Hodiny

Sympatický psy­cho­lo­gic­ký horor na zají­ma­vé téma. Hlavní hrdin­kou je sym­pa­tic­ká a atrak­tiv­ní žena, kte­rá nechce mít děti. Myslí si, že její bio­lo­gic­ké hodi­ny jsou roz­bi­té a tak se při­hlá­sí na kli­ni­ku, kte­rá by ji měla pomoct, ovšem má to svou daň. Překvapí poměr­ně sluš­né řemes­lo, her­ci a dia­lo­gy taky nejsou špat­né, zaujme i samot­ný námět a fajn design vyso­ké­ho ducha, kte­rý je sluš­ně cre­e­py ( avšak hra­je spíš ved­lej­ší notu, což je ško­da, pro­to­že při­dat více stra­še­ní, moh­lo to být pěk­ně inten­ziv­ní). Proces samot­né kli­ni­ky je doce­la pou­ta­vý a násled­ky hlav­ní hrdin­ky včet­ně para­no­ie a halu­ci­na­cí je taky zají­ma­vý. Pro ženy zkrát­ka půjde o nepří­jem­nou podí­va­nou. Nejzajímavější scé­na je roz­hod­ně dítě hou­pa­jí­cí se na pupeč­ní šňůře a pak samot­né finá­le. S lep­ším reži­sé­rem to moh­la být vel­ká pec­ka, ale i tak jde o neu­rá­že­jí­cí jed­no­hub­ku. 6/10.