Klan létajících dýk

Už jste vidě­li sle­pou taneč­ni­ci per­fekt­ně ovlá­da­jí­cí bojo­vá umě­ní? Tak tady ji uvi­dí­te. Nebo si to aspoň bude­te mys­let. Stejně jako mla­dý kapi­tán, kte­rý má za úkol chy­tit vůd­ce kla­nu léta­jí­cích dýk a tato dív­ka by ho k němu měla dovést. Vydá se do domu zába­vy a nechá si uká­zat krás­nou sle­pou taneč­ni­ci Mei.
Mei začne tan­čit, při­dá i zpěv a mla­dý kapi­tán je takří­ka­jíc v háji. Když se na ni po vystou­pe­ní vrh­ne, strh­ne se boj a uká­že se dru­hý kapi­tán, kte­rý zklid­ní prv­ní­ho a chys­tá se zavřít je oba. Mamá pro­sí, aby jí Mei nechal a když ho Mei pře­svěd­čí, že je výji­meč­ná, tak ji nechá být. Zahraje si s ní hru, hru, při kte­ré musí mít člo­věk abso­lut­ně per­fekt­ní sluch. Hrou s fazo­le­mi, co se odrá­ží od bub­nů ho sice pře­svěd­čí o tom, že je jedi­neč­ná, ale ke kon­ci ruká­vem vytáh­ne meč a poku­sí se kapi­tá­na zabít. Vyslouží si tím pobyt u nich na sta­ni­ci a výhruž­ky, že pokud jim neřek­ne, kdo je vůd­ce kla­nu, tak bude pro­cház­ka po mučí­cích nástro­jích.

Nepoví nic a trá­ví noc při­pev­ně­ná v cele. Kapitáni vymys­lí lež a mlad­ší ji v noci jde zachrá­nit, aby měli něja­kou sto­pu, kde by se klan mohl nachá­zet. Společně jedou na koních do lesa a kapi­tán se jí sna­ží vnu­tit do příz­ně. Bohužel je pře­ru­ší par­ta vojá­ků a roz­dě­lí se, pro­to­že Mei ztra­tí dýky a kapi­tán jí je běží najít. Ocitne se sama a začne bojo­vat s vojá­ky. Vzhledem k tomu, že kapi­tán je veli­ce dob­rý stře­lec, zastře­lí na oko všech­ny vojá­ky a zachrá­ní Mei. ces­tou ji donu­tí se vykou­pat a pře­vlék­nout do chla­pec­ké­ho oble­če­ní a rafi­no­va­ně se sna­ží ji pře­svěd­čit, že se nedí­vá. Kupodivu, Mei ví, že sto­jí za ní a taky mu to dá naje­vo. Poté mezi nimi pro­běh­ne prv­ní váž­něj­ší kon­takt a odváž­ná Mei ztra­tí odva­hu a kapi­tá­na pře­ru­ší.
Mei usnu­la a kapi­tán běží do lesa za dru­hým, pově­dět mu nej­no­věj­ší infor­ma­ce, kte­rých tedy moc nemá. Starší ho upo­zor­ní, aby roz­li­šo­val lež a sku­teč­nost, ale to je veli­ce těž­ké. Když se vyspí, dosta­nou se na roz­kvetlou lou­ku a kapi­tán nele­ní a na při jízdě na koni jí natr­há plnou náruč kvě­tin. I zde si samo­ty moc neu­ži­jí a napad­ne je sku­pi­na vojá­ků. I když se kapi­tán sna­ží jim vysvět­lit, že je na jejich stra­ně, dojde ke stře­tu a je zra­něn. Zde Mei popr­vé pou­ži­je své léta­jí­cí dýky a uká­že nám veli­ce dobrou spo­lu­prá­ci dýky s člo­vě­kem. Ovšem dýky nemo­hou sta­čit na všech­ny, a tak kapi­tán vyu­ži­je i svo­je šípy. I to je málo, tak se chy­tí za ruce sna­ží se utéct. To by neby­la roman­ti­ka, aby hlav­ní hrdi­no­vé umře­li a na pomoc jim při­le­tě­lo pár dře­vě­ných bodáč­ku, kte­ré se posta­ra­ly o zby­tek vojá­ků. Kdo je poslal, to je tajem­ství, pro­to­že Mei tvr­dí, že klan to spí­še nebyl.

