Poklad na Stříbrném jezeře - Záhadná scéna

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

První říjen roku 1962 byl záro­veň posled­ním dnem natá­če­ní Pokladu na Stříbrném jeze­ře. Vinnetou a Old Shatterhand stá­li ve ska­lách a byli při­pra­ve­ni k natá­če­ní. Kamera se roz­sví­ti­la a zvol­na zabí­ra­la klap­ku s datem 1.10. 1962 a názvem fil­mu Winnetou. „Ne! Stop! Haralde, ta klap­ka je špat­ně!“ zvo­lal Pierre Brice a reži­sér vybuchl smí­chy: „Pierre, při prv­ním dni natá­če­ní Pokladu na Stříbrném jeze­ře jsi pěk­ně zmat­ko­val. Teď s tím zase začí­náš při natá­če­ní Vinnetoua. To je tvůj zvyk, nebo co?“ První klap­ka fil­mu Vinnetou během natá­če­ní Pokladu na Stříbrném jeze­ře. Pierre Brice si rados­tí zavýs­kl. Barker ho s úsmě­vem poplá­cal po rame­ni a on pocho­pil, že o tajem­ství vědě­li všich­ni kro­mě něj.

Takto vzpo­mí­nal na posled­ní natá­če­cí den Pierre Brice v auto­bi­o­gra­fii Vinnetou a já. Ve sku­teč­nos­ti se však nejed­na­lo ani o prv­ní klap­ku k fil­mu Vinnetou, ani o záběr pro rekla­mu, kte­rá měla být v kinech uvá­dě­na před začát­kem pro­mí­tá­ní Pokladu na Stříbrném jeze­ře. Za vším stál jeden odsta­vec smlou­vy uza­vře­né dne 20. led­na 1962 mezi spo­leč­nost­mi Rialto, Constantin a Karl-May-Verlag. V něm stá­lo, že jakmi­le pro­du­cent nato­čí prv­ní záběr fil­mu Vinnetou, prá­va na zfil­mo­vá­ní slav­né romá­no­vé tri­lo­gie při­pad­nou prá­vě spo­leč­nos­ti Rialto. Wendlandt během natá­če­ní Pokladu na Stříbrném jeze­řepocho­pi­tel­ně nemohl vědět, zda bude film úspěš­ný a jest­li se násled­ně pus­tí i do zfil­mo­vá­ní romá­nu Vinnetou. Učinil však jed­no z nej­mou­dřej­ších roz­hod­nu­tí ve své kari­é­ře: tím, že nato­čil onen záběr, si dopře­du pojis­til prá­va. Kdyby se tak nesta­lo, moh­li mu je po úspěš­né pre­mi­é­ře Pokladu na Stříbrném jeze­ře vyfouk­nout jiní pro­du­cen­ti.

Zbývající scé­ny byly doto­če­ny v ate­li­é­rech záhřeb­ské­ho Jadran fil­mu. Poté štáb odle­těl do Hamburgu, kde si mate­ri­ál pře­vzal stři­hač Hermann Haller. Dne 5. lis­to­pa­du 1962 zhlédlo sní­mek vede­ní spo­leč­nos­ti Constantin. Film byl pro­mí­tán bez hud­by a v původ­ní, tedy neda­bo­va­né ver­zi, ale už v této fázi bylo exper­tům jas­né, že se dílo poda­ři­lo. Dabováním fil­mu, kte­ré pro­bí­ha­lo ve dnech 14.-20. lis­to­pa­du 1962 pod vede­ním Alfreda Vohrera, byla pově­ře­na fir­ma Ultrasynchron. Ve dnech 21.-23. lis­to­pa­du 1962 byla nahrá­na i hud­ba a film byl koneč­ně při­pra­ven na svou vel­kou pre­mi­é­ru.