Letní Shakespearovské slavnosti jsou vítanou příležitostí, jejíž hlavní klad spatřuji v jakémsi vymanění padla z jeho - dnes tak vnímaného - tradičního prostředí starých klasicisních budov ven, mezi lidi, pod širou oblohu, tedy tam, odkud de facto padlo přišlo.
Pravda, dosud jsme (díkybohu) ještě neporučili větru a dešti, takže určitým mínusem může být snad už tradiční rozmar počasí mající za následek trochu mokré obecenstvo. Lidé ale nejsou z cukru (minimálně v hodinám biologie nám to bylo tak řečeno) a trocha toho osvěžujícího letního deštíku může být svým způsobem i docela příjemná.
Shakespeare je vděčný autor, jeho hry se hrají už po několik století a stále je prý v nich možné nalézt něco nového, co promlouvá k dnešku. Nejsem si sice zdaleka jist, zda to náhodou není třeba také tím, že právě Shakespeare bývá mnohými hodně modernizován a snad i vykládán tak, aby nějak mluvil k současnosti. Vybavím si třeba Richarda III. v ND s Krajčem, či třeba hodně propíraného Leara (tamtéž)..., ale budiž.
Mnoho povyku pro nic má typické Shakespearovské atributy (pakliže to opravdu napsal onen rodák ze Stratfordu nad Avanou, že...), tedy příběh se odehrává v Itálii (Messina na Sicílii) a jeho základem jsou různé záměny, intriky, neshody, svatby a láska. Rozhodně nic nového pod sluncem, nicméně (jak už bývá zvykem) vyšperkované precizními a inteligentními dialogy (překlad Martin Hilský). To vše doplněné režií Jiřího Menzela. Velmi se mi také líbilo, že představení je pojato celkem tradičně, tedy zbytečně se tam neobjevují „šílené“ kulisy a avantgardní pojetí scény, jak se občas u současných inscenací Shakespearových děl stává. Slušní byli i herci, zejména Beatrice Petry Horváthové a Puškvorec Petra Čtvrtníčka, jehož postava mi chvíli dokonce přišla jako kdyby se na jevišti zjevila přímo z nějaké knihy Terryho Pratchetta :-).
Takže ačkoliv Mnoho povyku pro nic asi nepatří mezi „top“ Shakespearovy hry, tak v tomto podání v příjemném prostředí Nejvyššího purkrabství Pražského hradu se rozhodně jedná o moc hezký zážitek, který nepřekazí déšť a ani jako had dlouhá přestávková fronta na WC :).
20. června 2005 Válka policajtů Válku policajtů natočil Olivier Marchal na základě svých zkušeností z doby, kdy sám dělal u policie a na základě vyprávění o krizi, která v pařížské policii zavládla v 80. letech. O to je […] Posted in Filmové recenze
7. června 2023 Nefarious
Slušné psychologické Drama lehce řízlé Thrillerem. ( O horor se nejedná!). Musím uznat, že na to, že jde o nenápadný a neznámý počin, který plul pod radarem, tak Nefarious rozhodně […] Posted in Krátké recenze
5. ledna 2016 CENY ČESKÉ FILMOVÉ KRITIKY - Nominace 2015 Nominace cen ČESKÉ FILMOVÉ KRITIKY pro rok 2015
NEJLEPŠÍ FILM
Domácí péče
Kobry a užovky
Ztraceni v Mnichově
NEJLEPŠÍ DOKUMENT
Danielův svět
Mallory
Opři žebřík o […] Posted in Články
20. července 2020 Liška Šiška u doktora Pokud má vaše dítě strach z bílých plášťů, možná by mu pomohla nová knížka Ivy Geckové – Liška Šiška u doktora. Vypráví příběh plyšové lišky, kterou její majitelka – malá holčička Adélka – […] Posted in Recenze knih
28. ledna 2012 Ringu (1998) Tato studna skrývá opravdu děsivé tajemství. Novinářka Reiko se svým malým synem se jdou naposledy rozloučit s neteří Tomoko, která záhadně zemřela ve svém domě. Lékaři řekli, že jí prý […] Posted in Horory
6. dubna 2022 Kmotr II Mladičký Vito Andolini (Oreste Baldini) jako jediný z rodiny ujde krutému osudu, který pro ní připravil sicilský kmotr Don Francesco Ciccio (Giuseppe Sillato). Podaří se mu utéct do […] Posted in Retro filmové recenze
10. prosince 2016 Number 23, The (2007) Jim Carrey a jeho posedlost číslem 23… Walter Sparrow žil až do onoho osudného dne docela poklidným životem. Harmonické manželství, odchyt potulných zvířat jako práce […] Posted in Horory
Nejnovější komentáře