Kritiky.cz > Horory > Gojira tai Mekagojira (1993)
Horory

Gojira tai Mekagojira (1993)

— 3. února 2013 0 comment
rp 220px GVMGII.jpg
rp 220px GVMGII.jpg
1 hvězda2 hvězdy3 hvězdy4 hvězdy5 hvězd (zatím nehodnoceno)
Loading...

Japonští věd­ci nalez­nou vel­ké vej­ce, kte­ré odve­zou do své labo­ra­to­ře. Netuší však, že o něj májí zájem i Rodan a Gojira. Armádě tak nezbý­vá nic jiné­ho než pro­ti nim poslat Mekagojiru…

Organizace spo­je­ných náro­dů zři­zu­je v roce 1992 tzv. Centrum Obrany (UNGCC), kte­ré má za úkol zasta­vit Gojiru jed­nou pro­vždy. Podaří se jim vytáh­nout z moře pozůstat­ky  Mecha-King Ghidoraha a vytvo­ří z něj dva nové stro­je. Tím prv­ním je léta­jí­cí bojo­vý člun Garuda a tím dru­hým Mekagojira. O dva roky poz­dě­ji tým japon­ských věd­ců při­jíž­dí na ost­rov Adona v Beringově moři, kde nalez­nou vel­ké vej­ce. Předpokládají, že se jed­ná o vej­ce Pteranodona a odve­zou jej do výzkum­né­ho cen­t­ra v Kjótu. Vejce ovšem k jejich nevě­do­mos­ti doká­že vyvo­lá­vat tele­pa­tic­ký sig­nál, kte­rý při­táh­ne pozor­nost jak Rodana, tak i Gojiry. Oba totiž tou­ží po „obsa­hu“ toho vej­ce. Při ces­tě začnou ničit vše, co jim při­jde do ces­ty. UNGCC musí urych­le­ně povo­lat do zbra­ně Mekagojiru i Garudu jinak z Kjóta zby­dou jen samé trosky…

Režie:  Takao Okawara
Rok výro­by: 1993
Délka: 108. min
Země: Japonsko
Alternativní názvy: Godzilla vs. Mechagodzilla II / Gojira VS Mekagojira
Hrají:
Megumi Odaka ……………………(Miki Saegusa)
Masahiro Takashima ………………(Kazuma Aoki)
Ryoko Sano ………………………..(Azusa Gojo)
Yusuke Kawazu ……………………(Profesor Omae)
Leo Meneghetti …………………….(Dr. Asimov)
…a dal­ší

Ishiro Honda byl prý původ­ně oslo­ven, aby se ujal režie dva­cá­té­ho dílu, jen­že k tomu nako­nec nedo­šlo kvů­li jeho úmr­tí. I pro­to se toho nako­nec ujal opět Okawara a ani ten­to­krát se mu bohu­žel nepo­da­ři­lo zís­kat si divá­ky na svou stra­nu. Často je mu vytý­ká­na jeho neschop­nost zaujmout divá­ka pořád­nou bitvou, pro­to­že cha­o­tic­ká prá­ce kame­ra­ma­na nedo­pře­je moc kva­lit­ní podí­va­nou. To samé se dá říci i o samot­ném scé­ná­ři, na jehož úkor se tvůr­ci spí­še sou­stře­di­li na spe­ci­ál­ní efek­ty, kte­ré jsou sice na prv­ní pohled doce­la pěk­né, jenomže v tom zby­teč­ném zmat­ku ztrá­cí na efek­ti­vi­tě. Navíc ani zde se zce­la nepo­da­ři­lo zba­vit jis­té pře­kom­bi­no­va­nos­ti, kte­rá již začí­na­la mno­hým lézt pěk­ně na ner­vy.
Rodanův návrat na scé­nu jsem ovšem kvi­to­val s povdě­kem, jen­že i u něj dosta­ly jeho cha­rak­te­ro­vé vlast­nos­ti (kte­ré mne v minu­los­ti uchvá­ti­ly) vzhle­dem k pokro­ku na frak. Místo pěk­ných větr­ných smrští jsem se musel dívat na jeho „lase­ro­vou show“, kte­rou občas obo­ha­ti­lo jen něko­lik klo­van­ců.  Z kdy­si hrdé­ho pána oblo­hy se stal mís­ty jaký­si spla­še­ný vrab­čák, kte­rý navíc na kon­ci uká­zal i „dob­ré srd­ce“. Právě onen závěr měl zřej­mě za úkol zavzpo­mí­nat na sta­ré dob­ré časy, kdy Rodan a Gojira ochra­ňo­va­li svět jako par­ťá­ci bok po boku. Když k tomu při­po­čí­tám i zrod Baby Gojiry, začal jsem mít váž­né oba­vy, že se to celé změ­ní zase ve fraš­ku urče­nou hlav­ně pro malé děti. Naštěstí k tomu nedo­šlo, ale i tak si moh­li více pohrát se vzhle­dem mlá­dě­te.
I pro­to jsem začal vklá­dat nej­vět­ší nadě­je do boje mezi Gojirou a dvo­ji­cí ople­cho­va­ných pro­tiv­ní­ků. Destruktivní figh­ty na sebe naštěs­tí nene­cha­li dlou­ho čekat a já si začal film koneč­ně uží­vat. Především i díky výzbro­ji Mekagojiry a Garudy. Ti se koneč­ně uká­za­li jako rov­no­cen­ní sou­pe­ři pro Gojiru a pořád­ně jí pro­kle­pa­li kožich. Snad popr­vé tu lze spat­řit sna­hu armá­dy zni­čit své­ho nepří­te­le za pomo­ci něče­ho jiné­ho než jen neko­neč­né­ho počtu raket a dělo­stře­lec­ké­ho ostře­lo­vá­ní. Tato myš­len­ka vlast­ně odstar­to­va­la jakousi dal­ší „éru“ v této sérii, díky kte­ré bude vidět jis­té zlep­še­ní ve zbý­va­jí­cích dílech. 

Že by snad koneč­ně TOHO a pro­du­cent Tanaka pocho­pi­li, co od nich divá­ci (kro­mě Japonců) celou tu dobu oče­ká­va­li? Bylo by však potře­ba se koneč­ně zba­vit již zasta­ra­lé šab­lo­ny, kte­rou se nám pořád sna­ží vnu­co­vat, jen­že kte­rá již pře­sta­la být zají­ma­vá. Finálním rozuz­le­ním však doká­za­li, že to zas tak „žha­vé“ nebu­de. Podobně jako v před­cho­zím díle Gojira tai Mosura (1992) totiž opět vyhra­je japon­ská lás­ka (mnoh­dy nepo­cho­pi­tel­ná) nad nená­vis­tí. Díky tomu vlast­ně zjis­tí­te, že jste se těch 108. minut vlast­ně díva­li na tako­vý „skry­tý“ roman­tic­ký film s polo dra­ma­tic­kým hap­pyen­dem. 

Hodnocení:
50%

Jak bude rekla­ma vypa­dat?
-
Nechceš zde rekla­mu napo­řád jen za 50 Kč?
Zobrazit for­mu­lář pro nákup
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Opravdu si myslíte, že umíte psát lépe, častěji a čtiveji?  Tak své komentáře, články, recenze… pište pro nás!

|

0
Budeme rádi za vaše názory, zanechte prosím komentář.x
Stránka načtena za 3,91190 s | počet dotazů: 265 | paměť: 72112 KB. | 07.05.2024 - 22:37:37