Ženy, které čtou, jsou nebezpečné

Schopnost číst a mož­nost číst téměř coko­li a kde­ko­li dnes pova­žu­je mno­ho čte­ná­řek za tak samo­zřej­mou, že si mno­ho z nás nedo­ká­že před­sta­vit, že tomu vždy tak neby­lo.

Ženy, které čtou, inspirují umělce

Stefan Bollman se ve své obra­zo­vé his­to­rii čte­ní zamě­řil prá­vě na ženy. Na více než pade­sá­ti vybra­ných děl pochá­ze­jí­cí ze všech umě­lec­kých epo­ch doku­men­tu­je, jak se postup­ně měnil pohled spo­leč­nos­ti na čtou­cí ženy. Na vybra­ných repro­duk­cích se neob­je­vu­jí jen čte­nář­ky knih, ale i novin, časo­pi­sů, jízd­ních řádů. Některé jsou čet­bou zau­ja­té, tak že nevní­ma­jí oko­lí, někte­ré zase lhos­tej­ně zíra­jí­cí do časo­pi­sů nebo novin.

Průřez sedmi staletími

Obrazový mate­ri­ál je zob­ra­zen chro­no­lo­gic­ky a čte­nář má tak mož­nost sle­do­vat, jak se postup­ně kni­ha z rukou svě­tic na oltá­řích ital­ských a holand­ských mis­trů dostá­va­la do rukou oby­čej­ných žen, a jak se tak měnil pohled spo­leč­nos­ti na ženy s kni­hou před oči­ma. Jen tak namát­kou – mezi vybra­ný­mi díly se nachá­zí napří­klad Zvěstování od Simone Martiniho. Michelangelova Sibyla ze Sixtinské kap­le, Rembrandtova Starou čtou­cí ženu, nebo díla vytvo­ře­ná uměl­ci pat­ří­cích do okru­hu sku­pin pre­ra­fa­e­li­tů nebo Bloomsbury. Nutno dodat, že ačko­li podti­tul kni­hy sli­bu­je obráz­ky čtou­cích žen v malíř­ství a foto­gra­fii, foto­gra­fií samot­ných je v kni­ze pomá­lu. Přesněji řeče­no rov­ných pět kous­ků pokud zapo­čí­tá­me i foto­gra­fii Andrého Kertezsého obsa­že­nou v úvod­ním tex­tu. Když ale vez­me­me v úva­hu, že ději­ny foto­gra­fie jsou mno­hem mlad­ší než ději­ny mal­by, a kni­ha se navíc ješ­tě navíc zamě­řu­je na díla vznik­lá během sed­mi sto­le­tí, dá se ovšem men­ši­na foto­gra­fií v kni­ze napros­to pocho­pit.

Při čte­ní a pro­hlí­že­ní obráz­ků jsem si vzpo­mně­la na mno­ho dal­ších umě­lec­kých děl zob­ra­zu­jí­cí ženy s kni­hou, kte­ré by stá­lo za to do výbě­ru zařa­dit… a pokud se jen tro­chu zají­má­te o výtvar­né umě­ní a malíř­ství nej­spíš si jich mno­ho vyba­ví­te také. Čtenářky uměl­ce inspi­ro­va­ly více než by se mož­ná na prv­ní pohled moh­lo zdát a osob­ně bych si klid­ně doved­la před­sta­vit mno­hem tlust­ší kníž­ku zasvě­ce­nou tomu­to téma­tu.

V čes­kém vydá­ní Bollmanův text a výběr umě­lec­kých děl dopl­ňu­je ješ­tě skvě­le napsa­ná před­mlu­va Terezy Brdečkové. Zkrátka a dob­ře, trou­fám si tvr­dit, že tato obra­zo­vá his­to­rie čte­ní urči­tě kaž­dé­ho milov­ní­ka knih a umě­ní potě­ší a roz­hod­ně nebu­de zby­teč­nou inves­ti­cí.

---

Ženy, kte­ré čtou, jsou nebez­peč­né

Autor: Stefan Bollman

Překlad: Ivana Führmann Vízdalová

Nakladatelství: Knižní klub

Rok vydá­ní: 2008

Počet stran: 152

---