Nevědomí (2013) - 80%

„Nevědomí“ je ovšem zce­la jiný šálek kávy. Tom Cruise před­vá­dí solid­ní herec­kou „one man show“, ve sty­lu, jaký zná­me z fil­mů „Válka svě­tů“ nebo „Minority report“ a ani na chví­li nene­chá divá­ka na pochy­bách, že je doko­na­lý pro­fe­si­o­nál, kte­rý ke kaž­dé roli při­stu­pu­je s maxi­mál­ním nasa­ze­ním.

Ačkoliv lze fil­mu vyčíst něko­lik drob­ných logic­kých i fak­tic­kých lap­su­sů, nic zásad­ní­ho ve fil­mu neskří­pe a přes mno­ho zají­ma­vých dějo­vých zvra­tů si zacho­vá­vá čitel­nou linii, na kte­rou se vel­mi pří­jem­ně dívá. Režisér Joseph Kosinski na sebe upo­zor­nil již fil­mem „Tron: Legacy“, kdy vzkří­sil z mrtvých legen­dár­ní cyber­pun­ko­vý film „Tron“ způ­so­bem, kte­rý byl při­ja­tel­ný a sou­do­bý. Jeho vize budouc­nos­ti je i ten­to­krát tak vizu­ál­ně při­taž­li­vá, že i kdy­by se ve fil­mu nic nedě­lo, a spíš opak je prav­dou, dalo by se mu to odpus­tit. Možná pro­to, že měl kame­ru ve fil­mu na sta­ros­ti Claudio Miranda, kte­rý se význam­ně pode­psal i pod vizu­ál­ně bez­chyb­ný „Pí a jeho život“.

Hudební dopro­vod za vizu­á­lem nijak nepo­kul­há­vá a při­po­mí­ná pře­vrat­ný soun­d­track k fil­mu „Sunshine“, kte­rý evo­ku­je i podob­ný závěr fil­mu. Divil bych se, kdy­bychom už o chláp­ko­vi s pseu­do­ny­mem M.8.3. nikdy nesly­še­li, pro­to­že vytvo­řil zatím jeden z nej­za­jí­ma­věj­ších soun­d­trac­ků toho­to roku.

Všichni her­ci ve ved­lej­ších rolích, jeli­kož o té hlav­ní zde nemů­že být pochyb, zvlá­da­jí své par­ty bez zavá­há­ní. Ačkoliv hlav­ní žen­ská herec­ká hvězda fil­mu Olga Kurylenko (Julia) je zná­má svým „sní­že­ným pra­hem styd­li­vos­ti“, ve fil­mu se neob­je­ví v žád­né samo­ú­čel­né, chou­los­ti­vé scé­ně a roz­hod­ně neslou­ží ději pou­ze jako deko­ra­ce k potě­še muž­ské­ho oka.

Morgan Freeman po vel­mi dlou­hé době nedě­lá pou­ze krát­ko­do­bou šta­fáž a je uhran­či­vě pře­svěd­či­vým vůd­cem odbo­je. Partnerka Toma Cruise (mecha­nik čís­lo 49 Jack) Andrea Riseborough (Victoria) je nebes­ky éte­ric­ká a jejich spo­leč­ná bazé­no­vá scé­na má všech­ny atri­bu­ty pro to, aby se nesma­za­tel­ně zapsa­la do his­to­rie fil­mu.

„Nevědomí“ k doko­na­los­ti schá­zí jen málo. Především neo­plý­vá původ­ní­mi nápa­dy. Jakkoliv svět budouc­nos­ti divá­ka upou­tá, vyu­ží­vá léta­jí­cí dro­ny ve sty­lu „Hvězdných válek“, bojo­vé scé­ny a pro­pri­e­ty jako v posled­ním „Terminátorovi“ a finál­ní scé­nu, jak vystři­že­nou ze „Dne nezá­vis­los­ti“.  Zatímco jsem u řady fil­mů hoře­ko­val nad 3D for­má­tem, tomu­to fil­mu by výraz­ně pro­spěl. A nako­nec i přes Cruisovu pro­fe­si­o­na­li­tu a for­mu se nemo­hu zba­vit dojmu, že s jiným, mla­dým a ne tolik okou­ka­ným her­cem, by mohl film dosáh­nout kul­tov­ní­ho roz­mě­ru, zatím­co tak­to je to „jen dal­ší skvě­lý film s Tomem Cruisem v hlav­ní roli“.

Mám rád, když film baví a uná­ší nás od kaž­do­den­ních povin­nos­tí do ima­gi­nár­ní­ho svě­ta snů, fan­ta­zie nebo budouc­nos­ti. Filmu „Nevědomí“ se to nad oče­ká­vá­ní dob­ře poved­lo.