Cestovat po světe zadarmo? Ano, jde to!

Cestovat po svě­tě, pozná­vat boha­té a úspěš­né lidi a při­tom spát v luxus­ních vilách, dra­hých hote­lích a to vše zadar­mo? Tak přes­ně tako­vý byl plán Stanislava Gálika i moje důvo­dy proč jsem se roz­hod­la pře­číst si kni­hu Jak jsem  sto­po­val leta­dlo, od ces­to­va­te­le, pod­ni­ka­te­le, vystu­do­va­né­ho psy­cho­lo­ga a men­to­ra, kte­rý byl časo­pi­sem Forbes zařa­zen mezi 30 nej­ta­len­to­va­něj­ších Čechů pod 30 let.

Jeho ces­to­vá­ní a netra­dič­ní poje­tí mělo něko­lik důvodů…rozchod s part­ner­kou, pozná­ní sám sebe, ale i těch, kte­rým  „leží svět u nohou„. A nejen to.  Podívat se taky na zoub­ky úspě­chu, život­ním hod­no­tám i poci­tu štěs­tí, ke kte­ré­mu se lidé sna­ží dopra­co­vat růz­ný­mi způ­so­by a život­ní­mi smě­ry. Ale co to štěs­tí a úspěch vlast­ně je? A dá se nějak defi­no­vat?

Na začát­ku pří­bě­hu popi­su­je struč­ně roz­chod s pří­tel­ky­ní, finanč­ní krach ze špat­né inves­ti­ce a poci­ty, kdy si při­zná­vá, že není se svým živo­tem spo­ko­je­ný. A tak si kla­de otáz­ku : Co teď? Co by mi udě­la­lo radost? Cestování! Poznat zají­ma­vé lidi, vidět vše z jiné per­spek­ti­vy a poznat prav­du o čem ten život oprav­du je.

Ukázka z kni­hy : “Co kdy­bych nesto­po­val s  pal­cem u ces­ty, ale vždy požá­dal člo­vě­ka u nějž sem, aby mě pro­po­jil s někým dal­ším?“ Stačí stop­nout jed­no­ho boha­té­ho člo­vě­ka. Ten mě pro­po­jí s dal­ším boha­tým člo­vě­kem. A ten s dal­ším a ten s dal­ším. Nebudu to já, kdo bude udá­vat směr, ale oni. Budu s nimi dělat roz­ho­vo­ry, ne jen tak o ničem, ale přes­ně půjdu po tom­to téma­tu : jak se boha­tí lidé sna­ží pozi­tiv­ně ovliv­nit svět.

Žádná kros­na, trekin­go­vé boty, out­do­o­ro­vé oble­če­ní, ale pán­ská kon­fek­ce, sako, koši­le, kra­va­ty, chi­nos kalho­ty, ale taky kraťa­sy na běhá­ní s mili­o­ná­ři a Macbook. To vše v kuf­ru na koleč­kách, jako by jel na pra­cov­ní ces­tu.  Prostě gentle­man za kaž­dých okol­nos­tí, kte­rý se roz­ho­dl si zacho­vat urči­tý stan­dard, na kte­rý je zvyk­lý a mož­ná si ho i tro­chu na cestách ješ­tě o něco zvý­šit.

Přes svůj „Richhike“ jak pojme­no­val svůj ces­to­va­tel­ský styl, kte­rý je slo­že­ný ze slov­ní­ho spo­je­ní Rich - boha­tý, Hitchhike - sto­po­vat, navští­vil něko­lik zají­ma­vých a hod­ně boha­tých lidí téměř po celém svě­tě. V Čechách napří­klad Zdenka, odbor­ní­ka na moder­ní tech­no­lo­gie, práv­nič­ku Katku, peda­go­ga Ladislava Špačka, hoke­jis­tu Dominika Haška, maji­te­le restau­ra­cí Yannicka, jogín­ku Umu či Hollywoodského pro­du­cen­ta či pod­ni­ka­te­le a spi­so­va­te­le Rajeshe Settyho a mno­ho dal­ších, včet­ně krás­né dív­ky v Singapuru, kte­rá mu zamo­ta­la hla­vu.

Během své­ho ces­to­vá­ní navští­vil tyto země : Německo, Francie, Spojené stá­ty, Singapur, Malajsii, Bali, Dubaj a Mad’arsko.

Závěr : Že to není mož­ný? Ale je.  Stačilo mít ori­gi­nál­ní nápad, být úspěš­ný pod­ni­ka­tel a mít stej­ně boha­té kama­rá­dy a na ces­tu si navíc při­ba­lit dik­ta­fon s nápa­dem o sepsá­ní diser­tač­ní prá­ce a veřej­ném prů­zku­mu za úče­lem zjis­tit - Jak boha­tý lidi pře­mýš­le­jí a jak se sna­ží svět pozi­tiv­ně ovliv­nit?  A zača­li se dít věci.  Nejen, že se k nim dostal,  zadar­mo u nich přespal, pár dnů  zůstal, aby mohl poznat jak žijí a smýš­lí. Ale také se od nich učil a bral cen­né rady do živo­ta, ově­ře­né pra­xí. Na dru­hou stra­nu mi to už od začát­ku při­šel autor,  kte­rý je mimo­cho­dem vystu­do­va­ný psy­cho­log, jako vel­ký mani­pu­lá­tor, pro­to­že asi sám moc dob­ře věděl, že by se nikdo nechtěl uká­zat ve špat­ném svět­le a odmít­nout ho při­jmout za hos­ta, navíc po dopo­ru­če­ní jejich přá­tel.

Knihu jsem pře­čet­la vel­mi rych­le, pro­to­že je čti­vá a udr­žo­va­la mě v leh­kém napě­tí. Zajímalo mě jaký bude dal­ší host a o čem se spo­lu budou bavit. Na pří­bě­hu se mi líbil nápad, ori­gi­na­li­ta i oso­bi­tost jeho ces­to­vá­ní, ale záro­veň při­šlo i zkla­má­ní, že tam nejsou zazna­me­ná­ny roz­ho­vo­ry s těmi hos­ti­te­li, ale jen ve zkrat­ce popsá­ny. Škoda, zají­ma­vý lidé, zají­ma­vý roz­ho­vor. Trocha zkla­má­ní byla z poci­tu, že i když se v rám­ci prů­zku­mu sna­ží dostat do samé­ho nit­ra myš­le­ní svých hos­ti­te­lů, ale sám to svo­je tro­chu chrá­ní. A i když popi­so­val své poci­ty, tak se jeho pra­vé já, neda­lo moc odha­lit.

Hodnocení : 70%

Autor : Stanislav Gálik

Datum vydá­ní : 19. 9 2016

EAN : 9788026505211

Formát : 145 - 205 mm, váza­ná s lami­no­va­ným pota­hem

Kniha k objed­ná­ní zde : http://www.bizbooks.cz/jak-jsem-stopoval-letadlo-2/

---