním prostoru nějakou tu řádku zde. Onen článek má dosud celkem slušný "google rating" a je pod ním i "zajímavá diskuse" (a…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
21. března 2020Enron - Lucy PrebbleVím, že o padelní hrách tu moc často nepíšu, je to částečně i proto, že si mi o nich píše docela těžko. Shledal jsem totiž, že popsat něco tak unikátního a zároveň pomíjivého - jako je…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
20. března 2020Věc Makropulos - Karel Čapek (ND)Slavná padelní inscenace Karla Čapka, Věc Makropulos, se znovu vrací na prkna Národního (respektive Stavovského) padla, tentokrát v režii slavného režiséra Roberta Wilsona. Kromě něj se ale hra může chlubit hned celou plejádou skvělých herců (Soňa…Vydáno v rubrice: Divadelní recenze
Loading...
Nejnovější komentáře