Po dvouměsíčních prázdninách se děti právě dnes opět vracejí do školních lavic. Už proto je jasné, že pátý díl občasníku Příběh seriálu se nemůže zaměřit na jiný seriál než třináctidílnou sondu do života učitelů, žáků a jejich rodičů, kterou na počátku osmdesátých let natočil režisér Ludvík Ráža podle scénáře Markéty Zinnerové, známé autorky dětské literatury. Seriál My všichni školou povinní můžeme od roku 1984 pravidelně vídat na televizních obrazovkách dodnes, málokdo však ví, že si během natáčení prošel mnohými peripetiemi (včetně dvou úmrtí). A právě všechny zajímavosti, které s tímto školním seriálem souvisejí, vám připomenou následující řádky, avšak až po rozboru hlavních rolí a načrtnutí děje.
Hlavní postavou je mladý učitel Michal Karfík (Miroslav Vladyka), který s aprobací na matematiku, fyziku a tělocvik v prvním dílu nastupuje na libereckou základní školu. V následujících dílech poté sledujeme, jak se z pedagogického embrya postupně stává opravdový učitel, jakkoliv jako každý člověk i on dělá chyby. Zároveň jsme svědky vývoje jeho vztahu s rovněž začínající pionýrskou vedoucí Janou Vychodilovou (Veronika Žilková), s níž se sblíží již na začátku seriálu, avšak brzy přijdou komplikace, když Jana začne žárlit na Michalovu kamarádku Ajku Šimkovou (Markéta Fišerová), která mu poskytla ubytování v internátu Textilany. A jelikož se kolem Jany začne zároveň motat policista Aleš Král (Alexej Pyško), je rozchod na spadnutí. Ve druhé polovině seriálu sledujeme, jak kolem sebe Michal s Janou chodí jako těla bez duše, a přestože se Michal po odstěhování z internátu chvíli věnuje nové učitelce Andree Hladíkové (Julie Jurištová), v předposledním díle se opět dají dohromady, když s osmičkou vyjedou na hory.
Mladý učitel Michal Karfík a začínající pionýrská vedoucí Jana Vychodilová jsou ústředním párem seriálu.
Z ostatních učitelů dostávají výrazný prostor především dva. Prvním z nich je nestor učitelského sboru František Lamač (Jiří Sovák), který má téměř stejnou aprobaci jako Michal (jen místo tělocviku učí chemii), pročež se stává nejen jeho partonem, ale i důležitou životní autoritou. Lamač je však kvůli nemocnému srdci (nejprve dostane srdeční slabost a posléze infarkt) v polovině seriálu nucen odejít do invalidního důchodu. Příčinou jeho nemoci však není škola, ale jeho hádavá manželka Iva (Blanka Bohdanová), bývalá sociální pracovnice, která neměla to štěstí mít děti, pročež vůči cizím dětem zatrpkla. Po Lamačově odchodu se Michal i přes minimální praxi stane třídním v jeho třídě, což je jak na potvoru osmička.
Druhá učitelka s velkým prostorem je řádově méně sympatickou postavou. Nervově labilní Hedvika Hajská (Gabriela Vránová) učí v první třídě, do které chodí mimo jiné i hyperaktivní žáček Jirka Oliva (Milan Šimáček), na kterého si Hajská vytvoří alergii, přičemž její chování k němu se přehoupne do šikany, což dojde tak daleko, že malý Jirka je nejprve poslán do Pedagogicko-psychologické poradny a následně přeřazen do vyrovnávací třídy. Přestože se nad Hajskou vznáší určitý „Cvachův syndrom“ (zde se nabízí zajímavá paralela, že psychiatra, ke kterému dochází, hraje Josef Vinklář), Zinnerová ji zde jednoznačně neodsuzuje, naopak se ji snaží pochopit coby nešťastnou ženu, kterou podvádí její manžel Vlastimil (Petr Kostka), pročež se upíná ke své dceři Aleně (Monika Kvasničková), která má pověst premiantky, avšak matematiku a fyziku má spíše vydřenou, čehož si všimne Michal, avšak Hajská si to odmítá připustit, pročež mezi nimi dojde ke konfliktu (což Michal ještě přiživí, když se zastane Jirky).
Gabrielu Vránovou za roli učitelky Hajské šikanující prvňáka Jirku Olivu diváci svého času nenáviděli.
