Jan Žižka: Ben Foster jako stoický Jan Žižka v brutálním českém eposu.

O začátcích českého hrdiny a jednoho z největších vojenských stratégů historie vypráví film Jan Žižka , který tento víkend vstoupil do kin po celém světě s rozhodně smíšenými výsledky. Film s názvem Jan Žižka pro místní distribuci se nyní hraje v pražských kinech v anglické i česky dabované verzi.

Jan Žižka vypráví příběh prvních zbojnických let Jana Žižky, legendárního českého vojevůdce, který za husitských válek s oddílem 80 vojáků na vrchu Vítkově slavně bránil Prahu před asi deseti tisíci útočícími křižáky. Přestože měl po většinu své vojenské kariéry jen jedno oko a na jejím konci byl zcela slepý, říká se, že nikdy neprohrál žádnou bitvu.

Režisérem filmu je Petr Jákl, bývalý judista, který reprezentoval Českou republiku na olympijských hrách v roce 2000 a později se stal kaskadérem a hercem (pracoval na filmech Bad Company a xXx v Praze) a nakonec i režisérem, když natočil kriminální drama podle skutečných událostí Kajínek a found footage horor Ghoul. S odhadovaným rozpočtem 500 milionů korun (asi 21 milionů dolarů) je Jan Žižka nejdražším českým filmem, který kdy byl natočen, a pro svého režiséra vášnivým projektem.

Peníze jsou na plátně vidět: v době akčních filmů přeplněných CGI je osvěžující vidět takový, kde bojové scény skutečně předvádějí desítky nebo dokonce stovky komparzistů a kde se používají pečlivě promyšlené kaskadérské kousky a praktické efekty.

Dronové záběry nádherně zachycují Žižkovo putování po Čechách od Prahy až po skalní útvary v Českém Švýcarsku; lokace, jak je zachytil kameraman Jesper Tøffner, vypadají v celém filmu nádherně a zahrnují turisticky atraktivní místa, jako je hrad Křivoklát, hrad Zvíkov nebo kostel sv. Bartoloměje v Kolíně.

Jákl se nezdržuje krveprolitím: během brutálních soubojů se lámou kosti, usekávají končetiny a probodávají torza, protože Jan Žižka dostojí svému názvu. Velké akční scény filmu mají živou choreografii a ukazují Žižkovu kutilskou vojenskou zručnost, i když střih může být trhaný a kamera dezorientující.

Jan Žižka nabízí nepřeberné množství hereckých talentů, počínaje nečekaně utlumeným Benem Fosterem v hlavní roli. Jeho Žižka je stoický, neochvějný vůdce, který se potýká nikoli s vlastní morálkou, ale spíše s důsledky jednání či nejednání o tom, co ví, že je správné.

Michael Caine dodává filmu skutečnou vážnost jako Žižkův současný zaměstnavatel, zatímco Karel Roden, Til Schwieger a Matthew Goode jsou patřičně slizcí jako královští představitelé, kteří stojí v pozadí středověkých intrik, a Roland Møller hrozivý jako Žižkův hlavní rival.

Scénář Jana Žižky, který je režisérovi připsán s trapným přívlastkem „podle staršího scénáře“ (Marek Dobeš a Michal Petruš), je bohužel ještě temnější než jeho blátem a krví nasáklé bitevní pole.

Děj filmu se točí kolem boje o moc po smrti císaře Svaté říše římské Karla IV. Český král Václav IV (Roden) má nárok na trůn, ale potřebuje sehnat prostředky na cestu do Vatikánu, aby mohl být korunován.

Jindřich III. z Rožmberka (Schweiger) se zavázal tyto prostředky dodat, ale balancuje na hraně, když Václav pozve do Čech nevlastního bratra Zikmunda I., uherského krále (Goode) a jeho vojsko. Fiktivní lord Boreš (Caine) zajistí Václavovi bezpečnou cestu do Říma, ale Rožmberk se ho pokusí zabít dřív, než stačí doručit dobrou zprávu.

Aby přiměl Rožmberka splnit slib, najme Boreš s Václavem Žižku a jeho pestrou posádku, aby unesli a vykoupili jeho snoubenku, lady Kateřinu (Sophie Lowe). Zikmund mezitím Rosenbergovi řekne, že Kateřinu znovu unese a vydá ji zpět výměnou za jeho podporu v Římě (ve skutečném životě se Zikmund nakonec opravdu stal císařem).

Zajímá nás vůbec, jestli se Václav dostane do Říma? Ne, a je pochybné, že by tenhle chlapík stejně sjednotil říši. Nezaměňovat s Dobrým králem, Václav IV. měl přezdívku „lenoch“ a Roden ho vykresluje s až děsivou apatií. „Vždycky můžeme jet příští rok do Říma,“ říká Cainovu Borešovi, když válečné síly trhají jeho zemi na kusy.

Co to všechno má společného s Janem Žižkou? No, vlastně s ničím. Propagační materiály sice hlásají Jana Žižku jako „české Statečné srdce“, ale tam, kde William Wallace bojoval za svobodu, Jan Žižka bojuje z… důvodů nejasných i jemu samotnému (zdá se). Většinu filmu stráví bojem proti Zikmundově armádě vedené Műllerovým Torakem, což působí jako rozmar královské moci. Vzhledem k tomu, že ani jejich zápletka není smysluplná, působí spíš jako rozmar tvůrců.

Nejdražší český film všech dob měl vyprávět příběh jednoho z největších hrdinů země, kus české historie, který je působivý i po 600 letech. Místo toho je to nevysvětlitelně hollywoodizovaný mišmaš, který vypráví zcela vymyšlený příběh a to zajímavé si nechává na dvouvětou poznámku pod čarou na samém konci.

Chcete-li se dozvědět skutečnou porci o Janu Žižkovi, podívejte se na husitskou revoluční trilogii Otakara Vávry Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, která byla sama o sobě v roce 1956, kdy byla uvedena do kin, nejdražším českým filmem všech dob. Postrádají sice brutální dopad Jáklova filmu, ale vyprávějí ucelený příběh, který je aktuální i po téměř 70 letech.

---

---

Tento článek původně napsal Jason Pirodsky pro The Prague Reporter a do češtiny jej přeložil Jiří Borový

---