Méďa 2 - Design a lokace

V prv­ní kome­dii vytvo­ři­li fil­ma­ři svět, do kte­ré­ho posta­vi­li mlu­ví­cí­ho med­víd­ka. Do Bostonu se výro­ba vrá­ti­la i s fil­mem Méďa 2. „V Méďovi je Boston samo­stat­nou posta­vou a John s Tedem jsou bos­toňá­ci,” říká Clark. „Je to své­ráz­ný eko­sys­tém a má svůj vlast­ní cha­rak­ter, kte­ré­mu bos­ton­ští rozu­mí. Na posta­vách Marka a Teda na typic­kých bos­ton­ských mís­tech může­me sta­vět celý film a kome­dii.”

Produkce vyu­ži­la řadu klí­čo­vých míst, kte­rá jsou zná­má jak míst­ním, tak turis­tům, včet­ně Boston Common s labu­tí­mi člu­ny, Seaport Boulevard a bos­ton­ské­ho pří­sta­vu. Mezi dal­ší natá­če­cí mís­ta pat­ří Marriott’s Custom House na McKinley Square, kte­rý slou­ží jako soud, kde pro­bí­há Tedova kauza o při­zná­ní osob­nos­ti. Budova z roku 1834 nyní slou­ží jako hotel.

Za bos­ton­skou Mystic River přes Tobinův most se roz­klá­dá Chelsea – kdy­si neklid­né prů­mys­lo­vé měs­to plné děl­ní­ků, kte­ré se v posled­ních letech mění na dobrou adre­su, kde ale stá­le ved­le sebe sto­jí skla­diš­tě a obyt­né budo­vy. Ideální mís­to pro Tedův a Tami-Lynnin spo­leč­ný star­to­va­cí byt.

V meto­dis­tic­kém kos­te­le, kte­rý je domo­vem jed­né z nej­star­ších afro­a­me­ric­kých kon­gre­ga­cí v zemi, se ode­hrá­la Tedova svat­ba s Tami-Lynn. V jeho sou­sed­ství je The Eagle bar, kte­rý byl nedáv­no časo­pi­sem Boston uve­den jako Nejlepší bar 2014, a kde se John s Tedem pra­vi­del­ně zasta­vu­jí na drink. V The Milton-Hoosic klu­bu v Miltonu se ode­hrá­va­la fil­mo­vá sva­teb­ní recep­ce, kde John s Tedem před­ved­li svou píseň „Hromský kámo­ši”.

Dalšími stav­ba­mi v Bostonu, kte­ré se ve fil­mu obje­ví, je Woburnská veřej­ná knihov­na a The Converse Memorial Building, kte­rá byla ote­vře­na v říj­nu 1885 a ve kte­ré se nachá­zí Maldenská veřej­ná knihov­na. The Converse Memorial Building byla navr­že­na Henrym H. Richardsonem a posta­ve­na panem Conversem ze slav­né obuv­nic­ké rodi­ny a jeho ženou na památ­ku jejich nej­star­ší­ho syna Franka, poklad­ní­ho v mal­den­ské ban­ce, kte­rý byl zabit během prv­ní ozbro­je­né ban­kov­ní lou­pe­že v USA v roce 1863.

Právě tyto úžas­né pro­sto­ry slou­ži­ly jako práv­nic­ká knihov­na, kde John s Tedem a Samanthou stu­do­va­li pod­kla­dy pro svůj pří­pad, kou­ři­li spous­tu trá­vy a vzdá­va­li poctu Snídaňovému klu­bu v taneč­ní a pís­ňo­vé scé­ně.

Výtvarník Stephen Lineweaver potře­bo­val najít mís­to, kde auto, kte­ré řídí Ted, sle­tí do rokle a nara­zí do stodo­ly. Když se všich­ni tři vyškrá­bou ze stodo­ly, zjis­tí, že je obklo­pu­jí akry a akry pole plné­ho svůd­né mari­hu­a­ny. Bohužel je tam ale obje­ví dro­go­ví dea­le­ři, a začne ztřeš­tě­ná auto­mo­bi­lo­vá honič­ka napříč poli.

Nalezení té pra­vé kůl­ny byl nároč­ný pro­ces a štáb si pro­hlé­dl více než 300 sto­dol, než se roz­ho­dl posta­vit svou vlast­ní. Lineweaver vzpo­mí­ná: „Původně jsme si mys­le­li, že pou­ži­je­me něja­kou sku­teč­nou sto­do­lu, ale pak jsme usou­di­li, že to bude dale­ko nároč­něj­ší věc. Auto mělo letět vzdu­chem asi 30 met­rů a nara­zit do stodo­ly. Záběr vyža­do­val najít mís­to, kde by byl tako­vý sráz, odkud bychom moh­li auto natá­čet. Bylo neu­vě­ři­tel­ně těž­ké najít tako­vé mís­to ve východ­ním Massachusetts. Nakonec jsme našli per­fekt­ní mís­to – stro­my i útes byly na správ­ném mís­tě. Bylo to dost nepří­stup­né, tak­že bylo snad­né uvě­řit, že tam je tak obrov­ské pole marján­ky. Potom jsme zača­li sta­vět kůl­nu.”

