Warcraft: První střet - O PRODUKCI - Orkové a obyvatelé Azerothu Obsazení filmu

Hodnocení článku

(zatím nehod­no­ce­no)

Loading...

Roven se uvo­lil povyprá­vět nám o tom, jak pro­bí­ha­lo shá­ně­ní těch nej­vhod­něj­ších her­ců: „Warcraft je pří­běh, kte­rý vás ve fil­mo­vé podo­bě napros­to pohl­tí. Vezme vás na mís­to, kam se v reál­ném živo­tě nedo­sta­ne­te, a tako­vou pouť všich­ni milu­je­me. Ale i když navští­ví­te tyto úžas­né svě­ty, nej­dů­le­ži­těj­ší je, abys­te si našli ces­tu k posta­vám. Toto pro­po­je­ní s posta­va­mi mají spo­leč­né všech­ny dob­ré fil­my.“

Navázání pou­ta s posta­va­mi by však neby­lo mož­né, kdy­by divá­ci záro­veň nedo­ká­za­li navá­zat stej­né pou­to s her­ci, kte­ří tyto posta­vy ztvár­ňu­jí. Roli veli­te­le Anduina Lothara, ústřed­ní posta­vy lid­ské­ho svě­ta, na sebe vzal aus­tral­ský herec Travis Fimmel, kte­rý pro­slul svou rolí Ragnara v úspěš­ném seri­á­lu Vikingové.

Respekt vzbu­zu­jí­cí voják Lothar vždy kla­dl na prv­ní mís­to zájmy krá­lov­ství a své­ho krá­le.

„Travis mě ve Vikinzích úpl­ně uchvá­til,“ řekl o Fimmelově herec­kém výko­nu Raves Tull. „Jakmile vstou­pí do míst­nos­ti, oka­mži­tě při­táh­ne pozor­nost. Má v sobě cosi uni­kát­ní­ho. A když vez­me do ruky meč nebo váleč­nou seke­ru, roz­hod­ně ho chce­te mít na své stra­ně.“

Fimmel byl z mož­nos­ti podí­let se na tom­to epic­kém dob­ro­druž­ství nad­še­ný. Zároveň odha­lil, nako­lik pro něj bylo důle­ži­té, aby Lothar nebyl bez­chyb­ný hrdi­na. „Má vel­mi sil­ný smy­sl pro povin­nost a potře­bu být dob­rým vojá­kem,“ vysvět­lu­je Fimmel, „ale kvů­li tomu záro­veň zane­dbá­vá svou rodi­nu a nese si v sobě lítost, co se týče vzta­hu se svým synem.“

Britští her­ci Dominic Cooper a Ruth Negga před­ved­li svou nema­lou herec­kou zruč­nost v rolích aze­ro­thské­ho krá­le Llanea a lady Tarii. Llane je las­ka­vý vlád­ce, kte­rý se spo­lé­há na své spo­leč­ní­ky z dět­ství, že mu pomo­hou udr­žet v jeho krá­lov­ství mír. Vpád orkské armá­dy však toto přá­tel­ství i Llaneovo vůd­cov­ství podro­bí tvr­dé zkouš­ce.

Cooper se nám svě­řil, proč si tuto roli vybral: „Moc se mi líbi­lo, že scé­nář nebyl jenom o boji dob­ra pro­ti zlu. V pod­sta­tě je spí­še o vyhnan­cích hle­da­jí­cích nový domov. A kla­de otáz­ky jako ‚Komu tahle země pat­ří? Kdo je v prá­vu?‘. A čím více infor­ma­cí se dozví­dá­te, tím více je zpo­chyb­ňu­je­te. Neexistuje náho­dou spra­ved­li­věj­ší způ­sob, jak docí­lit vše­o­bec­né spo­ko­je­nos­ti? Je to hra v šachy a pro Llanea před­sta­vu­je neu­stá­lou nut­nost dělat to, co při­ne­se jeho krá­lov­ství to nej­lep­ší.“

V jeho sna­hách jej pod­po­ru­je vzne­še­ná a bys­trá krá­lov­na, lady Taria. „Na prv­ní pohled jde o poměr­ně tra­dič­ní patri­ar­chál­ní spo­leč­nost, ale když se podí­vá­te blíž, zjis­tí­te, že u nich dvou je to spí­še spo­lu­prá­ce,“ vysvět­lu­je Negga. „Vládnou jako pár. Možná ne ofi­ci­ál­ně, ale v pra­xi to tak roz­hod­ně fun­gu­je. Král se spo­lé­há na její názor i intu­i­ci. Vnímám Tariu jako přes­ný opak lady Macbeth.“