Chvíli sedí na lou­ce a pak ho Mei polí­bí, odstr­čí ji, pro­to­že už nedo­ká­že roze­zná­vat rea­li­tu se lží. Zklamaná Mei se roz­hod­ne opus­tit ho, ale neu­dě­lá to. Večer trá­ví spo­lu a Mei mu polo­ží zásad­ní otáz­ku, co se bude dít dál a jest­li jí má vůbec rád. Znovu jí zopa­ku­je, že je jak vítr a že ho nelze zasta­vit. Pošle ho pryč a sama nako­nec sko­čí na koně a odje­de.
Mei klid­ně popí­jí v bam­bu­so­vém lese a nad hla­vou se jí střá­da­jí vojá­ci, pro­ti kte­rým chví­li zvlá­dá bojo­vat bam­bu­so­vou tyčí, ale vzhle­dem k tomu, že je sama, se dalo oče­ká­vat, že by se jí malá pomoc doce­la šik­la. Těsně před stře­tem s mače­tou se tam uká­že mla­dý kapi­tán a spo­lu se sna­ží dostat z dosa­hu sku­pi­ny vojá­ků. Jde to dost těž­ce, pro­to­že vojá­ci se pohy­bu­jí po korunách bam­bu­sů a ješ­tě za nimi stí­ha­jí posí­lat bam­bu­so­vá kopí a mají na ně nachys­ta­né růz­né pas­ti. Nezvládnou to a vojá­ci je zablo­ku­jí. Na pomoc jim při­jdou čle­no­vé kla­nu a zachrá­ní je.
 

Až na pora­dě v kla­nu se mla­dý kapi­tán dozví, že Mei ve sku­teč­nos­ti není sle­pá a ani není dce­rou býva­lé­ho vůd­ce kla­nu. Oklamala ho, zajmou ho a ved­le něj se najed­nou ocit­ne i star­ší kapi­tán, kte­rý je samo­zřej­mě svá­za­ný. Klan uva­žu­je co s nimi a prv­ní scé­na, se star­ším kapi­tá­nem zdán­li­vě vypa­dá, že kapi­tán při­jde o život. Ale dozví­me se, že kapi­tán je čle­nem kla­nu, že celou dobu věděl, kdo je Mei a ješ­tě dosta­ne pochva­lu za to, jak důvě­ry­hod­ně hra­je svou roli. Sejde se s Mei a pozá, že nemi­lu­je jeho, ale že se zami­lo­va­la do jeho mlad­ší­ho kole­gy a i tak na ni úto­čí svým chtí­čem, přes­to­že se Mei brá­ní.

Do zad se mu zabod­ne dýka a koneč­ně se uklid­ní. Pošlou ho pryč a on plá­nu­je pomstu. Mei dosta­ne za úkol zabít její­ho mla­dé­ho kapi­tá­na, ale neu­dě­lá to. Místo toho spo­lu strá­ví chví­li na roz­kvet­lé lou­ce, kde ho pak pošle pryč. Ani jed­no­mu z nich to nedá a vrá­tí se za sebou, ako­rát star­ší kapi­tán je při­pra­ven a pře­ka­zí jim chvil­ku setká­ní. Mei ve sna­ze ochrá­nit své­ho milo­va­né­ho chy­tí dýku a poma­lu umí­rá. Velmi poma­lu, pro­to­že ačko­liv se pří­běh ode­hrá­vá nej­spíš v létě, tak sou­boj se koná i za pada­jí­cí­ho sně­hu. Mei zemře a tím zakon­čí pří­běh, ve kte­rém se potvr­di­lo, že lás­ka si nevy­bí­rá.

Klan léta­jí­cích dýk byl jeden z mno­ha fil­mů, kte­rý se chtěl držet tra­di­ce a záro­veň uká­zat něco nové­ho. Já mys­lím, že to se Zhang Yimouvi poved­lo skvě­le. Film plný lás­ky, umě­ní a bojů je krás­ný sled toho, že strach se ve fil­ma­ři­ně oprav­du nevy­pla­tí a může­te míchat zdán­li­vě neslu­či­tel­né.

Naše hod­no­ce­ní: 

9

24. January 2010 - 14:48 — Martina Strachotová

---