Umělecké oddě­le­ní se pak pus­ti­lo do prá­ce a z kůl­ny udě­la­lo sta­rou kůl­nu. Nechali zvě­t­rat dře­vo, někte­rá prk­na vyta­ha­li, jiná roz­lá­ma­li a sto­do­la nako­nec vypa­da­la jako sto­le­tá. Vytvoření polí s marján­kou ale byla dal­ší výzva. „Jak asi tak pro­je­de­te mari­hu­a­no­vým polem, když tam žád­né pole s marján­kou není?” ptá se Lineweaver. „A jak přes to pře­je­de­te bez zasta­ve­ní?”

Umělecké oddě­le­ní pou­ži­lo kom­bi­na­ci tisí­ců rost­lin bam­bu­su a umě­lých ruč­ně děla­ných rost­li­nek mari­hu­a­ny z hed­vá­bí a mechu.

Pro auto­mo­bi­lo­vou honič­ku mari­hu­a­no­vý­mi poli vytvo­ři­la výro­ba dvě obrov­ské toč­ny opat­ře­né rost­li­na­mi, kte­ré tak moh­ly nepře­tr­ži­tě omý­vat Tedovo a Johnovo auto mari­hu­a­no­vý­mi výhon­ky a vzbu­zo­vat tak dojem, že se pro­dí­ra­jí obrov­ským polem.

Výroba se poté pře­su­nu­la do New Yorku, kde se natá­če­ly exte­ri­é­ro­vé scé­ny v newy­or­ské veřej­né knihov­ně, Bryant par­ku, Midtown West a na New York Comic-Conu v Javits Center. Interiéry scén z Comic-Conu se při­pra­vo­va­ly na scé­nách FOX v Los Angeles, kde umě­lec­ké oddě­le­ní vytvo­ři­lo Comic-Con na úcty­hod­ných 2 600 m².

„Comic-Con nám umož­nil udě­lat pár pri­ma věcí,” vzpo­mí­ná Lineweaver. „Výzvou byla už samot­ná veli­kost, tak­že jsme pou­ži­li to nej­vět­ší nahrá­va­cí stu­dio, kte­ré jsme obje­vi­li. Nastala fáze hle­dá­ní mož­nos­tí, jak svést všech­ny pro­dej­ce a znač­ky a kon­ku­renč­ní spo­leč­nos­ti dohro­ma­dy tak, aby to nene­cha­lo niko­ho chlad­ným a aby to vypa­da­lo, že to nikdy neskon­čí.”

Tato kon­struk­ce byla neu­vě­ři­tel­ným kous­kem koor­di­na­ce výtvar­ní­ků, ale byli schop­ní při­vést obchod­ní­ky i s jejich extrém­ně dra­hý­mi stán­ky a obra­zov­ka­mi během tří dnů. Clark vysvět­lu­je, že to vlast­ně obrá­ti­lo způ­sob tra­dič­ní­ho fil­mo­vé­ho desig­nu: „Tohle nám dalo pří­le­ži­tost najít scé­ny pří­mo tady. Nebylo to tak, že bychom čeka­li, dokud nebu­dou všech­ny stán­ky při­pra­ve­né, omrk­li je a potom si řek­li ‘Panebože, to je ale fan­tas­tic­ký záběr. Měli bychom něco nato­čit pří­mo tady.’ Měli jsme věci jako 5,5 m vyso­ké­ho Čmeláka Bumblebee z Transformerů, stá­nek Black Sails a neu­vě­ři­tel­ný stá­nek Godzilly.”

Vrcholem rekvi­zit pro Méďu 2 na Comic-Conu byla prav­dě­po­dob­ně repli­ka vesmír­né lodi Enterprise. V klí­čo­vé scé­ně, ve kte­ré se Enterprise málem zří­tí, se jed­na z postav sama roz­dr­tí. „Výroba Enterprise byl pro­ces,” vysvět­lu­je Lineweaver. „Seth má per­fekt­ní model Enterprise, kte­rý měří asi tři­čtvr­tě met­ru. Náš model Enterprise pro Comic-Con měřil 5,5 met­ru.”

Konečný vzhled rekvi­zi­ty MacFarlanea nadchl. „Myslím, že je zhru­ba stej­né veli­kos­ti jako ta, kte­rou pou­ži­li pro show,“ říká MacFarlane. „Měli vel­ký model, kolem kte­ré­ho pros­tě krou­ži­li kame­rou růz­ný­mi smě­ry, a tenhle je asi stej­ně vel­ký. Navíc ho vytvo­ři­li v rekord­ním čase. Měl jsem malý model Enterprise, kte­rý jsem dal naše­mu výtvar­ní­ko­vi. Naskenovali ho a 100x zvět­ši­li. Vypadal skvě­le.”

Produkce vytvá­ře­la akci, kte­rou mno­ho lidí dob­ře zná – plnou oblí­be­ných postav a zna­ček – a o kte­ré Stuber říká: „Měli jsme skvě­lé medi­ál­ní a obchod­ní part­ne­ry, kte­ří byli úžas­ní a pomá­ha­li nám vytvo­řit něco, co půso­bi­lo oprav­du sku­teč­ně a kou­zel­ně. Lidé si budou při­pa­dat, jako by sku­teč­ně byli na tom správ­ném mís­tě, ať už je to San Diego Comic-Con nebo New York.”

---