Vesnice (The Village) – Ztráta času

Komedie? Ne. Dobrodružný? Ne. Romantický? Ne. Sci-fi nebo fan­ta­sy? Ne. Akční? Ne. Thriller? Ne? Drama? Ne. Horor? To už vůbec ne! Tak co tedy?

Přiznám se dob­ro­vol­ně a zce­la bez nátla­ků, že na shléd­nu­tí toho­to fil­mu jsem se těšil jako malé dítě na pudink. Preview se zdá­lo být v kli­du, ani trai­ler nezkla­mal. Rovněž sta­tic­ké obráz­ky z fil­mu (pro ty, kdož nepo­cho­pi­li – fot­ky) vypa­da­ly láka­vě. Myslel jsem (dou­fal jsem), že to bude pořád­ná podí­va­ná. Bohužel, jaké však bylo mé zkla­má­ní, si lze jen stě­ží před­sta­vit a odpo­ví­dá tomu i koneč­né zhod­no­ce­ní sním­ku na kon­ci této nega­tiv­ně kri­tic­ké recen­ze. Věřme však, že mé hod­no­ce­ní nebu­de to jedi­né (a taky není), a že ostat­ní recen­zen­ti tomu­to sním­ku při­řknou poně­kud vyš­ší hod­no­ty, než já. Ne, pro­sím ne! Neházejte po mně kame­ny a raj­ča­ta! Já už jsem pros­tě tako­vý. K fil­mům veli­ce nároč­ný a kri­tic­ký.

Myslel jsem, že půjde o něja­ký dob­ře pro­kr­ve­ný horor, kde budou vzdu­chem lítat lid­ská těla a ubo­hé obě­ti se budou zmí­tat v pev­ném sevře­ní mutan­tů. To se však neko­na­lo a pod­le mého se neko­nal ani thriller, ve kte­rý jsem dou­fal, kdy­by to neklaplo s těmi mutan­ty, krví a tak. Jestli je pod­le něko­ho Vesnice thrille­rem, či snad horo­rem, tak já mám na tuto věc zřej­mě dia­me­t­rál­ně odliš­ný názor, zako­ře­ně­ný hlu­bo­ko v divác­kém srd­ci (oku, moz­ku… jak chce­te). Vesnici bych spí­še nazval vel­kým kla­mem na divá­ka (čili psy­cho­lo­gic­ký thriller? mož­ná). Od začát­ku, až do kon­ce máte pocit, že se něco zaru­če­ně MUSÍ stát, že tam ta krev pře­ci jen pote­če, sem tam pro­le­tí něja­ké to tělo a z obra­zov­ky se na vás bude škle­bit ošk­li­vý mutant, při­po­mí­na­jí­cí vaše­ho dědu za tisíc let. Jenže nic z toho se neko­ná, a když celý film skon­čí, máte pocit, že jste o něco při­šli. Že vás auto­ři sním­ku o něco okrad­li – o záži­tek a o pení­ze.

Zvláště pak nechut­né je to, když se vlast­ně celou poin­tu pří­bě­hu dozví­te v polo­vi­ně fil­mu, což je zrov­na u tak­to kon­ci­po­va­né­ho poči­nu holý nesmy­sl a idi­o­cie. Ve zbý­va­jí­cí půli fil­mu už vás totiž vylo­že­ně nemá co pře­kva­pit a na všech­no, co se ve sním­ku děje, se už dívá­te jiný­ma oči­ma. Očima, kte­ré už vidě­ly konec.

Kdybych se však měl blí­že podí­vat k samot­né­mu zpra­co­vá­ní, tady bych nebyl tak přís­ný jako o pár řád­ků výše. Oblast natá­če­ní i zmák­nu­té dobo­vé ztvár­ně­ní jsou OK. Co se týče her­ců, nemám žád­ných zásad­ních námi­tek, všich­ni podá­va­jí vyvá­že­né a kva­lit­ní výko­ny. Pozvedl bych snad jedi­ně Joaquina Phoenixe v roli nesmě­lé­ho, leč sta­teč­né­ho mla­dí­ka  Luciuse Hunta a hlav­ní hrdin­ku Ivy Walker, ztvár­ně­nou půvab­nou a neza­po­me­nu­tel­nou Bryce Dallas Howard. Ta je ve své roli sku­teč­ně bri­lant­ní a pohled na její krás­nou tvář nene­chá žád­né­ho z mužů (i mno­hých žen) chlad­né­ho. To je důka­zem, že i rela­tiv­ně nezná­mí her­ci mohou zaujmout více, než hvězdy svě­to­vé­ho for­má­tu. Z těch „zvuč­něj­ších“ jmen uveď­me napří­klad Adriena Brodyho, či snad nikdy nestár­nou­cí, věč­ně krás­nou a mla­dou (a sexy!!!) Sigourney Weaver, ali­as Vetřelčí mat­ku :-).

Hudba, kame­ra, střih i všech­ny ostat­ní sere­pe­tič­ky, jsou na dob­ré úrov­ni a rov­něž jim není co vytknout. K efek­tům svůj libý komen­tář nepři­dám, neboť v tom­to fil­mu jich je poskrov­nu… vlast­ně nejsou žád­né. Čili efek­ty ode mě mají nekla­si­fi­ko­vá­no. K ději se ten­to­krá­te radě­ji ani vyja­d­řo­vat nebu­du a rov­něž vám z něj nic nebu­du popi­so­vat. Není to pro­to, že bych byl líný napsat o pár set zna­ků v této recen­zi navíc, ale nerad bych vás při­pra­vil ale­spoň o ten drob­ný záži­tek z fil­mu, o ten ubo­hý, nicot­ný poten­ci­ál,  kte­rý v sobě toto dílo nese. Prozradit vám děj, by zna­me­na­lo odsou­dit vaši kaze­tu s tím­to fil­mem k úscho­vě do hlu­bo­ké­ho šuplí­ku, kde by snad­no zašla pra­chem. Z toho­to důvo­du radě­ji mlčím a šet­řím si své prs­tí­ky a klá­ves­ni­ci na něco, kde se mohu smě­le vyřá­dit, aniž bych vás divá­ky o něco při­pra­vil. Každopádně, pomineme-li fatál­ní chy­bu tvůr­ců, kte­ří pro­zra­dí hlav­ní záplet­ku již upro­střed fil­mu, pomineme-li napros­tou nai­vi­tu celé­ho pří­bě­hu a tak tro­chu nudu, kte­rou bude­me zaží­vat, sto­jí ten­to sní­mek za vaše shléd­nu­tí, jen je tře­ba ho brát s rezer­vou a pří­liš od něj neo­če­ká­vat. Vaše oče­ká­vá­ní totiž nebu­dou napl­ně­na.

---

---