Vinnetou a míšenka Apanači

Winnetou und das Halbblut Apanatschi je německo-jugoslávský film z roku 1966, vel­mi vol­ně zalo­že­ný na moti­vy Karla Maye (Karl May film). Premiéra se kona­la 17. srp­na 1966 v mni­chov­ském Mathäser-Filmpalast.

Tento film je jed­ním ze tří fil­mů Karla Maye, k nimž byly vydá­ny dis­ky View-Master s troj­roz­měr­ným obra­zem.

Děj

Winnetou zachrá­ní život malé­mu Happymu, když vle­ze do orlí­ho hníz­da pro orlí pír­ko k naro­ze­ni­nám své sest­ry Apanatschi a je orlem napa­den. Apanatschi je dce­rou far­má­ře Maca Hallera a apač­ské indi­án­ky Mine-yoty, je míšen­ka. To však není pře­káž­kou pro impul­ziv­ní­ho mla­dí­ka Jeffa Browna, kte­rý se s ní chce ože­nit.

Mac Haller dove­de Winnetoua a Apanatschiho k zla­té žíle a dá jí ji jako dárek k naro­ze­ni­nám. Apanatschi však není pří­liš nad­še­ná, pro­to­že ví, že zla­to při­ná­ší jen smůlu. A sku­teč­ně, dva lov­ci kože­šin Pinky a Sloan se o zdro­ji zla­ta dozvě­dí a zavraž­dí Maca Hallera, když jim odmít­ne pro­zra­dit mís­to. Apanatschi a Happy unik­nou jen díky tomu, že Old Shatterhand včas zasáh­ne. Oba jsou v zájmu bez­peč­nos­ti odve­ze­ni do želez­nič­ní­ho tábo­ra Transkontinentální želez­nič­ní dráhy (TCRR) a Old Shatterhand jede dál do Skalního měs­ta, kde ban­dit­ská ban­da vede­ná Curly-Billem chys­tá neple­chu.

Curly-Bill se od Pinkyho a Sloana dozvě­děl, že Apanači ví o mís­tě, kde se nachá­zí zla­to, a nechal své ban­di­ty pře­pad­nout želez­nič­ní tábor. Unesou Apanachiho a Šťastného do své­ho úto­čiš­tě, zchát­ra­lé­ho salo­nu. Jeffovi se poda­ří vplí­žit se dovnitř jako „kou­zel­ník“ a na chví­li si zís­ká důvě­ru ban­di­tů. Pomocí lsti zís­ká klíč od poko­je, kde uvíz­li Apanači a Šťastný, a s pomo­cí paní domá­cí Bessy se jim poda­ří unik­nout pod­zem­ní chod­bou. Apanatschi se nyní musí dostat do bez­pe­čí k indi­á­nům kme­ne Kiowa.

Old Shatterhand mezi­tím zmo­bi­li­zo­val želez­ni­čá­ře a spo­lu s Winnetouem pře­pad­li ban­di­ty v jejich salo­o­nu v Rocky-Townu. Některým z nich se však poda­ří unik­nout. Kudrnáč chce zno­vu unést Apanačiho, ale poda­ří se mu chy­tit jen Šťastného. Winnetou se nabíd­ne jako rukojmí a odve­de ban­di­ty na mís­to, kde se nachá­zí zla­to. Kudrnáč pak Winnetoua a Happyho pro­pus­tí, což se jeho pod­ří­ze­né­mu soud­ci vůbec nelí­bí. Svého šéfa jed­no­du­še zastře­lí a udě­lá ze sebe nové­ho vůd­ce.

Lupiči nalo­ží na koně všech­no zla­to, na kte­ré dosáh­nou, a vyda­jí se zpět do Skalního měs­ta, kde už na ně čeká Old Shatterhand a želez­ni­čá­ři. Tunel pod měs­tem napl­ni­li dyna­mi­tem, a když při­jdou ban­di­té, všech­no vyle­tí do povět­ří. Při útě­ku je Judge pře­jet loko­mo­ti­vou a zby­tek ban­dy je zabit Kiowami pod Winnetouovým vede­ním. Apanatschi dá zbý­va­jí­cím oby­va­te­lům Rocky-Townu zla­to na obno­vu a pře­stě­hu­je se s Jeffem do staré­ho sru­bu své­ho zesnu­lé­ho otce.

Ostatní

Jedná se o zce­la fik­tiv­ní pří­běh, kte­rý má s Karlem Mayem spo­leč­né pou­ze jmé­no hlav­ních postav. Původně měl být nato­čen pod­le romá­nu Halbblut, ale pak byl zce­la pře­pra­co­ván.