Nemůžeme pochopitelně zapomenout ani na samotnou hlavu učitelského sboru, ředitelku Libuši Martínkovou (Věra Galatíková), ženu přísnou, avšak spravedlivou, která za své podřízené mnohokrát nastavuje záda. Do jejího soukromí nahlédneme jen letmo, když svému synovi Mirkovi (David Vejražka) důrazně rozmlouvá potrat jeho partnerky. Další kantorkou, kterou trochu lépe poznáme, je učitelka zpěvu Marcela Božetěchová (Libuše Havelková), která je za svou práci s pěveckým sborem velmi ceněna, avšak těžce na ni doléhá, že na stará kolena zůstala sama, jakkoliv se to snaží nedávat najevo. Máme tu i rodinu se dvěma učitelkami, čerstvou penzistkou Eliškou Zmatlíkovou (Dana Medřická), kterou to však pořád táhne do školy, a její dcerou fyzikářkou Radkou Pastýřovou (Vlasta Žehrová), která svou matku nutí, aby byla babičkou na plný úvazek. Další učitelky jsou už spíše rolemi epizodními. Učitelka ve vyrovnávací třídě Ivana Brožková (Daniela Kolářová) zde především představuje protipól k Hajské. Zástupkyni ředitelky Věru Kopeckou (Jiřina Švorcová), která učí dějepis a občanskou nauku, a češtinářku a zároveň výchovnou poradkyni Alžbětu Gajdošovou (Zdena Hadrbolcová) známe jen čistě po stránce profesní. Tak jako na každé škole nemůže ani zde chybět školník, kterým je Josef Anderlík (Vladimír Menšík).
Vedle učitelského sboru tu máme hned čtyři rodiny, jejichž děti jsou vesměs školou povinné a ty starší všechny chodí do 8.B, jejímž třídním je Lamač a posléze Michal. První rodinou jsou Olivovi, ke kterým patří i výše zmíněný Jirka (jakkoliv v sedmém díle vyplyne na povrch, že je adoptovaný). Hlavou rodiny je civilní soudce Jiří Oliva (Jiří Bartoška), muž noblesní, čestný a spravedlivý, který se neuhne ani před vydíráním ze strany účastníků jím souzených sporů. Zrovna tak nepodlehne ani svodům jeho kolegyně Olgy Brechtové (Eva Hudečková). Jeho žena Helena (Jana Šulcová), která je sociální pracovnicí na OPD (Odbor péče o děti), svého muže charakterově skvěle doplňuje, jelikož sdílí jeho klady a navíc oplývá obrovskou empatií, která k jejímu povolání neodmyslitelně patří. Vyrovnanou atmosféru jejich rodinného krbu narušují pouze školní problémy malého Jirky. Olivovi mají však ještě staršího (a vlastního) syna Luboše (Zbyněk Honzík), chlapce mimořádně inteligentního se skvělým prospěchem, který však v mezilidských vztazích působí jako nezralý jelimánek, že by mu i Petr Sepéši mohl závidět. Zajímavostí je, že Luboše měl původně hrát Tomáš Holý, který se však zhruba v té době rozhodl s herectvím skončit.
Luboš je zamilován do Jitky Povejšové (Jana Janatová, dnes Havlatová), dcery lokálních celebrit, zpěváka okresního formátu Filipa Povejše (Jaromír Hanzlík) a druhořadé herečky místního divadla Alice Povejšové (Jana Preissová). Povejšovi se v názorech na výchovu diametrálně liší. Povejšová se v dceři vidí a leccos jí promine, čím´ž z ní vychovala rozmazlenou princezničku, čemuž Povejš jen znechuceně přihlíží. Shodný názor nemají ani na její budoucí povolání. Zatímco Povejšová z ní chce mít za každou cenu herečku, Povejš se obává, aby ji nepostihl osud její matky. Jitka patří k vůbec nejrozporuplnějším postavám seriálu. Přestože Lubošovy city opětuje, sobecky si jej přivlastňuje a žárlí na jeho přátelství s Alenou Hajskou, čímž jejich vztah získá turbulentní charakter, zvlášť když do něj necitlivě zasáhne Jitčina matka. Až teprve teta Terezka (Jana Brejchová), která vyrábí loutky a je ženou sochaře Vojtěcha Javorky (Jan Kanyza), Jitce ukáže ten správný směr, kterým by se měla v životě vydat. Zajímavostí je, že zatímco zde bývalá dětská herečka a dnes taneční instruktorka a módní návrhářka Jana Havlatová hrála Hanzlíkovu dceru, o čtyři roky později v koprodukčním Cirkusu Humberto (1988) Františka Filipa hrála jeho vnučku.
