(zatím nehodnoceno)
Loading...Koza s hlasem Jiřího Lábuse se vrací v novém příběhu
Do kin se v české animované 3D komedii Kozí příběh se sýrem vrací oblíbená postava prostořeké Kozy s hlasem Jiřího Lábuse. V roce 2008 se první počítačově animovaný film u nás i v celé střední Evropě s názvem Kozí příběh: Pověsti staré Prahy stal hitem. V kinech ho shlédlo téměř 350 000 diváků, byl přeložen do řady jazyků a získal uznání na několika mezinárodních festivalech.
Ve svém novém příběhu pro celou rodinu teď Koza namísto pražských pověstí představí pestrý svět pohádek. Král v sýrovém království na svém hradě myslí pouze na pravidelný přísun voňavých sýrů, Kuba a Máca z prvního Kozího příběhu se vzali a vedou spokojený život jako sýraři v chalupě se svými dětmi Zuzankou a Honzíkem a samozřejmě s Kozou. Jedné noci ale oba záhadně zmizeli a tak se Koza spolu s Honzíkem a Zuzankou vypraví na velké pohádkové dobrodružství po jejich stopách. Musí hledat Čertův mlýn a cestu za čerty do samotného pekla. Pomáhat jim bude známé trio Dlouhý, Široký a Bystrozraký a na závěr je čeká akční finále přímo na královském hradě i jedno překvapení.
Animovaným postavám dala život a hlas silná sestava herců. Titulní postavu Kozy namluvil Jiří Lábus, Matěj Hádek a Mahulena Bočanová budou znovu Kuba a Máca. Michal Dlouhý se tentokráte představí jako Dlouhý, Miroslav Táborský jako Široký. Nováčky v animovaném světě Kozího příběhu jsou Karel Heřmánek, Martin Dejdar, Miroslav Vladyka, Milan Šteindler, Václav Vydra, Dalimil Klapka nebo Ota Jirák. Dětské role namluvili Alena Kokrdová a Martin Sucharda. Ten byl za dabing animovaného filmu studia Pixar Vzhůru do oblak nominován na cenu Františka Filipovského.
„Oproti jedničce má Kozí příběh se sýrem o něco pohádkovější ladění a snažili jsme se do filmu dostat ještě více gagů a humoru, než tomu bylo u prvního dílu. Hodně práce jsme si dali i s animací, která je dotažena daleko za úroveň prvního dílu. Zároveň nechybí trocha tajemna a napětí, silná postava hlavního zloducha a lehce akční finále,“ potvrzuje rodinné ladění filmu režisér a producent Jan Tománek a dodává, že Kozí příběh se sýrem si uchovává svůj specifický výtvarný styl.
Speciálně pro Kozí příběh se sýrem vyvinulo Art And Animation studio nový renderovací program FurryBall, o který už projevilo zájem Studio Disney, Halon Entertainment, který ho využívá k vizualizaci pokračování filmu Avatar 2 a také herní gigant Blizzard. Díky němu se výrazně zrychlila práce animátorů, kteří vzhledem k tomu, že Kozí příběh se sýrem vzniká ve 3D stereoskopické verzi, vyrobili de facto dva celovečerní filmy najednou. Pro každé oko jeden.
Filmovou hudbu, kterou nahrával 60ti-členný živý orchestr, znovu složil David Solař, v Kozím příběhu navíc zazní i čtyři samostatné písničky.
Uvedení filmu do kina podpoří i knihy a hračky Kozího příběhu.
Film vzniká v koprodukci Art And Animation Studio, Bontonfilmu a České televize. Kozí příběh se sýrem bude do kin bude uveden 25. října 2012 v klasické 2D verzi i ve 3Dééé.
Jak to bylo s jedničkou
Kozí příběh se začal odvíjet před téměř deseti lety, v roce 2003, kdy byl námět na jeho první díl s podtitulem Pověsti staré Prahy“ podpořen evropským programe MEDIA. Díky tomu začaly práce na literárním scénáři a rozkreslování. A také na technologických testech a postupech, protože mělo jít o první počítačově animovaný film u nás i ve střední a východní Evropě. Už tehdy navíc vznikla výrazná a nezaměnitelná výtvarná stylizace filmu, která se stala jedním z jeho poznávacích znamení.
