Tahle země není pro starý

Bratři Coenové jsou mezi fil­ma­ři zkrát­ka jis­to­tou. Ať shléd­ne­te jaký­ko­liv jejich film, bude se vyzna­čo­vat ohrom­nou odliš­nos­tí, od ostat­ních sním­ků dané­ho žán­ru. Coenové jsou totiž jiní. Více vyprá­vě­jí a vel­mi čas­to taha­jí divá­ka do své­ho svě­ta s vel­kou leh­kos­tí. S tou vtáh­li i mne do tvr­dé­ho svě­ta ame­ric­ké­ho zápa­du 70. let. USA totiž sku­teč­ně není země pro sta­rý.

Veterán z viet­nam­ské vál­ky Llewelyn Moss se jed­no­ho krás­né­ho dne vydal na lov. Shodou náhod však nara­zil na mís­to v pouš­ti, na kte­rém se, vzhle­dem k opuš­tě­ným autům a hal­dou leží­cích mrtvých těl, sta­lo cosi straš­né­ho. Llewelyn vcel­ku rych­le zjis­til, že stře­tem toho­to obcho­du byly dro­gy a kde jsou dro­gy, tam je záko­ni­tě i balík peněz. A taky že jo. Haldu pra­chů sba­lil a odjel domu. Nicméně obje­vil se v něm kou­sek dob­ra. Při jeho návštěvě smr­to­nos­né pouš­tě poblíž mexic­kých hra­nic našel v autě jed­no­ho pře­ži­vší­ho, kte­rý žado­nil o vodu. Proto se Llewelyn v noci roz­ho­dl načer­pat barel vody a sta­ří­ka šel zachrá­nit. Větší pito­most jej však nemoh­la napad­nout, pro­to­že se na mís­tě střet­nul s lid­mi, kte­ří by onu hal­du peněz chtě­li od Llewelyna pře­vzít, samo­zřej­mě pou­ze přes jeho mrt­vo­lu. Llewelynovi se poda­ři­lo utéct a prá­vě v tuto chví­li při­chá­zí zabi­ják Anton Chigurh, jež je najat, aby se peněz zmoc­nil.

Začne tedy hon koč­ky a myši, kte­rý nemá­lo při­po­mí­ná prv­ní tři fil­my o Terminátorovi. Llewelyn je sice vcel­ku chyt­rý a ví o nespočtu kli­ček, jak se Antonovi vyhnout. Anton je však neří­ze­ná stře­la, kte­rá skon­čí svůj boj až teh­dy, kdy spl­ní vše, co slí­bi­la, což je pro divá­ka ona krm­ná směs, kte­rá jej při­špend­lí k obra­zov­ce a v dlou­hých loví­cích scé­nách nene­chá vydech­nout. Anton totiž s obli­bou pou­ží­vá bro­kov­ni­ci s tlu­mi­čem a tak dopro­vá­zí kaž­dý výstřel uchu laho­dí­cí tlu­me­ný zvuk.

Na scé­ně se obje­ví i dal­ší dvě posta­vy. Šerif Ed Tom Bell, jehož ztvár­nil Tommy Le Jones, a zabi­ják pově­ře­ný zasta­vit Antona Carson Wells, kte­ré­ho hra­je Woody Harrelson. Nicméně pova­žu­ji za nespráv­né, že tyto posta­vy do sou­bo­je Llewelyna a Antona prak­tic­ky nevstou­pí. Zejména role šeri­fa je sice krás­ná a Tommy ji zahrál dob­ře, v cel­ko­vém výsled­ku celé­ho sním­ku je to však role zby­teč­ná.

Jak je však od bra­trů Coenů zvy­kem, film je nato­čen se špič­ko­vou sty­lo­vos­tí. Z kaž­dé­ho roz­ho­vo­ru je zkrát­ka cítit Coenův ruko­pis a cel­ko­vé vyprá­vě­ní je úžas­ně roz­mýš­li­vě klid­né, při­čemž ani tro­chu nenu­dí. Není to akč­ní jíz­da, ale pou­ze sil­ný sou­boj s nedo­ta­že­ným kon­cem. Přestože se celý film náram­ně pove­dl, konec nelze nepo­va­žo­vat za jeho sla­bi­nu. Jak je totiž zvy­kem, v závě­ru zkrát­ka člo­věk čeká na klad­né vyře­še­ní: Padouch je zastře­len a hrdi­na se smě­je. Film však kon­čí nety­pic­ky přes­ně opač­ně, a pro­to na kon­ci nebu­dí tako­vé roz­pa­ky, jako ve svém prů­bě­hu. Nicméně mož­ná i to byl záměr klu­ků Coenů. To ví snad jen pou­ze oni.

Film Tahle země není pro sta­rý vře­le dopo­ru­ču­ji. Je z něj cítit lás­ka k fil­mař­ství i cel­ko­vý um udr­žet pozor­nost kva­lit­ním pří­bě­hem, kte­rý dob­ře pře­ja­li ze stej­no­jmen­né kniž­ní před­lo­hy. Konec sice mohl být vyšper­ko­va­něj­ší, nicmé­ně brat­ři Coenové nás celým fil­mem vcel­ku utvr­di­li v tom, že své řemes­lo ovlá­da­jí na výbor­nou.

Film zís­kal 4 osca­ry (režie, posta­va ve ved­lej­ší roli (Javier Bardem za roli Antona), scé­nář a nej­lep­ší film.

Jak je od bra­trů Coenů zvy­kem, film je nato­čen se špič­ko­vou sty­lo­vos­tí. Z kaž­dé­ho roz­ho­vo­ru je zkrát­ka cítit Coenův ruko­pis a cel­ko­vé vyprá­vě­ní je úžas­ně roz­mýš­li­vě klid­né, při­čemž ani tro­chu nenu­dí.

---

Photo © Miramax Films

---

---