Červený trpaslík - Zpátky na Zem

Kdo by neznal Červeného trpas­lí­ka, seri­ál, kte­rý nás skvě­le bavil celých deset let. Dlouho se mlu­vi­lo o jeho návra­tu, ať už v podo­bě nové série, či dokon­ce celo­ve­čer­ní­ho fil­mu. Z fil­mu nako­nec sešlo, díky nesho­dě, a nové série jsme se také nedo­čka­li. Až dodnes, kdy po mno­ha­le­té pau­ze, na veli­ko­noč­ní svát­ky, při­chá­zí tři spe­ci­ál­ní díly, s podti­tu­lem - Zpátky na Zem.

Původní seri­ál jsem měl oprav­du rád, abych byl upřím­ný, hltal jsem kaž­dé slo­vo a všech­ny díly jsem viděl nejmé­ně čty­ři­krát. Je to kla­si­ka, kte­rá nikdy neo­mr­zí a o to víc mě zasko­či­la zprá­va, kdy jsem se popr­vé dozvě­děl, že se chys­tá veli­ko­noč­ní návrat téhle čer­ve­né legen­dy. Pochopitelně jsem měl plnou hla­vu obav, jak tohle může dopad­nout, pře­ci jen, hlav­ní pro­ta­go­nis­té už nejsou nejmlad­ší a dob­ré nápa­dy jsou dnes k neza­pla­ce­ní, přes­to všech­no jsem se na nové dob­ro­druž­ství veli­ce těšil a dou­fal, že to dopad­ne ku pro­spě­chu všech.

Jenže ouha, když nastal den D a já měl koneč­ně všech­ny díly pohro­ma­dě, měl jsem v plá­nu shléd­nout ony tři čás­ti naráz. Což je dob­rý plán, jeli­kož „Zpátky na zem“ má při­bliž­ně stej­nou sto­páž, jako by se jed­na­lo o zmí­ně­ný film. Jenže, hned při prv­ních minu­tách jsem zjis­til, že Červený trpas­lík nevy­pa­dá, jako když jsme ho vidě­li napo­sle­dy. Dočkáme se moder­ní­ho zpra­co­vá­ní, kte­ré můžu bez výči­tek pochvá­lit. Co nao­pak musím zkri­ti­zo­vat je fakt, že se do celé­ho dění mícha­jí city, vzpo­mín­ky a málem i slzy doje­tí, což pře­ce k této sérii vůbec nepat­ří. Tady jde pře­de­vším o humor, nad­sáz­ku a skvě­lé glo­sy. Jenže těch tu je na Trpaslíka poměr­ně málo, při­čemž vzni­ká spous­tu hlu­chých míst, kte­ré neza­chrá­ní ani bra­vur­ní her­ci, ti mimo­cho­dem vypa­da­jí, jako před lety. Hold na někom se zub času tak nepo­de­pí­še, obzvlášť když se celý život cpe tuna­mi kary.

Děj je říd­ký, jako Krytonům vla­so­vý „sestřih“, nebu­de­me si nic nalhá­vat, v tomhle smys­lu je to dru­há liga. Nikdo snad ale neče­kal, žád­né vel­ko­le­pé myš­len­ko­vé pocho­dy o stvo­ře­ní svě­ta. Hlavní záplet­ka je nazna­če­na v samot­ném názvu, letí se „Zpátky na Zem“, sku­teč­ně s vel­kým Z. Krom toho má ale posád­ka pro­blém s úbyt­kem vody a hro­zi­vou pří­še­rou. Nic se nemě­ní na fak­tu, že ten­to seri­ál těží pře­váž­ně z dia­lo­go­vých pře­stře­lek, kte­ré musí být napsá­ny solid­ní for­mou, aby divák měl o zába­vu posta­rá­no. To díky bohu, zůsta­lo zacho­vá­no, když někdo něco řek­ne, sku­teč­ně to sto­jí za to. Budete se bavit. Jen je ško­da, že v tak malých dáv­kách.

Po sou­hr­nu prv­ních dojmů, je násle­du­jí­cí otáz­ka o to víc aktu­ál­ní: „Mám se na to dívat?“. Záleží na úhlu pohle­du. Pokud jste zary­tí fanouš­ci původ­ní „trpas­lí­kov­ské“ tvor­by a nemá­te rád změ­ny, vel­kým oblou­kem se vyhně­te tomu­to roz­luč­ko­vé­mu spe­ci­á­lu. Je plný, dob­rých i špat­ných, změn, vzpo­mí­na­ní a nos­tal­gie. Pokud jste ale divák, kte­rý se chce pře­de­vším bavit, jdě­te do toho. Nebude vás to stát ani koru­nu, a za tako­vou to cenu, je to krá­lov­ská podí­va­ná. V někte­rých momen­tech to sice skří­pe, ale když vydr­ží­te do kon­ce, dočká­te se sku­teč­ně vtip­né­ho finá­le, kte­ré je hoj­né Červenému trpas­lí­ko­vi. Legendě, jež vytvo­ři­la samot­ný kome­di­ál­ní sub-žánr.

Starý zná­mý jsou sice zpět, ale už to zkrát­ka nefun­gu­je, jako za sta­rých časů. Ano, dočka­li jsme se moder­něj­ší­ho kabá­tu, vysně­né­ho návra­tu na Zem, ale ani tyto klad­né změ­ny neza­kry­jí hlav­ní fakt, že tohle všech­no je jenom vel­ká nafouk­nu­tá a hlav­ně prázd­ná nos­tal­gic­ká bub­li­na. Z původ­ní­ho Red Dwarf, krom posád­ky, nezby­lo téměř nic. Přesto se na to dívá dob­ře, pokud tedy jste ochot­ni zapo­me­nout na minu­lost…

---