Hierarchii moci na Azerothu kom­pli­ku­je záhad­ný Medivh, jehož zpo­dob­nil Ben Foster, herec mno­ha tvá­ří. Medivh je posled­ním čaro­dě­jem z pra­sta­ré linie ochrán­ců zná­mých jako Strážci. K obra­ně říše mu byly svě­ře­ny nezměr­né síly. Kdysi býval mezi oby­va­te­li Azerothu osla­vo­ván a ctěn, nyní však pro­dlé­vá v osa­mě­ní a v ano­ny­mi­tě ve věži Karazhan.

Aniž by o tom měl kdo­ko­li tuše­ní, ten­to mág v sobě skrý­vá tajem­ství, kte­ré může všem při­nést zká­zu. Fostera role Medivha láka­la z mno­ha důvo­dů, avšak hlav­ním z nich byla mož­nost spo­lu­prá­ce s Jonesem.

„Viděl jsem Moon a bylo mi hned jas­né, že Duncan je vyna­lé­za­vý reži­sér,“ svě­řil se Foster. „Když jsem se zače­tl do scé­ná­ře pří­bě­hu, kte­rý se ode­hrá­vá ve fan­tas­tic­kém svě­tě, došlo mi, jak těž­ké musí být před­sta­vit novou myto­lo­gii. A stej­ně těž­ké je pod­ní­tit pocho­pe­ní pro obě stra­ny kon­flik­tu. Duncan vlád­ne magií, díky kte­ré se mu poda­ři­lo zpo­dob­nit lid­skost u obou stran. A ačko­liv na jed­né stra­ně bari­ká­dy sto­jí až zví­řec­ky divo­cí tvo­ro­vé, zvo­lil vel­mi lid­ský pří­stup. A toho si cením.“

V našem pří­bě­hu se vysky­tu­je ješ­tě dal­ší význam­ný čaro­děj – Khadgar. Je to mla­dič­ký mág, kte­rý se obrá­tí zády k osu­du, jejž mu před­ví­da­la Kirin Tor. Do vál­ky je vta­žen prak­tic­ky bezděč­ně. Ben Schnetzer vní­má svou posta­vu jako něko­ho, kdo v prů­bě­hu fil­mu pod­nik­ne ces­tu, kte­rá je téměř hma­ta­tel­ná. V nesku­teč­ně krát­kém čase se toho mno­ho nau­čí. Schnetzer říká, že bylo vzru­šu­jí­cí hrát tako­vou roli – sle­do­vat pokro­ky, kte­ré uči­nil, a změ­ny, jimiž si pro­šel.

Jednu z nej­slo­ži­těj­ších a fyzic­ky nej­ná­roč­něj­ších rolí ve fil­mu před­sta­vu­je role míšen­ky Garony, napůl člo­vě­ka a napůl orka. Garona dělá vše pro své pře­ži­tí. Po vstu­pu na Azeroth se jako s prv­ním z lidí setká­vá s veli­te­lem Lotharem. Ten obdi­vu­je její zdat­nost v boji, stej­ně jako sílu její­ho vzdo­ru. Záhy se mezi nimi roz­vi­ne pev­něj­ší pou­to.

Roven se s Pattonovou popr­vé setkal při natá­če­ní fil­mu Idlewild a byl si jist tím, že do role doká­že vnést mno­ho. Sama Pattonová o posta­vě Garony řek­la násle­du­jí­cí: „Otřese s naší před­sta­vou, že ne všich­ni orko­vé jsou špat­ní a ne všich­ni lidé jsou dob­ří. Může být i něco mezi. To je na ní uni­kát­ní. Garona je roz­pol­ce­ná mezi obě­ma svě­ty. Je to divo­ká a sil­ná bojov­ni­ce a tako­vá role je pro ženu vždyc­ky vzru­šu­jí­cí. Ale mimo to se v Garoně skrý­vá i zra­ni­tel­nost a žen­skost. Začíná vidět a poci­ťo­vat nepo­zna­né. Během fil­mu pro­jde mno­hý­mi změ­na­mi.“

Osm stop vyso­cí her­ci se těž­ko shá­ně­jí, a tak se obrov­ští, hro­zi­ví orko­vé muse­li vytvo­řit digi­tál­ně. Díky pokro­kům v tech­no­lo­gii moti­on cap­tu­re moh­li tvůr­ci fil­mu obsa­dit řadu uzná­va­ných her­ců, aby vdech­li těm­to obro­vi­tým váleč­ní­kům život.

