Colette: Příběh vášně - Keira Knightley, jako Colette, píše knihu za svého manžela

Mladá dív­ka, Sidonie-Gabrielle Colette, žije se svý­mi rodi­či poklid­ný život na fran­couz­ském ven­ko­vě. Je krás­ná, ale záro­veň má v sobě něco, co ji odli­šu­je od ostat­ních dívek. To si uvě­do­mu­jí i její rodi­če, kte­ří tuší, že nebu­de leh­ké ji pro­vdat. Naštěstí při­jíž­dí z Paříže na návště­vu zná­mý Colettina otce, lite­rát Willi, kte­rý se s Colette taj­ně schá­zí a také si ji jako svo­ji ženu odvá­ží do Paříže. Klidné ven­kov­ské pro­stře­dí tak bylo vystří­dá­no svě­tem záři­vých paříž­ských saló­nů a opoj­ných večír­ků fran­couz­ské sme­tán­ky. Toto pro­stře­dí s sebou ale nese i odvrá­ce­nou strán­ku. Aby si člo­věk mohl uží­vat živo­ta, je potře­ba na to mít pení­ze. Bohužel pří­jem peněz paříž­ské­ho lite­rá­ta se oci­tá v minu­su, a tak Willi při­chá­zí s nápa­dem. Colette napí­še kníž­ku, ale jako autor bude uve­den Willi. Colette sou­hla­sí, a tak při­chá­zí na svět román o dív­ce Claudine. Ten je dokon­ce úspěš­ný a z Williho se stá­vá slav­ný spi­so­va­tel. Společnost by totiž nepři­ja­la Colette jako spi­so­va­tel­ku. Spolupráce man­že­lů se zdá být doko­na­lá, ale časem se obje­ví part­ner­ské pro­blémy, kte­ré naru­ší man­žel­skou důvě­ru. Colette se navíc díky změ­nám ve spo­leč­nos­ti a setká­ní s lid­mi roz­hod­ne, že chce psát a vydá­vat romá­ny pod svým jmé­nem.

Scénář k fil­mu napsa­li Richard Glatzer, Wash Westmoreland (Pořád jsem to já, Patnáctiletá) a Rebecca Lenkiewicz. Výchozím bodem pro napsá­ní scé­ná­ře byl osud spi­so­va­tel­ky Sidonie-Gabrielle Colette a její­ho man­že­la Henryho Gauthiera-Villarse, kte­ří sku­teč­ně žili na pře­lo­mu 19. a 20. sto­le­tí v Paříži. Toto obdo­bí je zná­mé tím, že se hod­ně věcí měni­lo, ať se jed­na­lo o změ­ny ve spo­leč­nos­ti, ve vzta­zích mezi lid­mi či o rov­no­práv­nost mezi muži a žena­mi. Na pří­bě­hu Colette pak auto­ři uká­za­li, jak se s novou situ­a­cí ve spo­leč­nos­ti a v rodi­ně vypo­řá­da­la mla­dá žena, kte­rá se oci­tá ve víru spo­le­čen­ských změn.

Do hlav­ní role Colette byla obsa­ze­na Keira Knightley (Piráti z Karibiku, Vévodkyně, Anna Karenina). V roli Colette odkrý­vá Knightley svo­ji žen­skou duši a záro­veň i uka­zu­je, že žena může mít názo­ry, život a přá­te­lé v muž­ském i v žen­ském svě­tě, stej­ně jako muži. Hlavní role jako by byla pří­mo napsa­ná pro tuto hereč­ku, kte­rá v sobě snou­bí křeh­kost a vnitř­ní sílu. Jejího muže Williho si zahrál Dominic West (Tomb Rider, Burton a Taylorová). Ten s pře­hle­dem ztvár­nil typic­ké­ho muž­ské­ho před­sta­vi­te­le dané doby, včet­ně klad­ných i zápor­ných strá­nek. Výhodou může být i to, že stej­ně jako mezi sku­teč­nou Colette a Willim je věko­vý roz­díl hlav­ních před­sta­vi­te­lů přes pat­náct let.

Film reží­ro­val Wash Westmoreland, kte­rý zís­kal oce­ně­ní na FF Sundance za film Patnáctiletá, a nato­čil i film Pořád jsem to já (ceny pro Julianne Moore). K fil­mu Colette napsal Westmoreland scé­ná­ři už v roce 2001, ale teh­dy nemohl film nato­čit. Podařilo se to až po něko­li­ka letech, kdy ke scé­náris­tic­ké spo­lu­prá­ci vyzval dal­ší auto­ry. Převést his­to­ric­ké dílo do fil­mu se mu poda­ři­lo vel­mi dob­ře. Paříž je sku­teč­ným mís­tem, kde jsou změ­ny na den­ním pořád­ku, ať už se to týká lid­ských živo­tů, pod­ni­ků či spo­leč­nos­ti. A ve svě­tě plných změn je někdy hod­ně těž­ké si najít svo­ji ces­tu živo­tem.

Důležitou strán­kou fil­mu je výpra­va, kos­týmy a mas­ky, za kte­ré byli Andrea Flesch a Michael Carlin nomi­no­vá­ni na British Independent Film Awards, stej­ně jako Dominic West na nej­lep­ší­ho ved­lej­ší­ho her­ce.

Film může­me zařa­dit mezi živo­to­pis­né sním­ky, kte­ré sto­jí za zhléd­nu­tí. Dívat se na pře­mě­nu mla­dé naiv­ní dív­ky v eman­ci­po­va­nou ženu je i dnes aktu­ál­ním téma­tem. Neméně zají­ma­vá je i atmo­sfé­ra spo­le­čen­ské­ho živo­ta v Paříži 19. sto­le­tí.

Hodnocení: 60 %

---

---

---