Režie se měl ujmout Paul May, pro­to­že Harald Reinl byl zane­prázd­něn Nibelungy Artura Braunera a Alfred Vohrer nespl­nil plně oče­ká­vá­ní s prv­ním dílem Old Surehanda. Natáčení zača­lo 4. dub­na 1966 neda­le­ko Omiše. Osamělou far­mu Mac-Haller posta­vil Vladimír Tadej na vzdá­le­ném bře­hu Cetiny, kam se dalo dostat pou­ze na gumo­vém člu­nu. Po týd­nu byl May Horstem Wendlandtem odvo­lán kvů­li nevhod­né­mu insce­nač­ní­mu sty­lu a nahra­zen Haraldem Philippem. Bylo roz­hod­nu­to, že všech­ny scé­ny budou nato­če­ny zno­vu.

V polo­vi­ně dub­na se tým pře­su­nul do hote­lo­vé osa­dy Crvena Luka již­ně od Zadaru. U osa­dy Rastevic neda­le­ko Benkovce byl želez­nič­ní tábor Rocky Ground a na dohled od něj se nachá­ze­lo Skalní měs­to. Železniční trať s malým kaňo­nem včet­ně loko­mo­ti­vy byla pou­ži­ta již v 1. díle Old Surehand. Několik zábě­rů bylo poří­ze­no v prů­smy­ku Prezed mezi Obrovcem a Plitvicemi, kde se nachá­zel Manitův prst se zla­tou žílou a kde byl Mac Haller zavraž­děn. Scény s orly na začát­ku fil­mu se natá­če­ly v Malém Alanu u Obrovce. Hlavním akté­rem těch­to scén byl dva­a­tři­ce­ti­le­tý zla­tý orel Peter z Adlerwarte Berlebeck, kte­rý se obje­vil již ve fil­mech Der Adler vom Velsatal a Der Cornet - Die Weise von Liebe und Tod. Scény létá­ní na ská­le však vzni­ka­ly na ani­mač­ním sto­le.

Když Harald Philipp viděl, že vůd­ce gan­gu Curly-Bill je špat­ně obsa­zen, nechal ho bez dal­ších okol­ků před­čas­ně zastře­lit svý­mi lid­mi, ale tím pro­zra­dil povin­né, dra­ma­tur­gic­ky důle­ži­té závě­reč­né zúčto­vá­ní s hlav­ním padou­chem.

Při natá­če­ní výbuchů v Crvené Luce v kuli­sách Skalního měs­ta 6. květ­na vypu­kl požár, kte­rý zni­čil vel­kou část budov včet­ně salo­o­nu. Ztráty na rekvi­zi­tách, mate­ri­á­lu a nářa­dí způ­so­be­né tím­to požá­rem dosáh­ly 15 545,60 DM. Rekonstrukce stá­la 33 169,20 DM. Mezitím se opa­ko­va­ly scé­ny mimo jiné na far­mě Mac-Haller, kde bylo tře­ba opra­vit jen něko­lik čás­tí. Další zábě­ry byly poří­ze­ny v pro­vi­zor­ním stu­diu v Bibinje. 22. květ­na se štáb vrá­til do Crvené Luky a natá­čel posled­ní scé­ny v nově posta­ve­ném Skalním měs­tě. Po třech dnech natá­če­ní v ber­lín­ských ate­li­é­rech CCC bylo natá­če­ní 8. červ­na dokon­če­no. Celkové nákla­dy na film čini­ly nece­lé čty­ři mili­o­ny marek.

Film je prv­ní hlav­ní rolí mla­dé hvězdy Uschi Glasové v roli Apanatschi, kte­rá je v úvod­ních titul­cích stá­le uvá­dě­na jako Ursula Glasová. Teprve od násle­du­jí­cí­ho fil­mu Mnich s bičem zača­la jako své umě­lec­ké jmé­no pou­ží­vat tvar „Uschi“. V dět­ství jí čas­to říka­li „malá čer­noš­ka“, nyní jí její tma­vá barva ple­ti pomá­ha­la v roli „míšen­ce“. Její vlast­ní hlas však ve fil­mu neza­zní. Jako polo­vič­ní Indka s bavor­ským pří­zvu­kem by údaj­ně neby­la věro­hod­ná, a pro­to ji dabo­va­la Marion Hartmannová. V červ­nu 2016 to však Uschi Glasová v roz­hla­so­vém pořa­du Die blaue Couch na sta­ni­ci Bayern 1 opra­vi­la s tím, že se jed­ná o pou­hou fámu, že byla jed­no­du­še dabo­vá­na, pro­to­že se tím ušet­ři­ly nákla­dy na ces­tu do stu­dia.

Původně byl film uve­den ve věku 12 let. Hned po pre­mi­é­ře byl zkrá­cen o 9 minut, aby dosá­hl pre­mi­é­ry 6+. Poté spo­leč­nost Constantin-Film dis­tri­bu­o­va­la do kin pou­ze tuto ver­zi. Původní pro­dlou­že­ná ver­ze byla poz­dě­ji vysí­lá­na v tele­vi­zi.

Winnetou a míšen­ka Apanači byl dru­hým fil­mem spo­leč­nos­ti Rialto Karla Maye, kte­rý nezís­kal Zlaté plát­no.

---

• Photo © Constantin Film DE
• Zdroj člán­ku: Německá Wikipedie

---