Po dvou letech byl hotový technický scénář, v němž je přesně rozkreslen každý z 980 záběrů, kompletní výtvarné návrhy a plán natáčení. Krok do neznáma začal v roce 2006, na jehož konci vznikl základní střih filmu, zatím ještě ve velmi hrubé animaci. Následovalo nahrávání dialogů, pak dlouhé a náročné dokončování animace a renderování finálního obrazu, nahrávání zvuků a hudby. Na konci pětiletého úsilí stála na podzim roku 2008 premiéra v kinech, 350 000 diváků, řada ocenění na festivalech a 20 jazykových verzí.
Jak se animuje pohádkový sýrový svět
Postup, jak animovaná 3D komedie vzniká, si tvůrci ověřili přímo v terénu a na vlastní kůži už u „Pověstí“. Hlavní rozdíl od klasického natáčení spočívá v pevně daném plánu. Na rozdíl od běžného filmování se nelze spolehnout na improvizaci na place, na to, že jeden záběr se pořídí několikrát z různých úhlů nebo na strategii natočení co nejvíce záběrů a následného čarování ve střižně. Takzvaný storyboard neboli technický scénář, kde je kompletní film rozkreslen včetně pohybu kamer a přesných záběrů, se v případě animované komedie stává téměř biblí.
I režiséři hraných filmů mívají svůj film v hlavě dopředu, včetně toho, jak jednotlivé záběry budou vypadat a jak je nasnímají. V případě animovaného filmu je ale taková představa, jakmile je jednou zanesená do storyboardu, víceméně definitivní. „Velká část režie spočívá právě v této imaginaci, film si prostě natočíte v hlavě. Konečná platnost záběrů tak moc dopředu je trochu zavazující, na druhou stranu není člověk ničím svázaný nebo omezovaný, v animovaném filmu si můžete vymyslet, co chcete, jaký záběr chcete. Naprostá svoboda platí i pro scénář, můžete si vymyslet cokoliv a neuslyšíte, že ten nebo onen záběr bude moc drahý a musí se vyškrtnout,“ říká režisér i scenárista obou Kozích příběhů Jan Tománek.
V mladé a převratné technologii počítačové animace, tzv. CGI (Computer Generated Images), hrají samozřejmě počítače stěžejní roli. Výtvarné návrhy a skicy všech postav a prostředí vznikají ručně, souběžně s tvorbou technického scénáře. Pohádkovou magii pak připomíná převedení nákresů do počítače, kde v prvních fázích animace a modelování vyroste z úplné nicoty zcela nový svět. Šedivý a hrubý, ale s daným příběhem. Animátoři Kozího příběhu pracovali s licenčním programem Maya, který stál u zrodu snímků jako Shrek, Doba ledová nebo Pán prstenů i Hobit. „I tak jsme museli licenční software obohatit a dopsat do něj pro naše potřeby řadu doplňkových programů,“ dodává Tománek.
Další prací dostávají hrubé kontury pohádkového světa konkrétnější rysy, přibývají drobnější předměty a plynulejší pohyby postav, oddělené práce animátorů, kteří tvořili různé části jednoho obrazu, se začínají spojovat do celků a tvořit skutečný film.
Dabing
Kresleným postavám pak vdechnou život herci v dabingovém studiu. A to nejen namluvením předepsaných dialogů. Samotný obraz, finální mimika, gesta a emoce postav se totiž dokončovaly až v návaznosti na dialogy, podle jejich přesného znění, intonace a hereckého projevu“ Není to dabing, ale opravdové herectví, které teprve postavy skutečně oživí. Každý herec přidá postavě to své, a to dá umělým postavám šmak reality.“ vysvětluje Tománek
Vzhledem k tomu, jaký vliv mají herci na výsledný projev animovaných postav, věnovali tvůrci výběru hlasů a samotnému nahrávání dialogů velkou péči a zvolili poměrně velkorysý přístup. Herci strávili ve studiu dohromady přes 100 hodin, mohli improvizovat, upravovat si repliky nebo přidávat vlastní. „Chtěli jsme využít komediální potenciál skvělé sestavy herců, kterou jsme měli. Znovu jsme navíc natáčeli s několika herci najednou, což není vůbec obvyklé, aby si vzájemně nahrávali,“ dodává Tománek.
Dohromady se nahrálo téměř 4000 verzí dialogů, z nichž ve filmu jich ale zazní „jen“ předepsaných 350, každou repliku mohli tvůrci vybrat v průměru z 11 různých variant. Pokud bylo potřeba, neváhali tvůrci v průběhu další animace poslat některé herce do studia znovu na dotáčky, pár vět se pro maximální spokojenost natáčelo měsíc a půl před premiérou.
