Harry Potter 1 – Kámen mudrců

Je tomu 18 let, co do kinosá­lů dora­zi­la fil­mo­vá adap­ta­ce jed­né z nej­zá­sad­něj­ších dět­ských kniž­ních ság za posled­ní 2 deká­dy. A nejen dět­ských, všich­ni zain­te­re­so­vá­ní totiž moc dob­ře vědí, že spo­lu s hlav­ním hrdi­nou této ságy se vyví­jel i její žánr a celý pří­běh tak vlast­ně během 7 vyda­ných kniž­ních (8 fil­mo­vých) pokra­čo­vá­ní vyspěl z pohád­ky pro děti až do pocti­vé­ho fan­ta­sy dob­ro­druž­ství, kte­rým nepo­hrd­ne mno­ho dospě­lých, včet­ně mě.

Kámen mudr­ců je vlast­ně tako­vým prv­ním výstře­lem, doslo­va a do pís­me­ne pohád­kou o jede­nác­ti­le­tém kou­zel­ní­ko­vi, kte­rý za pomo­ci svých přá­tel a spo­lu­žá­ků pora­zí zlé­ho čer­nok­něž­ní­ka. Člověk by si sko­ro řekl, že nic zají­ma­vé­ho. Harry Potter si ale doká­zal zís­kat srd­ce mili­o­nů a mili­o­nů obdi­vo­va­te­lů po celém svě­tě díky urči­té­mu pře­sa­hu do moder­ní­ho svě­ta, kte­rý se v téhle sáze pro­lí­ná s tím kou­zel­nic­kým, a z obou si bere to nej­za­jí­ma­věj­ší. Navíc v obou svě­tech doká­že vyvo­dit i mno­ho sice naiv­ních, zato ale sil­ných pou­če­ní pro dět­ské i dospě­lé čte­ná­ře, či v tom­to pří­pa­dě divá­ky.

Teď už ale k fil­mu samot­né­mu – reži­sér Chris Columbus zůstal věr­ný před­lo­ze a i jeho sní­mek na plát­na při­ná­ší pes­t­ro­ba­rev­nou a až na drob­né (avšak o to zají­ma­věj­ší) vyjím­ky typu pro­fe­so­ra Severuse Snapea poměr­ně jas­ně vyhra­ně­nou a cha­rak­ter­ně čer­no­bí­lou pohád­ku o dob­ru a zlu. Přesto, že film má na pre­mi­é­ru nové dět­ské fil­mo­vé ságy úcty­hod­ných 2 a půl hodi­ny a jeho předlou­hou je poměr­ně dost ten­ká kni­ha, stej­ně musel mno­ho důle­ži­tých scén vystřih­nout a dějo­vě stá­le musí oprav­du vel­mi sprin­to­vat.

S odstu­pem téměř dvou dekád se vel­mi těž­ko hod­no­tí vyspě­lost tri­ků a efek­tů, navíc znač­ně zále­ží na tom, jakou ver­zi fil­mu sle­du­je­te – to ostat­ně pla­tí dodnes – vše vypa­dá hod­ně odliš­ně na pro­mí­ta­cím plát­ně, tele­vi­zích, nebo jiných zaří­ze­ních, kde si lze film pus­tit. Na kva­lit­ní tele­vi­zi už je samo­zřej­mě hod­ně znát, že na prv­ním Harry Potterovi se zub času už znač­ně vyřá­dil, mís­ty jsou tri­ky oprav­du kostr­ba­té a nehez­ké, ale mís­ty nao­pak člo­věk zírá, co vše už teh­dy bylo mož­né.

Co však fil­mu činí z pohle­du dospě­lé­ho divá­ka oprav­do­vý pro­blém, jsou výko­ny dět­ských her­ců, pře­váž­ně pak hlav­ní hvězdy Daniela Radcliffa, kte­rý je mís­ty až nesku­teč­ně prken­ný a jeho zuba­té úsměvy už asi ani nemo­hou být více umě­lé. Je však prav­dou, že natá­če­ní muse­lo být kvů­li vel­ké­mu množ­ství dětí pro reži­sé­ra a celý pro­dukč­ní tým oprav­du nároč­né, tak­že výsle­dek na to, co měli k dis­po­zi­ci, vlast­ně není až tak špat­ný. Tedy na úro­veň moder­něj­ší pohád­ky.

Co nao­pak ze ságy dělá pro­dukt, kte­rý z mys­li nesejde asi nikdy, je řemes­lo v podo­bě hud­by. Legendární John Williams vymys­lel pro fil­my o mla­dém kou­zel­ní­ko­vi jed­ny ze svých nej­ge­ni­ál­něj­ších a nej­pa­mát­něj­ších skla­deb a přes­to, že se sem tam i on uchy­lu­je k sebe­vy­krá­dá­ní (podo­ba někte­rých pasá­ží např. s Jurským Parkem), ústřed­ní téma je tak moc­né, že se nebo­jím jej zařa­dit k věč­ným kle­no­tům fil­mo­vé hud­by.

Harry Potter a Kámen mudr­ců je pove­de­ným star­tem, kte­rý uká­zal, že o moder­ní pohád­ky s žánrem ros­tou­cím spo­lu s divá­ky je zájem. Harry se díky své­mu prv­ní­mu fil­mu před­sta­vil mno­ha novým fan­dům a pozi­ce jeho legen­dy se ješ­tě více umoc­ni­la, což nyní, o téměř dva­cet let poz­dě­ji, může­me říci již s napros­tou jis­to­tou. Film má samo­zřej­mě své nedu­hy, od špat­ných herec­kých výko­nů, přes zvlášt­ní kame­ru a střih až po mís­ty nepo­da­ře­né efek­ty, cel­ko­vě se ale jed­ná o vel­mi zásad­ní sní­mek, kte­rý s jis­to­tou za něja­kých těch dal­ších 10 let pus­tím své nyní rok a půl mla­dé dcer­ce, až doros­te do věku hlav­ní­ho hrdi­ny. A věřím, že i za těch 30 let od uply­nu­tí pre­mi­é­ry fil­mu bude Harryho milo­vat stej­ně, jako vět­ši­na z naší gene­ra­ce.

Uděluji 80%

---

---

• har­ry potter díly
• fil­mo­vé série

---