PENZION

Pokud máte rádi napí­na­vé čte­ní, tak si urči­tě nenech­te ujít novin­ku v podo­bě kni­hy PENZION od spi­so­va­te­le Robina Morgana-Bentleyho, jež vyda­lo nakla­da­tel­ství DOMINO.

Mladý man­žel­ský pár Jamie a Victoria čeka­jí svo­je prv­ní vytou­že­né dítě. Cesta k poče­tí neby­la vůbec jed­no­du­chá, muse­li si pro­jít nej­růz­něj­ší­mi vyšet­ře­ní­mi, odbě­ry sper­ma­tu, umě­lý­mi oplod­ně­ní­mi a opa­ku­jí­cí­mi se zkla­má­ní­mi, když se na těho­ten­ském tes­tu opět obje­vi­la pou­ze jed­na čár­ka namís­to dvou. A pak se z niče­ho nic jed­no­ho dne stal zázrak a moh­li se pyš­nit titu­lem „nastá­va­jí­cí­mi rodi­če“.

„Krevetka je pře­zdív­ka pro naše­ho dosud nena­ro­ze­né­ho syna, na prv­ním ultra­zvu­ku totiž vypa­dal úpl­ně jako kre­ve­ta. Už jsme mu vybra­li i oprav­do­vé jmé­no, jenomže Jamie je posed­lý pově­rou, že dokud nebu­de ven­ku z bři­cha, při­nes­lo by to smůlu, kdy­bychom mu říka­li sku­teč­ným jmé­nem, tak­že se pro­za­tím drží­me „mimin­ka“, „Krevetky“ nebo „chla­peč­ka“.

Do poro­du zbý­va­lo už jen něko­lik málo týd­nů, a tak Victoria spo­lu s milu­jí­cím man­že­lem Jamiem roz­hod­la, že ješ­tě pod­nik­nout kra­tič­kou dovo­le­nou před tím, než se „Krevetka“ vyklu­be na svět. Viky si na inter­ne­tu našla a vyhle­da­la klid­ný a odleh­lý pen­zi­on v sever­ní Anglii, jež se zdál jako ide­ál­ní mís­to pro spo­leč­né chví­le odpo­čin­ku.

Člověk však míní a život mění. A i když do poro­du zbý­va­lo ješ­tě něko­lik týd­nů, hned prv­ní ráno v pen­zi­o­nu Victorii pro­bu­di­ly prv­ní kon­trak­ce a bylo zřej­mé, že se děťát­ko roz­hod­lo při­jít na svět.

Porod v plném prou­du, pen­zi­on prázd­ný, všech­ny dve­ře a okna zamče­né, ustři­že­ný tele­fon, zmi­ze­lé mobil­ní tele­fo­ny a klí­če od auta také pryč. Co teď?

Nikde ani živáč­ka, po maji­te­lích Fioně a Barrym, jako by se sleh­la zem a všu­de oko­lo jen samá pus­ti­na, a prv­ní pomoc až na míle dale­ko. A prá­vě v tom­to oka­mži­ku se začí­na­jí ode­hrá­vat otřes­né okol­nos­ti, jež ovliv­ní nejen dal­ší osud mla­dých man­že­lů, ale i „Krevetky“.

Victoria a Jamie budou muset uči­nit ne jed­no roz­hod­nu­tí, kte­rých mož­ná budou poz­dě­ji lito­vat a své chy­by se budou sna­žit napra­vit, nebo ale­spoň jeden z nich. Všichni máme něja­ké­ho kost­liv­ce zavře­né­ho ve skří­ni, ale je pou­ze na nás, zda mu ty dve­ře ote­vře­me a nechá­me ho zni­čit naše živo­ty....

Nevíš, co je strach, dokud nemáš dítě, a mož­ná prá­vě pro­to se nechá­vá­me svést k domněn­ce, že je to moc­něj­ší lás­ka, pro­to­že ten strach sám je moc­něj­ší. Každý den není tvo­jí prv­ní myš­len­kou „Miluju ho“, nýbrž „Jak je mu?“. Svět se ze dne na den pře­na­sta­ví na pře­káž­ko­vou dráhu plnou děsů. (Hanya Yanagihara)

Penzion je str­hu­jí­cí pří­běh, kte­rý vás doslo­va pohl­tí už na něko­li­ka prv­ních strán­kách své­ho vyprá­vě­ní a nepus­tí, dokud nezjis­tí­te všech­ny vodít­ka a sou­vis­los­ti, jež před­chá­ze­li k jed­not­li­vým činům a jed­ná­ní hlav­ních postav.

Ztráta mimin­ka, ať už za jakých­ko­li okol­nos­tí, je vel­mi boles­ti­vá zále­ži­tost, s kte­rou se kaž­dý vyrov­ná­vá po svém, a mož­ná pro­to jsem od začát­ku Victorii tak tro­chu nechá­pa­la a pta­la jsem se sama sebe, proč se cho­vá, tak jak se cho­vá.

Naopak jsem vel­mi obdi­vo­va­la Jacka, kte­rý by pro záchra­nu své rodi­ny, man­žel­ky a syna udě­lat coko­liv, i za tu nej­vyš­ší cenu. Muž na pra­vém mís­tě, jež jed­nal s roz­va­hou a vždy pro bla­ho svých nej­bliž­ších.

Kniha je psá­na jak z pohle­du Jacka, tak i samot­né Victorie, tak­že máme mož­nost krás­ně nahléd­nout do jejich vlast­ní­ho nit­ra a dozvě­dět se o jejich jed­not­li­vých pohnut­kách, proč jed­na­jí tak, jak jed­na­jí.

Od pří­bě­hu jsem oče­ká­va­la coko­liv, ale tak­to geni­ál­ní rozuz­le­ní děje jsem oprav­du neče­ka­la, a auto­ra veli­ce chvá­lím za to, jak si pohrál nejen s psy­cho­lo­gic­ký­mi pro­fi­ly jed­not­li­vých postav a jejich jed­ná­ní, ale i doko­na­le roz­pra­co­va­ným pří­bě­hem, kdy jste do posled­ní strán­ky netu­ši­li, jak by to všech­no moh­lo dopad­nout.

Penzion má vel­mi sviž­né tem­po plné napě­tí a neo­če­ká­va­ných zvra­tů, jež čte­ná­ři poskyt­ne maxi­mál­ní pro­ži­tek ze čte­ní. Za mě je tato kni­ha jed­na z nej­lep­ších, co jsem v posled­ní době čet­la.

PENZION

Napsal: Robin Morgan-Bentley

Přeložila: Tereza Horáková

Vydalo nakla­da­tel­ství Domino v Praze roku 2023 ve spo­leč­nos­ti Albatros Media a.s.

První vydá­ní

Počet stran. 338

ISBN: 978-80-7498-632-1

---