Nejobtížnějším úkolem se ukázalo najít hlas hlavního záporáka filmu, kterého nakonec namluvil Karel Heřmánek. „Obsazení zlosyna, který má ale část filmu laskavou tvář, bylo zatím to nejsložitější, co mě potkalo. Vyzkoušeli jsme celou plejádu nejlepších herců a hlasů, ale pořád to nebylo ono. A termín pro natáčení ve studiu se neúprosně blížil,“ přibližuje režisér a producent filmu Jan Tománek, jak může být obtížné najít animovanému charakteru odpovídající hlas.
Ostřílené dabéry jako jsou Jiří Lábus, Michal Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Táborský, Matěj Hádek doplnili pro stěžejní role dětí Alena Kokrdová a Martin Sucharda. Ani jeden z nich nebyl ve zvukovém studiu žádným nováčkem, Martin Sucharda byl za dabing animovaného filmu studia Pixar Vzhůru do oblak dokonce nominován na cenu Františka Filipovského.
Speciálním hostem filmu se stala Lucie Vondráčková, která si střihla několikanásobnou roli party syrečků.
„Dabing se natáčel na jaře roku 2011 a film byl v této době, rok a půl před premiérou v kinech v podstatě hotový,“ překvapuje Tománek.
Nový film, nová technologie
Kozí příběh se sýrem má tři velké české aspekty – originální výtvarnou stránku, pohádky, do nichž je film zasazen, a překvapivě i novou technologie pocházející z Česka. Film Kozí příběh: Pověsti staré Prahy byl vytvořen ve své době špičkovou technologií, od té doby ovšem uplynuly čtyři roky, což je v digitálním světě hodně dlouhá doba. Nároky, kladené na vizuální zážitek z animovaného filmu, se stále zvyšují, velmi rozmanité jsou i kulisy pohádkového světa, kde se nový příběh prostořeké Kozy odehrává.
Speciálně pro film Kozí příběh se sýrem proto Art And Animation studio vyvinulo nový renderovací program FurryBall. Právě ten je určen k přeměně hrubé počítačové 3d sítě bez barev ( hrubých modelů ) do finálního obrazu se všemi detaily, světly, texturami a atmosférou. A právě díky němu se práce animátorů výrazně zrychlila. „Dříve nám jedno okénko trvalo 20 až 40 minut na opravdu silném počítači. Museli jsme jich proto mít až 15. Ve spolupráci s programátory z ČVUT jsme vyvinuli program, který dokáže udělat obrázek v daleko lepší kvalitě za desetinu čas. Dvě filmová okénka nám teď trvala nějakých 3 – 10 minut,“ říká režisér.
Program FurryBall stihl ještě před premiérou udělat „díru do světa“. Pro svou potřebu ho testuje hollywoodské studio Disney, studio Halon Entertainment ho využívá vizualizaci pokračování filmu Avatar a zájem o něj projevil také herní gigant Blizard pro renderování filmových předělů do svých her. Dotek Kozího příběhu tak možná zaznamená i nový díl legendárního Diabla.
2 filmy v jednom
Kozí příběh se sýrem se skládá z 882 záběrů, animátoři si však museli poradit s dvojnásobným počtem. Koza totiž zamířila do světa 3D a díky stereoskopické trojrozměrné verzi vyráběli tvůrci v podstatě dva filmy – pro každé oko jeden. I proto byl vývoj softwaru FurryBall tak důležitý. Film bude vedle 3D verze uveden i v klasickém 2D. Drobnou zajímavostí je, že k 2D verzi se používá film určený pro levé oko.
