Star Trek III: Pátrání po Spockovi

Jak už název vypo­ví­dá, film se celý točí kolem hle­dá­ní Spocka – posta­vy, kte­rá zemře na kon­ci před­cho­zí­ho Khanova hně­vu. Spock je napůl člo­věk, napůl Vulkánec a Vulkánci mají nesmr­tel­nou duši, živou­cí esen­ci – kat­ru. Bohužel se Spockovo tělo ale nalé­zá na Genesis, pla­ne­tě v karan­té­ně a je tedy nut­né ho odtud zachrá­nit.

Natočení celé­ho fil­mu o vzkří­še­ní posta­vy, kte­rou tvůr­ci na kon­ci před­cho­zí­ho fil­mu zabi­li, je tro­chu pře­hna­né. Na dru­hou stra­nu, pokud si to něja­ká posta­va Star Treku zaslou­ží, je to prá­vě Spock, jed­na z nej­dů­le­ži­těj­ších postav celé­ho pří­bě­hu i násle­du­jí­cích dílů. Bohužel film tro­chu pokul­há­vá a moc se toho v něm nedě­je. Nemohli ho pros­tě vzkří­sit na začát­ku a spo­jit film tře­ba s dal­ším dílem? Nejvíc para­dox­ní mi na tom při­jde fakt, že reži­sé­rem je prá­vě Spockův před­sta­vi­tel Leonard Nimoy – jako když muž zre­ží­ru­je celo­ve­čer­ní film, jen aby mohl na plát­no vrá­tit svou posta­vu…

Pátrání po Spockovi začí­ná sestři­hem scén s pře­de­šlé­ho fil­mu, což uve­de do děje i divá­ka, kte­rý před­cho­zí film nevi­děl. Tento tah tvůr­ců vel­mi oce­ní kaž­dý, kdo se k fil­mu dostá­vá po dlou­hé době – tře­ba po 30 letech od jeho nato­če­ní.

Ačkoliv je William Shatner vel­mi dob­rý a uzná­va­ný herec, hlav­ně na začát­ku fil­mu je napros­to nepře­svěd­či­vý. Truchlí po pří­te­li, při­jí­má čás­teč­nou vinu za jeho smrt, sna­ží se zacho­vat jeho památ­ku, ale tvá­ří se stá­le stej­ně, jako­by ho role ani neba­vi­la. To, co zrov­na cítí, divá­ko­vi více méně uka­zu­je pou­ze skvě­lá hud­ba od Jamese Hornera (dělal ji i k před­cho­zí­mu fil­mu Khanuv hněv). Ta cel­ko­vě dost zachra­ňu­je film a při­dá­vá mu aspoň něja­ké emo­ce.

Nemůžu si pomoct, ale do role veli­te­le klin­go­nů Kruga mi Christopher Lloyd abso­lut­ně nese­dí. Kdykoliv se sna­ží tvá­řit výhruž­ně a nad­řa­ze­ně, vyba­ví se mi jen ty vyku­le­né oči pro­fe­so­ra Emmetta Browna z Návratu do budouc­nos­ti, ačko­liv ten­to byl nato­čen až rok po Star Treku. Lloydovi mas­ka nese­dí a nepů­so­bí věro­hod­ně. Přesto je klin­gon­ská část fil­mu zají­ma­věj­ší, než dějo­vá lin­ka s hle­dá­ním Spocka. Obzvlášť zni­če­ní lodi s Krugovou milo­va­nou Valkris je úža­ná scé­na vypo­ví­da­jí­cí o hod­no­tách a pra­vi­dlech klin­go­nů.

Star Trek III: Pátrání po Spockovi zača­la ame­ric­ká kina pro­mí­tat 1. červ­na 1984 a během prv­ní­ho víken­du vydě­lal 16 mili­o­nů dola­rů, čímž pře­ko­nal legen­dár­ní sní­mek Indiana Jones a chrám zká­zy uve­de­ný do kin o týden dří­ve. Je to tře­tí film v pořa­dí, kte­rý vzni­kl na moti­vy Star Trek – před­cho­zí­mi jsou:  Star Trek: Film (1979), Star Trek II: Khanův hněv (1982).

Photo © Paramount Pictures