Osvícení - Stanley Kubrick natočil horor, který je pro mě osobně jedním z nejlepších, jaké jsem kdy viděl.

Skvělá atmo­sfé­ra, skvě­lé herec­ké výko­ny a k tomu lite­rár­ní před­lo­ha Stephena Kinga.

Stanley Kubrick je pro mě osob­ně jed­ním z nej­lep­ších reži­sé­rů, kte­ré tenhle svět poznal. Obdivuji na něm něko­lik sku­teč­nos­tí. Uměl nato­čit v pod­sta­tě jaký­ko­li žánr od kome­die přes váleč­ný film, horor, sci-fi až po dra­ma. V pod­sta­tě kaž­dým svým fil­mem se zapsal do his­to­rie, ať už nová­tor­ským zpra­co­vá­ním, kon­tro­ver­zí ane­bo pros­tě skvě­le nato­če­ným pří­bě­hem s úžas­nou atmo­sfé­rou. Je jen málo horo­ro­vých fil­mů, kte­ré mají tak úžas­ně vysta­vě­nou atmo­sfé­ru jako „Osvícení“. Atmosféra sto­jí hned na něko­li­ka důle­ži­tých fak­to­rech.

První je vizu­ál­ní strán­ka, kte­rá je pros­tě úžas­ná. Filmaři doká­za­li vybrat jedi­neč­né sce­né­rie a už při prv­ním zábě­ru (letec­kém) na hotel Overlook je jas­né, že tady se nebu­de ode­hrá­vat pohád­ka. Za tenhle pocit může i posta­va Jacka Torrance, kte­rá roz­hod­ně není jed­nou z nej­mi­lej­ších, a to už od začát­ku. Ale nejed­ná se jen o sce­né­rie, jde i o obra­zy, kte­ré Kubrick do fil­mu vlo­žil. Krev zapla­vu­jí­cí chod­bu, obrov­ské a prázd­né míst­nos­ti v hote­lu, sníh, pokoj 237. A když se popr­vé obje­ví nápis Redrum...

Ale vizu­ál­ní strán­ka není tou jedi­nou, co utvá­ří skvě­lou atmo­sfé­ru. Je to i střih a pro­ve­de­ní jed­not­li­vých scén. Například Danny jedou­cí na své šla­pa­cí tří­kol­ce. Jack háze­jí­cí míč­kem o zeď. Scény s ostat­ní­mi „oby­va­te­li“ hote­lu. Prim ve všech pří­pa­dech hra­je také zvu­ko­vá strán­ka a hud­ba, kte­ré umoc­ňu­jí vyzně­ní všech scén. Někdy i žád­ný hudeb­ní dopro­vod sta­čí, aby scé­ny vynik­ly. Danny jedou­cí na tří­kol­ce je toho pří­kla­dem, stej­ně jako Jack a jeho háze­ní míč­kem. Stanley Kubrick chtěl mít kaž­dý film kom­plex­ní, a tak si dal zále­žet, aby to k sobě všech­no ladi­lo dohro­ma­dy. Hudební a zvu­ko­vá strán­ka byly vět­ši­nou vel­kým kla­dem jeho fil­mů.

Nutné je však vyzdvih­nout také herec­ké výko­ny, kdy pře­de­vším Jack Nicholson je pros­tě úžas­ný magor, což za svou kari­é­ru doká­zal mno­ho­krát, stej­ně jako doká­zal hrát i nor­mál­něj­ší role. Ale jeho Jack Torrance se pro­pa­dá do své­ho šílen­ství tako­vým způ­so­bem, že to je pros­tě úchvat­né. Skvěle mu sekun­du­je i Shelley Duvall, ale nej­vět­ším pře­kva­pe­ním je dět­ská role Dannyho Lloyda, kte­rý doslo­va zazá­řil. Jeho podá­ní je nato­lik skvě­lé, až se sko­ro divím, co všech­no mohou dět­ští her­ci zvlád­nout. V momen­tě, kdy stup­ňu­je své „Redrum“ těs­ně před tím, než se obje­ví Jack se seky­rou, má divák pocit, že vysko­čí z kůže. Takový strach doká­že vzbu­dit jen skvě­le vysta­vě­ná atmo­sfé­ra, skvě­lý pří­běh a výteč­ní her­ci pod mis­trov­ským vede­ním.

„Osvícení“ je pro mě jed­ním z nej­lep­ších horo­rů a musím říct, že to je asi jedi­ný pří­pad, kdy se mi film pod­le Kinga líbí více než kni­ha samot­ná. Ale je to pře­de­vším tím, že Kubrick se pros­tě pří­bě­hu cho­pil s tako­vým mis­trov­stvím, že fil­mu pak v pod­sta­tě není co vytknout.

---

Photo © Warner Bros.

---