Zombies & Cigarettes (2009)

Po skvě­lém [REC], při­chá­zí na řadu ten­to krát­ko­me­tráž­ní sní­mek. Španělé pros­tě ví, co doká­že divá­ka zaujmout.

Xavi se vydá­vá do vel­ké­ho obchod­ní­ho domu, aby se zde setkal se svou pří­tel­ky­ní Carol. Čekání si zpes­t­řu­je sle­do­vá­ním ostat­ních lidí a kou­pí si zmrz­li­nu. Když už se jí koneč­ně dočká, svou neši­kov­nos­tí se sra­zí s pro­da­va­čem parfé­mů. V tu chví­li se sta­ne něco otřes­né­ho. Obchodním domem zazní výkři­ky a někte­ří lidé se pro­mě­ní v zuři­vé mani­a­ky a začnou napa­dat ostat­ní. Během chví­le se hala obchod­ní­ho domu změ­ní v krva­vé bojiš­tě a kaž­dý se sna­ží utéct do bez­pe­čí a zachrá­nit si život. Xavi a Carol spo­leč­ně se dvě­ma dal­ší­mi muži se zavřou v jed­nom z malých obchůd­ků a vymýš­lí plán záchra­ny. Cesta ovšem pove­de přes celý obchod­ní dům, kte­rý je plný naka­že­ných lidí z nichž se sta­li zom­bie. Šance na pře­ži­tí je malá, ale musí to za kaž­dou cenu zku­sit jinak se sta­nou snad­nou kořis­tí.

Režie: Rafael Martinez, Iñaki San Román
Rok výro­by: 2009
Délka: 17 min
Země: Španělsko

Hrají:
Samuel Viyuela Gonzalez ... (Xavi)
Aroa Gimeno ... (Carol)
Javier Ríos ... (Kendo)
Paco Hidalgo ... (Anselmo)
...a dal­ší

Jedná se o dal­ší špa­něl­ský počin, kte­rý zdán­li­vě při­po­mí­ná skvě­lý sní­mek [REC]. Dvojice reži­sé­rů spo­leč­ný­mi sila­mi doká­za­li nato­čit něko­li­ka­mi­nu­to­vý film, kte­rý urči­tě sto­jí za vaší pozor­nost. Scénář fil­mu sice není nikterak ori­gi­nál­ní, ale jak začí­ná být u špa­něl­ských fil­mů zvy­kem mohl se opí­rat o stup­ňu­jí­cí se děsi­vou atmo­sfé­ru, sluš­né herec­ké výko­ny a kva­lit­ní kame­ro­vé zábě­ry.

Objasnění jak došlo k naka­že­ní se sice pří­mo nedo­čká­me, ale dosta­ne­me něko­lik vodí­tek z nichž si může kaž­dý z nás udě­lat vlast­ní závěr. Trochu div­ný mi při­šel i koneč­ný způ­sob, jak se zom­bie zba­vit. Příchod zom­bie na scé­nu byl rov­něž tro­chu cha­o­tic­ký a při­po­mí­nal spíš akč­ní kou­sek, ale jakmi­le se hlav­ní čtve­ři­ce poku­si­la vyra­zit za svo­bo­dou, začal ten pra­vý záži­tek. Při poku­su divá­ka vystra­šit úpl­ně posta­či­ly sta­ré kuli­šár­ny, kte­ré se pou­ží­va­jí v kaž­dém lep­ším fil­mu. Člověk vět­ši­nou pod­lé­há stra­chu a poci­tu sklí­če­nos­ti, či bez­moc­nos­ti hlav­ně ve tmě, kdy nevi­dí pře­káž­ky, nebo nástra­hy kte­ré ho v ní mohou čekat. Tady šlo pře­de­vším o výkři­ky hlav­ních hrdi­nů když se kolem nich pro­že­ne hor­da zom­bie. Tím dal­ším osvěd­če­ným tri­kem je vybaf­nu­tí. S napě­tím čeká­te půl­mi­nu­ty co se bude na obra­zov­ce ode­hrá­vat a stej­ně jako posta­va hle­dí­te malým okýn­kem či škví­rou do ponu­ré chod­by / míst­nos­ti. Z niče­ho nic se pří­mo před vámi obje­ví bez varo­vá­ní zakr­vá­ce­ný obli­čej nemrt­vé­ho. V tu chví­li si slab­ší pova­hy cvrnk­nou i do kalhot.

Objeví se zde něko­lik lahod­ných gore efek­tů, kte­ré vám budou jis­tě pochu­ti. Většinou je uvi­dí­me při sou­bo­jích s nemrt­vý­mi, kte­ré musí­te pořád­ně roz­se­kat, nebo vám budou otra­vo­vat život pořád. Bohužel nej­za­jí­ma­věj­ší pasáž fil­mu trvá jen zhru­ba dvě minu­ty což je dost mále a zaru­ču­ji, že se u ní roz­hod­ně poba­ví­te. Nejvíce mě ovšem zkla­mal samot­ný závěr, kte­rý utnul všech­ny dob­ré scé­ny před ním. Divák se pořád­ně nedo­zví, jak se pře­ži­vší lidé vypo­řá­da­li s nemrt­vý­mi, respek­ti­ve jakým způ­so­bem ano, ale jeho pro­ve­de­ní už ne. Na pořád­ný finish si už zřej­mě reži­sé­ři netroufli, což mě doce­la mrzí. Výrazně to ovliv­ni­lo můj cel­ko­vý pohled na ten­to sní­mek i závě­reč­né hod­no­ce­ní.

Herecké výko­ny byly doce­la uspo­ko­ju­jí­cí, tedy hlav­ně co se hlav­ní čtve­ři­ce týká. Věřím, že hlav­ně o sym­pa­tic­ké hereč­ce Aroe Gimeno ješ­tě urči­tě usly­ší­me. Ji bych chtěl pochvá­lit pře­de­vším. Dokázala bra­vur­ně zahrát vystra­še­nou dív­ku, kte­rá v ohro­že­ní živo­ta doká­že neví­da­né věci a je agre­siv­ním zom­bie vyrov­na­ným sou­pe­řem. Rovněž bych chtěl upo­zor­nit na hod­ně sluš­ný hudeb­ní dopro­vod, kte­rý výraz­nou měrou při­spěl k nad­prů­měr­né kva­li­tě toho­to sním­ku. Stejně tak jako kame­ra a střih. Lidé kte­ří to měli na sta­ros­ti si zaslou­ží můj obdiv. Protože jejich sedm­nác­ti­mi­nu­to­vý sní­mek mě doká­zal zaujmout mno­hem víc, než lecja­ké nor­mál­ní zom­bie fil­my.

Hodnocení:
80%

---