Režisér Jan Tománek sice osobně není velkým fanouškem fenoménu 3D, zároveň si ale uvědomuje, že se mu nelze vyhnout, pokud má mezi filmy tohoto žánru hrát špičkovou ligu: „Samotné 3D už tolik netáhne a lidé nejdou do kina jenom proto, že je film prostorový. Ze 3D se v případě velkofilmů a animovaných filmů stal v podstatě standard jako dříve zvukový nebo barevný film. Je proto nutné takový standard dodržet a nabídnout divákům obě alternativy,“ vysvětluje Tománek, proč je nová Koza ve 3Dééééé. „Když ale nyní vidím finální výsledek v kině, tak to stále určitě za to.“
Animátoři z celého světa
Přestože Kozí příběh se sýrem se odehrává ve světě českých pohádek, rozsáhlý tým animátorů byl ale mezinárodní a svou stopu v něm zanechali lidé z mnoha zemí. Během dvou let intenzívní práce na animaci a renderování se v něm vystřídalo dvanáct animátorů ze zahraničí – mimo jiné ze Spojených států, Velké Británie, Španělska, Bulharska či Indie. Důvod je prozaický: v České republice režisér nenašel dostatek odborníků, kteří by měli s animací tohoto druhu zkušenosti. Postupy, které ovládají čerství absolventi škol, jsou zastaralé, a s nejmodernějšími technologiemi se animátoři seznamují pouze jako samouci. „Je to začarovaný kruh: pokud tady vzniká málo animovaných filmů, nemůžou tu být dobří animátoři. A bez dobrých animátorů je zase těžké udělat skvělý animovaný film,“ svěřil se Jan Tománek v rozhovoru pro MF DNES.
„Na place“ tedy nebyla nouze ani o veselé historky z natáčení. „Jednou třeba dorazil animátor ze Španělska, a až v Praze se ukázalo, že neumí vůbec anglicky. Naštěstí jsme měli zrovna ve studiu Portugalce, který mluvil španělsky. S ním jsme si tedy anglicky řekli, co je potřeba dělat, a on to překládal do španělštiny. Bylo to trochu jak u Cimrmana,“ směje se s odstupem Tománek.
FILMOVÝ BUSINESS S KOZOU
Film Kozí příběh: Pověsti staré Prahy šel jako jeden z mála filmů ve své době do kin zcela bez podpory Fondu pro rozvoj kinematografie či jiných českých grantových systémů, a s výjimkou malé „startovací“ podpory programu MEDIA vznikl plně v soukromé produkci. Projektu věnoval producent Tománek velkou péči a snímek například doprovodil na plátna na české poměry široká nabídka podpůrného merchandisingu v podobě Kozích triček, knížek a skoro dvaceti druhů hraček.
Kozí příběh navštívilo v kinech na 350 000 diváků a přes začínající silný propad trhu s DVD nosiči se ho prodalo přes 33 000 ks na DVD či Blu-ray. Film je prodán do více jak 20 zemí, je opatřen s anglickým, německým a španělským dabingem a sklidil úspěch na mnoha filmových festivalech.
Divácký úspěch filmu i jeho ohlas v zahraničí dal vzniknout pokračování a oblíbená značka „Kozí příběh“ vylepšila pozici dvojky s financováním. Jedním z koproducentů Kozího příběhu se sýrem je od první klapky Česká televize a jako koproducent vstoupil do projektu i Bontonfilm.
„Pro pokračování jsme se domluvili i se dvěma ze tří stěžejních licenčních partnerů, změnili jsme jen vydavatele knížek. Diář a dvě knihy Kozího příběhu vydá tentokráte silné vydavatelství Egmont, technologickým partnerem zůstal Czech Computer a hračky vyrábí Alltoys, která provozuje síť hračkářství Bambule“ prozrazuje producent Tománek.
Merchandising ke kozímu příběhu na pultech knihkupectví a hračkářství zůstala zachován, stejně jako důraz na diváky. Půl roku před premiérou viděl rozpracovanou verzi sál plný dětí různého věku a jejich učitelé na testovací projekci během Filmového festivalu ve Zlíně.
Koza za tři piva
Návratnost financí vložených do českého filmu je obtížná i v případě velmi úspěšných filmů, z pokladen kin se k producentovi dostane částka výrazně pod polovinou ceny lístku. I proto je smrtícím problémem fenomén pirátských kopií na internetu. Boj s takovou kriminalitou a různými úložišti podstupuje Jan Tománek s potřebnou vytrvalostí. Jedním z těch kroků, které mohou problém řešit, je možnost stahovat filmy legálně. Po vzoru zahraničních hudebních skupin, dali tvůrci jako jedni z prvních na své stránky možnost LEGÁLNĚ stáhnout celý film Kozí příběh: Pověsti staré Prahy v HD kvalitě a za cenu, která se pohybuje od „jednoho po tři piva“.
„Rozhodli jsme se pro analogii s pivem, protože právě pivo je pro českého diváka / rodiče podle nás asi nejlepší metr na určení ceny - i u dětského filmu“ dodává s úsměvem producent a režisér Jan Tománek.