Pro her­ce Tobyho Kebbella (kte­rý před­sta­vu­je Durotana, náčel­ní­ka kla­nu Frostwolf) není CGI žád­nou novin­kou. Zahrál si totiž posta­vu Koby v Úsvitu pla­ne­ty opic. Pro ostat­ní – Roba Kazinského (Orgrim, Durotanův blíz­ký pří­tel a zástup­ce ve vele­ní kla­nu), Clancyho Browna (Blackhand, náčel­ník Hordy), Daniela Wu (vůd­ce Gul’dan) a Annu Galvin (Draka, Durotanova druž­ka) – však před­sta­vo­val moti­on cap­tu­re něco, s čím se tepr­ve muse­li nau­čit pra­co­vat. Díky šedým oble­kům se sen­zo­ry a indi­ká­to­ry v podo­bě teček na obli­če­jích se tito her­ci „sta­li“ orky a pře­ja­li jejich veli­kost, sílu, pohy­by i cha­rak­te­ro­vé spe­ci­fič­nos­ti jejich postav.

„Duncan nám dal jas­ně naje­vo, že nejde jen o samot­ný moti­on cap­tu­re,“ vzpo­mí­ná Kebbell na svou zku­še­nost. „Není to jen o zachy­ce­ní pohy­bu, ale o zachy­ce­ní herec­ké­ho výko­nu. Tím, že to takhle nazval, pro mě celý ten pro­ces zlid­štil. Protože když vám pár cen­ti­me­t­rů před obli­če­jem visí dvě kame­ry, je pří­jem­né pomys­let na to, že to dělá­te nejen pro sebe, ale i pro všech­ny ty uměl­ce. Pro ty, kte­ří tu posta­vu vyob­ra­zi­li a teď ji díky naší prá­ci budou moci spat­řit živou.“

Herci také potře­bo­va­li něko­ho, kdo by jim pomohl osvo­jit si schop­nos­ti potřeb­né k pře­svěd­či­vé­mu ztě­les­ně­ní těch­to hrdých, divo­kých váleč­ní­ků. Proto byl na palu­bu pro­jek­tu při­zván pohy­bo­vý cho­re­o­graf TERRY NOTARY. Notary, kte­rý měl k dis­po­zi­ci zku­še­nos­ti z gym­nasti­ky a z půso­be­ní v Cirque du Soleil, navr­hl pohy­by, ges­ta i oso­bi­té pro­je­vy cho­vá­ní pro všech­ny posta­vy všech ras. S her­ci pak tré­no­val a pomohl jim skr­ze pohy­by najít svou posta­vu.

„Napřed jsem si scé­nář pře­če­tl kvů­li tomu, abych se zori­en­to­val v cha­rak­te­ris­ti­kách orků,“ pro­zra­dil Notary. „A na tom jsem potom sta­věl. Jsou to mohut­ná stvo­ře­ní – jsou obrov­ští, sil­ní, sval­na­tí. Zároveň se ale nijak nesna­ží dělat dojem, nesta­ví na odiv svůj zevněj­šek. Jsou sil­ní pře­de­vším uvnitř. Skrývá se v nich nesku­teč­ná síla, kte­rá však nevy­chá­zí ze sva­lů, ale z toho, jací jsou. Z jejich nit­ra.“

„Pamatuju si, jak jsem si s Terrym poví­dal, zatím­co jsme se sna­ži­li osvo­jit si orkský způ­sob chůze, kte­rý jde hod­ně doši­ro­ka,“ vzpo­mí­ná Brown. „Terry mlu­vil nesku­teč­ně zře­tel­ně a trpě­li­vě, zatím­co se sna­žil před­sta­vit nám ty obra­zy. Popsal to tak, že když ork krá­čí, samot­ná síla jeho kro­ků doslo­va hýbe zemí pod ním. Takže ork se v pod­sta­tě nepo­hy­bu­je pro­sto­rem, ale doslo­va káže zemi, aby se pod ním oto­či­la, když krá­čí vpřed. Podle mě je to nesmír­ně sil­ná před­sta­va.“

Pro Kazinského byla pří­le­ži­tost zahrát si Durotanova zástup­ce Orgrima, nosi­te­le moc­né­ho Doomhammeru – prav­dě­po­dob­ně jed­né z neji­ko­nič­těj­ších zbra­ní hry – spl­ně­ným snem. Kazinsky je hrá­čem World of Warcraft a v době, kdy šel film do pro­duk­ce, měl nahrá­no dohro­ma­dy 463 dnů.

