I v blázinci můžeš potkat tu pravou. Jen je důležité překonat ostych a poprat se s vlastními démony… |
Na konci 19. století přijíždí mladý doktor Edward do psychiatrického ústavu Stonehearst, aby zde získal praxi. Nedostane se mu sice tak vřelého přijetí, jak by očekával, ale je velice překvapený léčebnými metodami, které zde doktor Lamb zavedl. Hlavním důvodem jeho příjezdu je však jedna z pacientek Eliza, do které bezhlavě zamiluje. Té sice jeho sympatie nejsou cizí, ale jelikož trpí syndromem hrůzy z jakéhokoliv tělesného kontaktu, drží se od něj zkrátka. Mladý Edward brzy překonává svůj ostych a snaží se nejen sblížit s pacientkou, ale zároveň si získat přízeň jak samotných pacientů, tak i personálu. Brzy však dojde k šokujícímu odhalení, že s tímto místem není všechno v pořádku…
Brad Anderson patří mezi zkušené režiséry, takže jsem byl velice zvědavý, jak se popere s povídkou Edgara Allana Poea. Po letmém přečtení průvodního děje jsem měl však obavy, aby se z toho nestala jen další z řady napodobenin osvědčeného tématu. Naštěstí se tak nestalo a já si tento psychologický thriller mohl docela užít. Hned na začátku bych chtěl však říct, že mi trošku vadila dlouhá stopáž, protože některé pasáže mě dost nudily. To je ale jen můj názor – prostě bych pár scén vynechal, nebo zkrátil. Jinak ovšem musím říct, že „vyobrazení“ psychiatrické kliniky a jejího osazenstva bylo vskutku zajímavé.
Hodnocení:
60%