Námětovým hřištěm prvního Kozího příběhu byly staré pražské pověsti. Spolu s venkovanem Kubou a jeho Kozou se diváci mohli užasle procházet křivolakými pražskými uličkami, přiložit ruku k dílu při stavbě Karlova mostu, nahlédnout do tajemné dílny mistra Hanuše, autora staroměstského orloje a tajit dech nad osudem jeho pomocníka Matěje, který se coby nájemník ve Faustově domě spolčil se samotným Ďáblem. Na konci příběhu ale Kuba s Kozou a s dívkou Mácou Prahu opouštějí. Vydávají se do světa za jejími hradbami, do světa, kde namísto příšeří dlážděných uliček svítí slunce a roste tráva, do světa, kde se může stát doslova cokoliv.
A přesně k tomuto kroku se rozhodli také tvůrci v pokračování s názvem Kozí příběh se sýrem.
V „Pověstech“ nechyběl chlupatý duch, kostlivci, bezhlavý ponocný, ohnivý kočár, šibeniční vršek, kat Mydlář. Atmosféra celého filmu byla často strašidelná a středověká Praha byla ze všeho nejvíce ponurá. „Při tvorbě jsme mysleli spíše na starší děti školního věku a také na to, že současné děti jsou otrlejší, než jsme byli my,“ potvrzuje Tománek.
To se ale s novým příběhem prostořeké Kozy mění, tvůrci mají ambici oslovit a pobavit diváky doslova všech generací od předškolních dětí až po jejich rodiče. Vykročili tedy do světa neomezených možností českých pohádek.
„Oproti jedničce má Kozí příběh se sýrem pohádkovější ladění a užít by si ho měli hlavně děti s rodiči. Neznamená to ale, že bychom na starší diváky nemysleli. Snažili jsme se do filmu dostat ještě více gagů a humoru, než tomu bylo u prvního dílu, navíc nás čeká lehce akční finále. Chybět nebude ani nějaké to strašení,“ přibližuje režisér Jan Tománek.
Svět pohádek tvůrci oblékli do stejné nezaměnitelné výtvarné stylizace, jakou známe už z prvního filmu, a se kterou Kozí příběh: Pověsti staré Prahy sklidil tolik úspěchů, včetně nominace na Českého lva, ceny Kristián z Febiofestu, hlavní ceny na dětském festivalu v Buenos Aires a další ocenění na zahraničních festivalech nebo titulní stránky Animation Magazine.
Inspirace pohádkami
Pokud se ve světě pohádek měří čas na roky, potom se Kozí příběh se sýrem odehrává přibližně šest až sedm let po prvním filmu. Kuba a Máca se usadili v Sýrovém království, spolu s Kozou se živí jako sýraři a narodily se jim dvě děti - Honzík a Zuzanka. Oba sourozenci se ostatně spolu s věrnou a nestárnoucí Kozou stali v novém příběhu hlavními hrdiny a průvodci pohádkovým světem, kterým se musí proplést, aby našli Kubu a Mácu. Ti totiž jedné noci záhadně zmizeli . . .
Originální Království, kde se král na hradě oddává naplno své mlsné vášni ve voňavých sýrech, jejichž chuť zcela povýšil nad zlato, je zaplněno známými pohádkovými postavami, pohádkami a odkazy na ně. Důležitou roli hrají Dlouhý, Široký a Bystrozraký, kteří se
s hlavními hrdiny vydají na cestu do pekla. Jejich hlavní zastávkou je typicky český čertův mlýn, děti musí projít tajemným strašidelným lesem, nechybí ani vodník nebo ježibaba. Klasický pohádkový motiv pak nepostrádá král, který váben vůní využívá ve spánku k cestě za sýry mraky i měsíc. Dívky mohou být možná trochu smutné, protože na hradě a ve filmu chybí princezna, ale nemusí. Jednou z hlavních postav je Zuzanka a titulní Koza je koneckonců taky holka.
Pro děti i pro dospělé
Právě peklo spolu s jeho temnými obyvateli je zárukou, že Kozí příběh se sýrem se nestane podívanou, v níž schází napětí a náboj. „Nechybí tu samozřejmě trocha tajemna a silná postava zloducha,“ zdůrazňuje režisér Jan Tománek.
Ostatně, svou schopnost pobavit děti stejně tak jako dospělé si film už ověřil na festivalu ve Zlíně, kde se na promítání bavilo stejně tak dětské publikum jako jeho dospělý doprovod.
(distribuční materiál z BONTON FILMu)
Nejnovější komentáře