#1910: Punisher MAX 6: Barracuda - 60 %

Knihy „Punisher MAX 4: Dole je naho­ře, čer­ná je bílá“ a „Punisher MAX 5: Otrokáři“ jsem chví­li, pro­to­že mi při­šlo, že Garth Ennis při­šel s dob­rý­mi pří­běhy. Na kni­hu „Punisher MAX 6: Barracuda“ roz­hod­ně nebu­du nijak nadá­vat, ale tohle už je zase Ennisův stan­dard. Drsný pří­běh, kte­rý v sobě má cool posta­vy a čer­ný humor. „Punisher MAX 6: Barracuda“ je jed­no­du­še něco, co bys­te od Gartha Ennise čeka­li, zapa­dá to do jeho modu ope­ran­di a nijak moc to nevy­ční­vá, pro­to­že je to cel­kem zamě­ni­tel­né. Barracuda je pros­tě Rusák pro sérii „Punisher MAX“. Barracuda by se ved­le Rusáka vyjí­mal v pod­sta­tě jako jeho gansta bra­tr. Obrovský hro­motluk, kte­rý sko­ro necí­tí bolest a snad ho ani není mož­né zabít.

O co jde? Jednoduše řeče­no o to - Punisher nasral nespráv­né lidi a ti na něj posí­la­jí pořád­né­ho zabi­já­ka. A pokud je pří­mo nena­sral, tak oni z něj mají strach. Punisher byl na jed­né své kla­sic­ké akci - najít dro­go­vé hnízdo a všech­ny na mís­tě vystří­let. Jenže ten­to­krát toho na mís­tě našel víc. Byl tam i jeden chlá­pek, kte­ré­ho dea­le­ři pou­ží­va­li jako svo­ji hol­ku. Punisher chláp­ka osvo­bo­dí a chce si jít po svých. Jenže to vypa­dá, že chlá­pek jen tak ode­jít nechce. Bojí se. Bojí se, že ho dosta­nou. A sko­ro to vypa­dá, že ani na poli­cii nemů­že být v bez­pe­čí. A to si Punisher také nako­nec uvě­do­mí a chláp­ko­vi pomů­že. Právě tímhle si udě­lá nebez­peč­né­ho nepří­te­le.

On ten nepří­tel, kte­rý je vlast­ně hla­va kor­po­rát­ní fir­my, není až tak nebez­peč­ný, i když si to o sobě chce mys­let, ale má zná­mé, kte­ří jsou sku­teč­ně hod­ně nebez­peč­ní, mini­mál­ně v boji jeden na jed­no­ho. A prá­vě tenhle CEO zná Barracudu, má na něj čís­lo a roz­hod­ne se, že je potře­ba odstra­nit Punishera a prá­vě Barracuda by mohl být tím správ­ným žolí­kem. A tak začí­ná sou­boj, kte­rý není jen jeden na jed­no­ho, tady bude padat víc hlav, aby nako­nec moh­lo dojít i na skvě­lou scé­nu, jež je nazna­če­na už v úvo­du kni­hy, což mi nako­nec při­šlo tro­chu jako ško­da, tohle si měli auto­ři nechat oprav­du až na samot­ný konec. Tam by to pak vyzně­lo ješ­tě o něco lépe než takhle, když je to více méně roz­dě­le­né na dvě čás­ti a tem moment pře­kva­pe­ní už není tako­vý.

S kni­hou „Punisher MAX 6: Barracuda“ napsal Garth Ennis svůj cel­kem tra­dič­ní pří­běh, kde si na sérii „Punisher MAXL“ dovo­lil cel­kem dost humo­ru, což v pří­pa­dě toho­to „Punishera“ neby­lo až tak stan­dard­ní. Přece jen je tenhle pří­běh tako­vý roz­ja­ře­něj­ší, a tak bylo dob­ré, že se vymě­nil i kres­líř a mís­to Leandra Fernandeze se kres­by cho­pil Goran Parlov, jehož Barracuda je oprav­du pořád­né hova­do. I díky jeho kresbě je pří­běh přes­ně to, v co dou­fá­te. Drsná a krva­vá zába­va, kde na prdel dosta­nou ti, kdo se Punisherovi posta­ví do ces­ty a zaslou­ží si umřít. A někdy pořád­ně děsi­vý­mi způ­so­by.