Corridor (1989)

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Tento dům si nemů­že­te kou­pit, ale může­te ho vyhrát. Stačí jen pře­ko­nat pár pře­ká­žek a hlav­ně pře­žít!

Tento krát­ko­me­tráž­ní sní­mek by jste si v žád­ném pří­pa­dě nemě­li nechat ujít. Francouzi spo­ji­li kome­dii s horo­rem a vzni­kl z toho sed­mi­mi­nu­to­vý krva­vý, ale usmě­va­vý šot. Pojednává o mla­dém muži, kte­rý si někde pře­čte inze­rát o snad­ném zís­ká­ní krás­né­ho rodin­né­ho dom­ku. Rozhodne se nemo­vi­tost pro­hléd­nout. Je vře­le při­ví­tán a vpuš­těn do domu. Zde se dozví, že dům se nedá kou­pit, ale vyhrát. Zájemce musí pro­jít men­ší zkouš­kou, na jejímž kon­ci ho čeká smlou­va a klíč od domu. Host je nevě­dom­ky zamčen v chod­bě a hra může začít.

Český název: Chodba
Režie: Alain Robak
Rok výro­by: 1989
Délka: 7 min
Země: Francie

Hrají:
Jean-François Gallotte ... (Le visi­teur / host)
Marie-Thérèse Caumont ... (La vie­ille fem­me)
Roger Zaconni ... (Le vie­il hom­me)

Doteď nás děj zřej­mě troš­ku nudil, ale věř­te, že dal­ší minu­ty sto­jí za tu tro­chu vaše­ho času. Určitě nebu­de lito­vat. Před námi se totiž odví­jí osu­do­vé kro­ky naše­ho hrdi­ny, kte­rý poma­lý­mi krůč­ky míří vpřed k prv­ní pře­káž­ce. Brzy mu však zmi­zí úsměv ze rtů navždy. Zjistí, že byl nalá­kán do podiv­né hry senil­ních důchod­ců, kte­ří tu na něj při­pra­vi­li něko­lik veli­ce boles­ti­vých a smr­tel­ných pře­kva­pe­ní. Jakmile začne téct prv­ní krev, tak jedi­né co kro­mě dýchá­ní posta­vy sly­ší­te jsou fran­couz­ské nadáv­ky, kte­ré netře­ba pře­klá­dat. Důmyslnost někte­rých pas­tí může lehce při­po­mí­nat zná­mý film SAW, ako­rát že tady nete­če zas až tolik krve.

Čím dále se náš hrdi­na dostá­vá tím to začí­ná být zají­ma­věj­ší. Pasti přes­to­že jsou pri­mi­tiv­ní doká­ží pořád­ně zabo­let, hlav­ně v pří­pa­dě, kdy vám žilet­ky pěk­ně zaje­dou pod kůži, nebo na vás padá žeh­lič­ka. Samozřejmě celý film musí­te mít na pamě­ti, že jde pře­de­vším o komic­kou pod­sta­tu sním­ku, kte­rý má pře­de­vším poba­vit. To zna­me­ná, že i umě­lé usek­nu­té uchu vez­me­te s povdě­kem.

Obrovským plu­sem toho­to sním­ku je výbor­ný herec­ký pro­jev hlav­ní­ho akté­ra, kte­rý před­ve­dl úžas­ný výkon jenž měl za úkol pře­de­vším poba­vit. Černý humor byl tref­ný, přes­ně cíle­ný a oku laho­dí­cí. Pamatujte si, že z toho­to sním­ku ply­ne jed­no pona­u­če­ní: nikdy nehrej­te žád­né hry o cizí dům!

Hodnocení:
70%