Barča Hrdinová a Jitka Povejšová nás přesvědčí o tom, jak křehké může být dívčí přátelství.
Jitčinou nejlepší kamarádkou je Barča Hrdinová (Michaela Kudláčková), která pochází z typicky socialistické dělnické rodiny. Její otec Karel Hrdina (Karel Augusta) je velmi šikovný elektrikář, který však v pracovní době chodí na melouchy, přičemž když ve škole opravuje elektřinu v šatnách, tak jeho mistrovi Slezáčkovi (Jaroslav Moučka) dojde trpělivost, pročež mezi nimi dojde ke konfliktu, který vyústí v Hrdinovu výpověď, o jejíž platnost se následně soudí. Ještě typičtější soudružkou je jeho žena Emílie (Jaroslava Obermaierová), která pracuje v lahůdkách a závidí každému málem i nos mezi očima. Nejhoršího svinstva se však dopustí, když vydírá Olivovy, že pokud Hrdina nevyhraje, dozví se malý Jirka, že je adoptovaný (naštěstí její muž je větší charakter a na tak nízkou úroveň neklesne). Barča je v lecčems kopií své matky (jakkoliv dnes by se spolu Obermaierová a Kudláčková kvůli opačným politickým názorům asi nekamarádily), zakomplexovanost z ní stříká na všechny strany a upne se proto na Jitku, kterou naveze do trestného činu, když obě děvčata ukradnou Lubošovi peníze, které vybíral na vánoční večírek a dárek pro Lamače, za což jsou potrestány nejen dvojkou z chování, ale především rozpadem jejich přátelství. I Barča ale v samotném závěru seriálu dostane druhou šanci, když o ni projeví zájem její spolužák Jindra Jokl (Martin Krb), k němuž ona rovněž něco cítí. Hrdinovi mají ještě mladší dítě, prvňáka Pepíka (Jiří Kučera), který zasáhne do děje ve třetím dílu, když na kole způsobí dopravní nehodu.
Čtvrtou rodinou jsou Joklovi, kteří Olivovy, Povejšovy a Hrdinovy typologicky doplňují jakožto rodina rozvrácená. Rozvod zavinil zejména Richard Jokl (Vladimír Brabec), který si našel milenku Danu Mrázovou (Jana Janěková), archetypální zlatokopku, s níž se po rozvodu ožení. To by však nebylo to nejhorší, jelikož ani po rozvodu Jokl neprojevuje ani kousek svědomí, když rodinu vymění za věci a proti bývalé ženě Marii (Ji´řina Bohdalová) vede soukromou válku, čímž své dvě děti, výše zmíněného Jindru a mladší Jolanku (Lucie Šedivá), definitivně ztratí. Joklová (která mimochodem představila Bohdalovou ve zcela nové herecké poloze) si však nepolepší ani s druhým partnerem Milošem Haubem (Jiří Štěpnička), což je sobecký vyžírka, který chce ženu jen pro sebe, přičemž mu překáží zejména Jindra, tudíž donutí Joklovou, aby jej poslala do učení v Mostě. Jindra je vykreslen jako chlapec, který nemá na růžích ustláno, což však jeho charakter posílilo a učinilo něj jednu z nejsympatičtějších dětských postav seriálu.
Do 8.B společně s Lubošem, Jitkou, Barčou, Jindrou a Alenou chodí i školníkův syn Tonda Anderlík (Michael Hofbauer), který platí za třídního showmana, nebo Monika Charouzková (Dana Vávrová), která i přesto, že do děje nijak výrazně nezasahuje, patří mezi osmáky k nejvýraznějším. Z prvňáků nemůžeme zapomenout na Lenku Pastýřovou (Linda Dřevikovská), vnučku Zmatlíkové a Jirkovu nejlepší kamarádku.
Z dospělých postav dále stojí za zmínku zákeřný a mstivý vrchní inspektor Ježovský (Josef Větrovec), se kterým se ředitelka Martínková dostane do konfliktu, nebo rázná bytná Landová (Stella Zázvorková), do jejíž chalupy se Michal přestěhuje z internátu. Opomenout není možno ani vypravěče, který na začátku každého dílu shrnuje děj toho předchozího a jímž není nikdo menší než charismatický Viktor Preiss.
Seriálová škola se překvapivě nenachází v Liberci, ale v Praze na Petřinách.