„Měl jsem pocit, že scé­nář se nachá­zí přes­ně mezi tím, co potře­bo­va­li pro film, a s čím bych já jakož­to divák a hráč byl spo­ko­je­ný a co bych rád viděl,“ pro­hlá­sil Kazinsky. „Vytváříme svět pro lidi, kte­ří hra­jí hru, a stej­ně tak i pro ty, kte­ří o ní nikdy ani nesly­še­li. Vytváříme svět, kte­rý při­ve­de dal­ší zájem­ce. Když mi posla­li scé­nář, cítil jsem, že se tre­fi­li přes­ně mezi.“

Kromě samot­né mož­nos­ti zahrát si ve Warcraftu byl Kazinsky dych­ti­vý vyzkou­šet si tech­no­lo­gii moti­on cap­tu­re. „Jakmile se k tomu upí­še­te, může­te jen zamá­vat své­mu egu, pro­to­že od té chví­le jste napros­to pod­ří­ze­ní své posta­vě. Od toho momen­tu zále­ží jen na tom, abys­te ji zahrá­li správ­ně. Je to nesku­teč­ně osvo­bo­zu­jí­cí a úžas­ný záži­tek.“

Wu pro­zra­dil, že k tomu jít na kon­kurz na Warcraft ho moti­vo­va­la jeho žena, kte­rá je také váš­ni­vou hráč­kou World of Warcraft. Ač se už dří­ve obje­vil v mno­ha akč­ních fil­mech a hod­ně kaska­dér­ských kous­ků pro­vá­děl sám, role váleč­né­ho vůd­ce Gul’dana pro něj byla jed­nou z fyzic­ky nej­ná­roč­něj­ších rolí, s nimiž se kdy musel vypo­řá­dat.

„Pamatuju si, jak jsem si pro­chá­zel scé­nář. Dočetl jsem se, že Gul’dan má být ze všech těch orků nej­star­ší. A já při­tom nejsem tak sta­rý,“ pozna­me­nal Wu. „A tak poví­dám Duncanovi: ‚Ten ork je pořád­ný sta­řec. Proč obsa­zu­ješ něko­ho mno­hem mlad­ší­ho?‘ A on na to řekl, že kvů­li fyzic­ké strán­ce. Pokud by obsa­di­li něko­ho, kdo by Gul’danovi věko­vě odpo­ví­dal, prav­dě­po­dob­ně by roli po fyzic­ké strán­ce nezvlá­dl.“

„Jakmile jsem se dostal do výcvi­ko­vé­ho tábo­ra orků, pocho­pil jsem, o čem Duncan mlu­vil,“ dodá­vá se smí­chem Wu. „Protože moje posta­va v prů­bě­hu celé­ho fil­mu v pod­sta­tě pořád někde dře­pí. Těch prv­ních pár týd­nů bylo hod­ně boles­ti­vých. Nakonec mi zača­ly být těs­né všech­ny kalho­ty, kte­ré jsem si vzal s sebou do Vancouveru, pro­to­že jsem nabral hod­ně sva­lo­vi­ny na steh­nech a na zad­ku. Celý ten pro­ces byl báječ­ný a to, že jsem jím pro­šel s dal­ší­mi her­ci hra­jí­cí­mi orky, byla úžas­ná stme­lu­jí­cí zku­še­nost.“

Tak jako Llane cho­dí pro rady za svou man­žel­kou, i orko­vé se radí se svý­mi part­ner­ka­mi. Draka, hlav­ní žen­ská posta­va na orkské stra­ně, je odváž­ná druž­ka Durotana. Ztvárňuje ji hereč­ka Anna Galvin. „Zbožňuju její sebe­jis­to­tu a to, jak je od rány,“ říká o své roli Galvin. „Řídí se svým srd­cem, ale záro­veň je důvtip­ná a vel­mi schop­ná. Jako zbraň si zvo­li­la dýku, pěk­ně zlo­my­sl­nou zbraň, kte­rou vlád­ne jako kte­rý­ko­li elit­ní váleč­ník.“