Hodnocení článku
(zatím nehodnoceno)
Loading...V první komedii vytvořili filmaři svět, do kterého postavili mluvícího medvídka. Do Bostonu se výroba vrátila i s filmem Méďa 2. „V Méďovi je Boston samostatnou postavou a John s Tedem jsou bostoňáci,” říká Clark. „Je to svérázný ekosystém a má svůj vlastní charakter, kterému bostonští rozumí. Na postavách Marka a Teda na typických bostonských místech můžeme stavět celý film a komedii.”
Produkce využila řadu klíčových míst, která jsou známá jak místním, tak turistům, včetně Boston Common s labutími čluny, Seaport Boulevard a bostonského přístavu. Mezi další natáčecí místa patří Marriott’s Custom House na McKinley Square, který slouží jako soud, kde probíhá Tedova kauza o přiznání osobnosti. Budova z roku 1834 nyní slouží jako hotel.
Za bostonskou Mystic River přes Tobinův most se rozkládá Chelsea – kdysi neklidné průmyslové město plné dělníků, které se v posledních letech mění na dobrou adresu, kde ale stále vedle sebe stojí skladiště a obytné budovy. Ideální místo pro Tedův a Tami-Lynnin společný startovací byt.
V metodistickém kostele, který je domovem jedné z nejstarších afroamerických kongregací v zemi, se odehrála Tedova svatba s Tami-Lynn. V jeho sousedství je The Eagle bar, který byl nedávno časopisem Boston uveden jako Nejlepší bar 2014, a kde se John s Tedem pravidelně zastavují na drink. V The Milton-Hoosic klubu v Miltonu se odehrávala filmová svatební recepce, kde John s Tedem předvedli svou píseň „Hromský kámoši”.
Dalšími stavbami v Bostonu, které se ve filmu objeví, je Woburnská veřejná knihovna a The Converse Memorial Building, která byla otevřena v říjnu 1885 a ve které se nachází Maldenská veřejná knihovna. The Converse Memorial Building byla navržena Henrym H. Richardsonem a postavena panem Conversem ze slavné obuvnické rodiny a jeho ženou na památku jejich nejstaršího syna Franka, pokladního v maldenské bance, který byl zabit během první ozbrojené bankovní loupeže v USA v roce 1863.
Právě tyto úžasné prostory sloužily jako právnická knihovna, kde John s Tedem a Samanthou studovali podklady pro svůj případ, kouřili spoustu trávy a vzdávali poctu Snídaňovému klubu v taneční a písňové scéně.
Výtvarník Stephen Lineweaver potřeboval najít místo, kde auto, které řídí Ted, sletí do rokle a narazí do stodoly. Když se všichni tři vyškrábou ze stodoly, zjistí, že je obklopují akry a akry pole plného svůdné marihuany. Bohužel je tam ale objeví drogoví dealeři, a začne ztřeštěná automobilová honička napříč poli.
Nalezení té pravé kůlny byl náročný proces a štáb si prohlédl více než 300 stodol, než se rozhodl postavit svou vlastní. Lineweaver vzpomíná: „Původně jsme si mysleli, že použijeme nějakou skutečnou stodolu, ale pak jsme usoudili, že to bude daleko náročnější věc. Auto mělo letět vzduchem asi 30 metrů a narazit do stodoly. Záběr vyžadoval najít místo, kde by byl takový sráz, odkud bychom mohli auto natáčet. Bylo neuvěřitelně těžké najít takové místo ve východním Massachusetts. Nakonec jsme našli perfektní místo – stromy i útes byly na správném místě. Bylo to dost nepřístupné, takže bylo snadné uvěřit, že tam je tak obrovské pole marjánky. Potom jsme začali stavět kůlnu.”
Umělecké oddělení se pak pustilo do práce a z kůlny udělalo starou kůlnu. Nechali zvětrat dřevo, některá prkna vytahali, jiná rozlámali a stodola nakonec vypadala jako stoletá. Vytvoření polí s marjánkou ale byla další výzva. „Jak asi tak projedete marihuanovým polem, když tam žádné pole s marjánkou není?” ptá se Lineweaver. „A jak přes to přejedete bez zastavení?”
Umělecké oddělení použilo kombinaci tisíců rostlin bambusu a umělých ručně dělaných rostlinek marihuany z hedvábí a mechu.
Pro automobilovou honičku marihuanovými poli vytvořila výroba dvě obrovské točny opatřené rostlinami, které tak mohly nepřetržitě omývat Tedovo a Johnovo auto marihuanovými výhonky a vzbuzovat tak dojem, že se prodírají obrovským polem.
Výroba se poté přesunula do New Yorku, kde se natáčely exteriérové scény v newyorské veřejné knihovně, Bryant parku, Midtown West a na New York Comic-Conu v Javits Center. Interiéry scén z Comic-Conu se připravovaly na scénách FOX v Los Angeles, kde umělecké oddělení vytvořilo Comic-Con na úctyhodných 2 600 m2.
„Comic-Con nám umožnil udělat pár prima věcí,” vzpomíná Lineweaver. „Výzvou byla už samotná velikost, takže jsme použili to největší nahrávací studio, které jsme objevili. Nastala fáze hledání možností, jak svést všechny prodejce a značky a konkurenční společnosti dohromady tak, aby to nenechalo nikoho chladným a aby to vypadalo, že to nikdy neskončí.”
Tato konstrukce byla neuvěřitelným kouskem koordinace výtvarníků, ale byli schopní přivést obchodníky i s jejich extrémně drahými stánky a obrazovkami během tří dnů. Clark vysvětluje, že to vlastně obrátilo způsob tradičního filmového designu: „Tohle nám dalo příležitost najít scény přímo tady. Nebylo to tak, že bychom čekali, dokud nebudou všechny stánky připravené, omrkli je a potom si řekli ‘Panebože, to je ale fantastický záběr. Měli bychom něco natočit přímo tady.’ Měli jsme věci jako 5,5 m vysokého Čmeláka Bumblebee z Transformerů, stánek Black Sails a neuvěřitelný stánek Godzilly.”
Vrcholem rekvizit pro Méďu 2 na Comic-Conu byla pravděpodobně replika vesmírné lodi Enterprise. V klíčové scéně, ve které se Enterprise málem zřítí, se jedna z postav sama rozdrtí. „Výroba Enterprise byl proces,” vysvětluje Lineweaver. „Seth má perfektní model Enterprise, který měří asi třičtvrtě metru. Náš model Enterprise pro Comic-Con měřil 5,5 metru.”
Konečný vzhled rekvizity MacFarlanea nadchl. „Myslím, že je zhruba stejné velikosti jako ta, kterou použili pro show,“ říká MacFarlane. „Měli velký model, kolem kterého prostě kroužili kamerou různými směry, a tenhle je asi stejně velký. Navíc ho vytvořili v rekordním čase. Měl jsem malý model Enterprise, který jsem dal našemu výtvarníkovi. Naskenovali ho a 100x zvětšili. Vypadal skvěle.”
Produkce vytvářela akci, kterou mnoho lidí dobře zná – plnou oblíbených postav a značek – a o které Stuber říká: „Měli jsme skvělé mediální a obchodní partnery, kteří byli úžasní a pomáhali nám vytvořit něco, co působilo opravdu skutečně a kouzelně. Lidé si budou připadat, jako by skutečně byli na tom správném místě, ať už je to San Diego Comic-Con nebo New York.”
(4,91 z 5)