Přestože se seriál odehrává v Liberci, kde se převážně natáčely exteriéry, samotnou školu byste v tomto severočeském krajském městě hledali marně, jelikož se nachází v Praze na Petřinách. Zde je ovšem třeba zdůraznit, že se jedná o ZŠ Petřiny-sever, jelikož v téže západopražské čtvrti se nachází také ZŠ Petřiny-jih, na kterou jen o pár let dříve docházel Vašek Benda (Tomáš Holý) v populárních televizních komediích Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) a Jak dostat tatínka do polepšovny (1978).
Málo se ví, že právě Poledňáková měla být na přání Zinnerové původně režisérkou seriálu, avšak kvůli financování „komedie století“ S tebou mě baví svět (1982) se nepohodla s vedením ČST a odešla na Barrandov. Otevřela se tak cesta pro Rážu, se kterým Zinnerová již dříve spolupracovala na dětském seriálu Tajemství proutěného košíku (1977). Během natáčení, které trvalo zhruba dva a půl roku, došlo i na neradostné události. V polovině natáčení zemřela Dana Medřická, kvůli níž musela Zinnerová přepisovat scénář, jelikož učitelka Zmatlíková měla mít v seriálu původně mnohem větší prostor, na výsledném tvaru to však není ani v nejmenším znát. Poslední klapky se nedožila ani Karolína Slunéčková, která však hrála jen epizodní roli opatrovnice dětí Joklových Petrovské, pročež nebyl problém ji v pozdějších fázích seriálu nahradit nahradit jinou sociální pracovnicí Babrovskou (Růžena Merunková).
V rámci tohoto občasníku jsou My všichni školou povinní již druhým seriálem (po o dekádu mladším Bylo nás pět (1994) Karla Smyczka), k němuž hudbu složil Petr Hapka (jeho společnou komentovanou diskografii s textařem Michalem Horáčkem si přečtěte zde), který hudební motivy věnoval i některým postavám. Mimo to v seriálu zazněly i hity, které napsal pro hvězdy pop music, například Windsurfing (1981) od Jiřího Korna, Mít svůj kout (1981) od Jitky Zelenkové, Řeka zázraků (1975) od Hany Zagorové a v neposlední řadě i Lorelay (1978) od Karla Gotta, která sice nepatří k jeho největším hitům, avšak v seriálu zazní hned dvakrát. Výjimkami jsou obě písně zpívané Filipem Povejšem, které složil Karel Svoboda.
Přestože Hapkova Lorelay nepatří k největším hitům Karla Gotta, v seriálu zazní hned dvakrát.
V osmdesátých letech se seriály ze školního prostředí roztrhl pytel. Byly tu hned dva seriály režírované Jiřím Adamcem podle scénářů Jiřího Bendáře a Karla Štorkána, středoškolské Zkoušky z dospělosti (1979) a vysokoškolské Bylo nás šest (1986). Na střední odborné učiliště (neboli učňák) nás pro změnu zavedlo Třetí parto (1985) Karla Smyczka a Iva Pelanta v hlavní roli s Lukášem Vaculíkem. My všichni školou povinní jsou však i přes některé dramaturgické chyby (například prvňák Brambůrek, druhé problémové dítě ve třídě učitelky Hajské, se v jednu chvíli jmenuje Ivan a hned v následující scéně je z něj Honza), povinný ideologický balast (ten zde má podobu například schůze ředitelů škol) či mírnou autorčinu mysogynii (minimálně polovina ženských postav je vykreslena velmi negativně) ze všech osmdesátkových školních seriálů jednoznačně nejpropracovanější a tím pádem i po právu nejznámější a nejreprízovanější. Seriál nastiňuje spoustu témat, z nichž jsou některá dobová (vyrovnávací třídy, melouchářství), jiná naopak nadčasová (přetíženost učitelek, nedostatek mužských učitelů). Rážovi a Zinnerové se tak povedlo natočit seriál, který je sice primárně určen dětem, avšak dokáže zaujmout i dospělé, čili jej můžeme s klidným svědomím označit za seriál rodinný neboli určený pro celou rodinu, která k obrazovkám usedá při každé repríze seriálu (tak jako aktuálně každou středu na TV Seznam).
Šestého dílu občasníku Příběh seriálu se dočkáte o Vánocích. Tento díl bude primárně věnován dětem a jeho tématem bude nejslavnější pohádkový seriál Arabela (1980) Miloše Macourka a Václava Vorlíčka.
Zdroj: Wikipedie, ČSFD, Youtube; Foto: © Česká televize / Jaromír Komárek, dále viz. popisky fotek
Nejnovější komentáře