LENKA KROBOTOVÁ EMILKA

Jak bys­te popsa­la Emilku, kte­rou hra­je­te v tri­lo­gii Zahradnictví?

Emilka je tako­vá žena dob­ré­ho srd­ce, ale jed­no­duš­ší­ho myš­le­ní. Pohybuje se na malém měs­tě. Pro mě to je ale žena s obě­ta­vým srd­cem. Vlastní spo­lu s man­že­lem Milošem zahrad­nic­tví. Je to švag­ro­vá tří hlav­ních sester, pro­to­že posta­va Vilmy má za muže Jindřicha a Emilka je jeho sest­ra.

Manžela vám hra­je David Novotný. Už jste se potka­li jako man­žel­ský pár před kame­rou?

My jsme spo­lu v páru poměr­ně čas­to. Především v Dejvickém diva­dle. V pod­sta­tě jsme se potka­li už i při natá­če­ní Čtvrté hvězdy, kde jsme milen­ci. Pořád se tak­to potká­vá­me a už si z toho dělá­me legra­ci, že nás to pro­vá­zí. A já jsem za to šťast­ná, pro­to­že David je výbor­ný herec. Je s ním legra­ce. Tahle lin­ka je ale hez­ky roze­psá­na v tom smys­lu, že uka­zu­je sil­ný vztah těch dvou lidí. Když je potom Emilčin man­žel Miloš ve věze­ní a ona přes veš­ke­ré úvod­ní nepo­ro­zu­mě­ní pocho­pí jeho vášeň k pěs­to­vá­ní kak­tu­sů. Je to pro něho důle­ži­té. Emilka ví, že je schop­na ty kak­tu­sy zachrá­nit. A to s lás­kou. Myslím si, že se na tom krás­ně uka­zu­je, že se lidé nemuse­jí objí­mat, ale sta­čí tako­vá věc, kte­rá divá­ko­vi uká­že, jak se měli rádi.

Když jste si pře­čet­la scé­nář od pana Jarchovského, co vás na roli Emilky zau­ja­lo?

Mě pře­de­vším nadchnul ten scé­nář jako celek. Skvělý námět. Absolutně rozu­mím tomu, když Petr říkal, že cítí dluh vůči posta­vě Daniely, což je vlast­ně jeho mamin­ka. Příběh, kte­rý před­chá­zí Pelíškům. Je to dob­rý nápad se k tomu vrá­tit, k posta­vě Jindřicha Rohna a celé­mu rodin­né­mu pří­bu­zen­stvu. Přijde mi, nejen jako hereč­ce, ale i jako člo­vě­ku, straš­ně důle­ži­té vra­cet se k obdo­bím dru­hé svě­to­vé vál­ky a nástu­pu komu­nis­tic­ké­ho reži­mu, pro­to­že cítím nejen na své gene­ra­ci, ale pře­de­vším na té mlad­ší, že se o tom straš­ně málo mlu­ví. Je důle­ži­té vidět ty věci a stá­le si je při­po­mí­nat. Sama jsem jako máma dvou klu­ků zvě­da­vá, až budou vět­ší, jak jim to všech­no budu vysvět­lo­vat.

Emilka je ve scé­ná­ři popsa­ná jako výbuš­ná, ale při­tom sta­rost­li­vá žena. Jak se vám tako­vá posta­va hrá­la? A jsou i vám tako­vé cha­rak­te­ro­vé rysy vlast­ní?

Ano, mys­lím si, že je tam spous­ta styč­ných bodů s mým cha­rak­te­rem. Nicméně, roz­díl je tře­ba v tom, že jsem nevy­růs­ta­la na malém měs­tě, ale znám tako­vé typy žen. Co se týká té výbuš­nos­ti, tak tako­vá taky umím být. Je to cha­rak­ter, kte­rý mě baví hrát, a mys­lím si, že barva Emilky se rýsu­je dob­ře. Ve smys­lu k těm ostat­ním. Ona ta výbuš­nost je vlast­ně tro­chu rysem rodi­ny Rohnových. Jsem sest­ra Jindřicha a s Mařčí a Karlem jsme se shod­li, že v sobě tyto posta­vy mají tako­vou ital­skou výbuš­nost.

Zahradnictví je vel­mi roz­sáh­lý pro­jekt, jak bys­te ho popsa­la divá­kům, kte­ří půjdou do kina?

Pro divá­ky bude urči­tě láka­vé, že Zahradnictví před­chá­zí slav­ným Pelíškům. Můžeme si tam najít ty sou­vis­los­ti kolem Jindřicha Rohna, kte­ré­ho hrál Jiří Kodet, když byl mlad­ší. Celé jeho osob­nost­ní vývoj a dobo­vé reá­lie ve vzta­hu ke zbyt­ku rodi­ny. Myslím si, že divá­ky vždyc­ky baví sle­do­vat, jak se udá­los­ti vyví­je­ly. Osudy celé rodi­ny během něko­li­ka etap. Má to tro­chu tako­vý seri­á­lo­vý nádech. Pro srov­ná­ní je mys­lím blíz­ko tře­ba Byl jed­nou jeden dům...

---