Yooka-Laylee and the Impossible Lair

Yoka

První Yooka -Layle hra byla ve sty­lu moder­ní 3D gra­fi­ky s krás­ným pro­stře­dím a ani­ma­ce­mi. Velice se poved­la a zaslou­že­ně pat­ří k veli­ce kva­lit­ním titu­lům pro dlou­hé hodi­ny zába­vy. Kdo čekal u nové­ho titu­lu Yooka Laylee and the Impossible Lair stej­ný styl zpra­co­vá­ní bude zce­la  urči­tě pře­kva­pen. Tentokráte se tvůr­ci pus­ti­li do radi­kál­ní změ­ny a s 3D vze­zře­ní, kte­ré nezmi­ze­lo tak úpl­ně se dostá­vá­me pře­kva­pi­vě do zábav­né 2D plo­ši­nov­ky veli­ce oblí­be­né v 80. a 90. letech.

 Grafické zpra­co­vá­ní je oprav­du na vyso­ké úrov­ni, ani­ma­ce hlav­ních hrdi­nů i nepřá­tel je skvě­le pro­pra­co­va­ná do sebe­men­ších detai­lů včet­ně vše­li­ja­kých efek­tů, jak jsme v dneš­ní době již zvyklí. Není to ale vůbec na ško­du. Jako celek je to veli­ce půso­bi­vá a zábav­ná podí­va­ná. Hra je doko­na­le ply­nu­lá, tech­nic­ky per­fekt­ně zvlád­nu­tá.  Velice rych­le vás vtáh­ne do děje a jen tak nepus­tí. Obtížnost se postup­ně zvy­šu­je, ale na to jsme již zvyklí a musí­me s tím počí­tat.   Hlavní mise se ode­hrá­va­jí ve 2D. Nechybí tu naštěs­tí mís­ta s ulo­že­ním v jed­not­li­vých úrov­ních, kte­rých je poví­ce­ro, abys­te nemu­se­li neu­stá­le od začát­ku. Hra osa­hu­je navíc i logic­ké a bonus mini  hry. Nejsou vůbec na ško­du a potrá­pí vás tro­chu namá­hat mozeč­ky.

Občas se už not­ně zamo­tá­te, kde  že to vůbec jste. Ku pomo­ci máte naštěs­tí inter­ak­tiv­ní mini mapu, kte­rá je ten­to­krát v 2,5D sty­lu.  Postupně se náhled roz­ši­řu­je z mrač­na. Podle ní se zori­en­tu­je­te a sle­du­je­te jakou část hry máte  dohra­nou. Zde pro­chá­zí­te mezi jed­not­li­vý­mi část­mi (por­tá­ly). Musíte je postup­ně vyhle­dat, odkrýt a pak do nich vstu­pu­je­te. Angličtina se hodí, tex­tů je v mini mapě u posta­vi­ček, co vám radí poví­ce­ro  s mož­nos­tí vol­by. Dalo by se říci, že se jed­ná o blu­diš­tě, kde se postup­ně dostá­vá­te k hlav­ním 2D  čás­tem kde na vás samo­zřej­mě čeká vše­li­ja­ké to ská­ká­ní, hopsá­ní, kotr­mel­ce ala Sonic. Jde pře­ci  hlav­ně o ská­kač­ku. A to veli­ce zda­ři­lou ve sty­lu nové Giana sis­ters, kte­rá také pro­šla radi­kál­ní  změ­nou a odmě­ni­la hrá­če ohro­mu­jí­cí gra­fi­kou a hud­bou. Yooka-Laylee and the Impossible Lair  šla navíc ješ­tě dál co se týče roz­ší­ře­ní a pro­pra­co­va­nos­tí hry. Jedná se o dal­ší hru co vra­cí zpět  zájem o ten­to žánr 2D.

Škoda jen, že nena­bí­zí hru pro více hrá­čů jako před­cho­zí díl. Doporučuji tuto hru kaž­dé­mu, co si chce oprav­du skvě­le zahrát a poba­vit se. Neuděláte roz­hod­ně  chy­bu a bude­te se skvě­le bavit. Originalitou sice nehý­ří, ale ta se dnes oprav­du těž­ko hle­dá.  Zaslouženě však pat­ří ke skvě­lým titu­lům žán­ru 2D plo­ši­no­vek dneš­ní doby a tím pádem i do kaž­dé  sbír­ky milov­ní­ků toho­to sty­lu.

Foto: Playtonic Games & Team17 Digital Ltd